Muchova vila
Muchova vila v Bubenči | |
---|---|
Účel stavby | |
Rezidence malíře Alfonse Muchy a následně jeho potomků. | |
Základní informace | |
Sloh | Novoklasicismus, purismus. |
Architekt | Bohumil Hypšman |
Výstavba | 1928 |
Stavebník | Alfons Mucha |
Současný majitel | Pavel Hubáček |
Poloha | |
Adresa | V Tišině 4, Praha 6 - Bubeneč, Praha 6, Bubeneč, Česko |
Souřadnice | 50°6′4,57″ s. š., 14°24′46,22″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Muchova vila je dvoupodlažní budova ve stylu novoklasicismu v ulici V Tišině 781/4 v Praze 6 – Bubenči.
Dějiny
Vilu, vystavěnou v letech 1925 - 1928 si nechal postavit jako rodinné sídlo malíř Alfons Mucha. Architektem byl Bohumil Hypšman, autor např. areálu ministerstev na Palackého náměstí, obchodního domu na Národní třídě č. 19 či přestavby Plodinové burzy na Senovážném náměstí.
Dům je v přízemí a prvním podlaží stavěn pro obytné účely, v horním patře měl Alfons Mucha rozsáhlý ateliér.
Krátce po začátku okupace Německem Alfons Mucha zemřel po výslechu na gestapu (14. července 1939). Do vily se následně nastěhoval důstojník Wehrmachtu. Podle vyprávění umělcova vnuka Johna Muchy (prezidenta Muchovy nadace) měl právě onen důstojník podíl na tom, že ve vile mohla zůstat Muchova manželka Marie Chytilová a na rozdíl od některých dalších členů rodiny nebyla odvezena do koncentračního tábora. Důstojník se měl také zasloužit o to, že zůstala zachována sbírka Muchova díla, jež bylo umístěno právě ve vile.
Po skončení války se do vily nastěhoval Alfonsův syn Jiří Mucha, který za války působil v britské armádě, s manželkou Geraldinou. Bydleli zde až do roku 1950, kdy byla vila znárodněna. Všichni její obyvatelé – tedy Marie Chytilová a rodina Jiřího Muchy – byli násilně vystěhováni.
Vila byla v restituci rodině vrácena v roce 1990, dědicové ji od té doby pronajímali velvyslanectví Ghany. V roce 2015 vilu od dědiců koupil finančník Pavel Hubáček.
Architektura
Vila je postavená v novoklasickém stylu s prvky tehdy nastupujícího purismu. Architekt Hypšman její plány vypracoval podle vlastního návrhu Alfonse Muchy.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Muchova vila na Wikimedia Commons
- J. Mucha: "Dědečkovo dílo pomohl za války ‚zachránit‘ velitel wermachtu"
- Kde bydlel J. Mucha
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: El Projectante, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na vilu z jihozápadu
Autor: El Projectante, Licence: CC BY-SA 4.0
Muchova vila, Praha 6 - Bubeneč, fotografie ze západní strany