Murad III.
| Murad III. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. července 1546 Manisa |
| Úmrtí | 16. ledna 1595 (ve věku 48 let) Palác Topkapi |
| Místo pohřbení | Hagia Sofia |
| Bydliště | Palác Topkapi |
| Povolání | vládce |
| Nábož. vyznání | sunnitský islám |
| Choť | Safiye Sultan Şemsiruhsar Hatun |
| Děti | Mehmed III. Ayshe Sultan Fahriye Sultan Fatma Sultan Mihrimah Sultan (dcera Murada III.) Hümaşah Sultan |
| Rodiče | Selim II. a Nurbanu haseki Sultan |
| Rod | Osmanská dynastie |
| Příbuzní | Şehzade Abdullah, Ismihan Sultan, Fatma Sultan, Şah Sultan a Gevherhan Sultan (sourozenci) Ahmed I., Mustafa I., Şehzade Yahya, Şehzade Mahmud, Dilruba Sultan, Hatice Sultan, Şehzade Selim, Ayşe Sultan a Kamerşah Sultan (vnoučata) |
| Funkce | osmanský sultán (1574–1595) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Murad III. (4. července 1546, Manisa či Bozdağan – 15. či 16. ledna 1595, palác Topkapi, Istanbul, Osmanská říše, česky zastarale též Murat či Amurat) byl osmanským sultánem od roku 1574 až do své smrti. Murad III. začal svou vládu tím, že nechal uškrtit svých pět mladších bratrů. Jeho vláda byla silně ovlivňována intrikami harému, zejména podléhal své matce Nurbanu Sultan a později také své hlavní ženě Safiye Sultan.
Podobně jako jeho otec Selim II. aktivně nevládl, prakticky veškeré výkonné pravomoci za něj ze začátku jeho vládnutí prováděl schopný velký vezír Mehmed Paša Sokolović, který byl dosazen již za vlády jeho dědečka Sulejmana I. Sám Murad III. však neměl velkou důvěru k tomuto velkovezírovi a ani nelitoval jeho zavraždění v roce 1579. Jeho panování poznamenaly války s Habsburky a Safíovci, osmanský hospodářský pokles a rozklad institucí. Zároveň byl ale i velkým příznivcem umění, zvláště miniatur a knih.
Zajímavostí je jeho diplomatická spolupráce a korespondence s anglickou královnou Alžbětou I., zejména díky společnému nepřátelství ke katolickému Španělsku. Dokonce se uvažovalo o úzkém spojenectví při anglo-španělské válce.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Murad III na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Murad III. na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Selim II. |  | Osmanský sultán 1574–1595 | | Nástupce: Mehmed III. |
Média použitá na této stránce
.svg)
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.
Mourad III
Tughra (i.e., seal or signature) of Murad III, Sultan of the Ottoman Empire (1574-1595). An explanation of the different elements composing the tughra can be found here.
Depiction of an Ottoman "Zulfikar flag" typically in use during the 16th and 17th centuries.
The design is a rough approximation of the Zulfikar flag used by Selim I in the 1510s, File:Türkei Seidenfahne makffm.jpg
- " During the 16th-17th centuries the Zulfikar flags were widespread in Ottoman army and numerous red Zulfikar flags left in the battles in Europe are shown in museums and one can even see a red, triangular Zulfikar flag in the Doge Palace in Venice." Bariş Kılıçbay, 20 August 1999 (crwflags.com)
Original raster (.png) version uploaded by Ingoman.
Vector (.svg) version created by Kevyn using VectorMagic.com.