Murray Perahia
| Murray Perahia | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. dubna 1947 (76 let) New York |
| Alma mater | Fiorello H. LaGuardia High School Mannes College The New School for Music |
| Povolání | dirigent a klavírista |
| Ocenění | Cena Echo Klassik pro instrumentalistu roku (2011) Royal Academy of Music Bach Prize (2013) honorary doctor of the Royal College of Music (2014) rytíř komandér Řádu britského impéria |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Murray Perahia (* 19. dubna 1947 New York) je americký klavírista a dirigent.
Život
Murray Perahia se narodil v Bronxu v rodině sefardských Židů pocházející původně ze Soluně, jeho otec se přestěhoval do Spojených států v roce 1935.[1]
Na klavír se začal učit hrát ve čtyřech letech, ale dle vlastních slov získal skutečný zájem o hudbu a začal důkladně cvičit až v patnácti.[2] V sedmnácti letech začal navštěvovat newyorskou Mannes College of Music, kde u Mieczysława Horszowského studoval klavír, dirigování a skladbu. Učili jej také Rudolf Serkin, Alexander Schneider nebo Pablo Casals, velký vliv na jeho styl měla pozdější (80. léta) spolupráce i přátelství s Vladimirem Horowitzem.
V roce 1972 se stal prvním Američanem, který vyhrál mezinárodní klavírní soutěž v Leedsu, což mu pomohlo nastartovat koncertní kariéru. Od 70. let také nahrává na labelu Columbia Masterworks (nyní Sony Classical). V roce 1973 začal spolupracovat s Benjaminem Brittenem a Peterem Pearsem na pořádání hudebního festivalu v Aldeburghu a v letech 1981 - 1989 byl jedním z jeho uměleckých ředitelů.[3]
Na začátku 90. let utrpěl zranění a zánět ruky, které si nakonec vyžádaly řadu operací a Perahia musel na několik let úplně přestat hrát. Útěchu nalezl ve studiu hudby Johanna Sebastiana Bacha a po svém uzdravení pořídil sérii velmi kladně hodnocených nahrávek Bachových klavírních skladeb.
Potíže s rukou se v menší míře opakovaly v letech 2005 a 2007, ale Perahia se vždy po několika měsících vrátil na pódium a i v roce 2015 pokračuje v koncertování a nahrávání. Žije se svou rodinou v Londýně.[4]
Vedle mnoha hudebních ocenění je od roku 2004 také nositelem titulu Rytíř-komandér Řádu britského impéria (KBE).
Odkazy
Reference
- ↑ BEN-ZEEV, Noam. Expanding the love of music. Haaretz [online]. 2009-01-07 [cit. 2015-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HEWETT, Ivan. 'I don't really have any technique'. The Telegraph [online]. 2003-02-27 [cit. 2015-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VALDES, Lesley. Perahia Stepping Down At Aldeburgh. Chicago Tribune [online]. 1989-02-16 [cit. 2015-05-26]. Dostupné online.
- ↑ BARGREEN, Melinda. A grand pianist: Murray Perahia's mastery and modesty go hand in hand. The Seattle Times [online]. 2002-04-05 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Murray Perahia na Wikimedia Commons 
Osoba Murray Perahia ve Wikicitátech- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Levg, Licence: CC BY-SA 3.0
Murray Perahia. Concert with Israel Philharmonic Orchestra. Tel Aviv, December 22, 2012