Murmansk (1955)

Základní údaje
Typ:	lehký křižník
Třída:	Projekt 68bis
Jméno podle:	Murmansk
Zahájení stavby:	28. ledna 1953
Spuštěna na vodu:	24. dubna 1955
Uvedena do služby:	22. září 1955
Osud:	1989 vyřazen 1994 ztroskotal vrak rozebrán
Takticko-technická data
Výtlak:	14 290 t (standardní) 17 970 t (plný)
Délka:	210,1 m
Šířka:	22,1 m
Ponor:	7,8 m
Pohon:	2 turbíny, 16 kotlů
Rychlost:	33,7 uzlu
Posádka:	1270
Pancíř:	150 mm (můstek) 125 mm (boky, čela věží) 75 mm (paluba)
Výzbroj:	12× 152mm kanón (4×3) 12× 100mm kanón (6×2) 32× 37mm kanón (16×2) 10× 533mm torpédomet (2×5)

Murmansk byl lehký křižník sovětského námořnictva, poslední ze 14 postavených křižníků Projektu 68bis.

Stavba

Stavba křižníku byla zahájena 28. ledna 1953, trup byl na vodu spuštěn 24. dubna 1955 a do operační služby Murmansk vstoupil dne 22. září 1955.^[1]

Konstrukce

Výzbroj Murmansku tvořilo dvanáct 152mm kanónů MK-5-bis v třídělových věžích, sekundární ráží představovalo dvanáct 100mm kanónů SM-5-1 ve dvoudělových věžích a plavidla dále nesla 32 protiletadlových 37mm kanónů V-11 v dvouhlavňových postaveních. Plavidla také nesla dva pětihlavňové 533mm torpédomety PTA-53-68bis. Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny a šestnáct kotlů. Nejvyšší rychlost přesahovala 33 uzlů.

Operační služba

Křižník byl v operační službě v letech 1955–1989.

Vrak

Po vyřazení byl Murmansk prodán k sešrotování. Během vlečení na místo rozebrání se loď dostala do bouře, dne 24. 12. 1994 se přetrhla vlečná lana a křižník ztroskotal na pobřeží Norska u ostrova Sørøya v blízkosti rybářské vesnice Sørvær. Po zaplavení vnitřních prostor trup dosedl na dno. Roku 2009 norská vláda rozhodla o likvidaci vraku. Kolem vraku byly postaveny hráze, z jeho okolí byla vyčerpána voda a poté byl rozebrán.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Murmansk na Wikimedia Commons