Murat Kardanov
| Murat Kardanov | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Rodné jméno | Мурат Наусбиевич Карданов (rus.) |
| Datum narození | 4. ledna 1971 (53 let) |
| Místo narození | Zaragiž, Kabardsko-balkarská ASSR  Sovětský svaz |
| Stát | Sovětský svaz Rusko |
| Sportovní informace | |
| Klub | Nalčik (klub, zač.) SŠOR Rostov (s.š. klub) KGUFKST Krasnodar (uni. klub) SKA Stavropol (vrch.) |
| Trenéři | Zamir Goplačov (zač.) Vladimer Lobdžanidze (klub, zač.) Galust Harahašjan (š.š klub) Igor Ivanovič Ivanov (uni. klub. vrch.) |
| Kategorie | lehká střední váha |
| Zápasnický styl | zápas řecko-římský |
| Účast na LOH | 2000 |
| Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Zápas na LOH | ||
| zlato | LOH 2000 Sydney | ř.ř. −76 kg |
| Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
| bronz | MS 1993 Stockholm | střední váha |
| Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
| bronz | ME 1993 Istanbul | střední váha |
| zlato | ME 1998 Misnk | velterová váha |
| bronz | ME 2000 Moskva | velterová váha |
Murat Kardanov (* 4. ledna 1971) je bývalý ruský zápasník – klasik kabardské národnosti, olympijský vítěz z roku 2000.
Sportovní kariéra
Je rodákem z kabardské horské obce Zaragiž v Čerekském okrese, kde začal zápasit v útlém věku pod vedením Zamira Goplačova. Na začátku osmdesátých dvacátého století se přestěhoval s rodiči do Nalčiku, kde začal navštěvovat zápasnický klub Vladimera Lobdžanidzeho.[1] Ve 14 letech si vybral ke studiu střední sportovní školu olympijských rezerv v Rostově na Donu. V Rostově, v baště zápasu řecko-římského se připravoval pod vedením Galusta Harahašjana. V roce 1991 vstoupil na univerzitu tělovýchovy a sportu v Krasnodaru, kde se připravoval pod vedením Igora Ivanova.[2] Pod vedením Ivanova se dostal poprvé do ruské klasické reprezentace ve váze do 82 kg. Po úspěšném roce 1993 si však prošel sérií zranění a jeho místo reprezentační jedničky zaujal moskevský Sergej Cvir. V roce 1996 s Cvirem prohrál nominaci na olympijské hry v Atlantě.
Od roku 1997 přestoupil do nižší váhové kategorie do 76 kg, ve které nahradil končícího Mnacakana Iskandarjana. V roce 1999 vybojoval šestým místem na zářijovém mistrovství světa v Athénách účast na olympijských hrách v Sydney a v olympijském roce 2000 potvrdil nominaci při ruské kvalifikaci. Do Sydney přijel výborně takticky připravený, nechyboval a sbíral body za pasivitu soupeřů v parteru. Ve čtvrtfinále porazil Aru Abra'amjana ze Švédska 3:1 na technické body, když rozhodující bod přidal v prodloužení. Semifinále s Finem Marko Yli-Hannukselou rozhodl v prodloužení koršunem po boji v parteru a ve finále nastoupil proti Američanu Mattu Lindlandovi. Po minutě finálového zápasu se přítrhem dostal za soupeře. Ujal se vedení 1:0 na technické body a vzápětí koršunem navýšil vedením na 3:0. Do konce hrací doby si Američana hlídal v boji o úchop a vítězstvím 3:0 na technické body získal zlatou olympijskou medaili. Vzápětí ukončil sportovní kariéru.
Výsledky
| Turnaj | |  | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | ||||||
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | ||||||
| -82 | -76 | ||||||||||||||
| Olympijské hry | — | — | 1. | ||||||||||||
| Mistrovství světa | — | 3. | — | — | úč. | 4. | 6. | ||||||||
| Mistrovství Evropy | — | — | 3. | — | — | — | — | 1. | — | 3. | |||||
| MS nadějí | 1. | ||||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. fond-adygi.ru [online]. [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-28.
- ↑ https://archive.today/20191228131308/https://olympic-history.ru/raznoe/kardanov-murat-olimpijskij-chempion.html
Externí odkazy
- Murat Kardanov v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky Murata Kardanov na uni-leipzig.de
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
.svg)
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
.svg)
Flag of South Korea from 21 February 1984 to 15 October 1997, when the exact colors were specified into their shades.
Olympijská vlajka
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)