Muhammad Umar

Muhammad Umar
ملا محمد عمر
Malba Muhammada Umara
Malba Muhammada Umara
Kníže věřících Islámského emirátu Afghánistánu
Ve funkci:
27. září 1996 – 23. dubna 2013 (od 13. listopadu 2001 v exilu)
Předchůdce(funkce vznikla)
NástupceAchtar Mansúr
Stranická příslušnost
ČlenstvíTálibán

Narození19591969
AfghánistánAfghánistán Afghánistán
Úmrtí23. dubna 2013 (ve věku 52–53 let)
Příčina úmrtítuberkulóza
Místo pohřbeníZábul
DětiMuhammad Jakúb
PříbuzníAbdul Manan Omari (sourozenec)
Alma materDarul Uloom Haqqania
Jamia Uloom-ul-Islamia
Profesepolitik
Náboženstvísunnitský islám
CommonsMullah Omar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muhammad Umar (195923. dubna 2013) byl vůdce Tálibánu v době, kdy Tálibán prakticky ovládal celé území Afghánistánu (Islámský emirát Afghánistán), což z Umara de facto dělalo vůdce Afghánistánu v letech 19962001.

Muhammad Umar byl etnický Paštun, narozený pravděpodobně roku 1959 v Nudáhu, malém městečku poblíž Kandaháru v jihovýchodním Afghánistánu. Již v mládí přišel o otce a sám se musel starat o rodinu.[1] Když byl Afghánistán pod sovětskou okupací, Umar byl jeden ze členů odboje proti Sovětům.[2] Poté, co Tálibán roku 1996 převzal moc v Afghánistánu, Muhammad Umar se postavil do čela nově vzniklého emirátu a začal si říkat kníže věřících (arabsky: أَمِير ٱلْمُؤْمِنِين, amír al-múminín).

Zejména díky jeho spojení s Al-Káidou se od roku 2001 stal jedním z nejhledanějších teroristů americké strany, která vypsala odměnu 10 milionů dolarů za informace, které pomohou k jeho dopadení. Veřejnosti nebylo známo příliš informací o jeho osobě, existuje pouze pár fotek, o které se při jeho hledání dalo opřít.

V roce 2015 bylo oznámeno, že zemřel v dubnu 2013.[3]

Reference

  1. Vůdce Talibanu Umar, tchán i zeť bin Ládina [online]. iDnes.cz [cit. 2009-03-07]. Dostupné online. 
  2. Marek, s. 290.
  3. Mullah Omar: Taliban leader 'died in Pakistan in 2013' [online]. BBC, 2015-07-29 [cit. 2015-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • MAREK, Jan. Dějiny Afghánistánu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 80-7106-445-9. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce