Musaf

Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Musaf (hebrejsky: מוסף, dosl. přidaný, přídavný) je židovská modlitba ustanovená a recitovaná o šabatu a svátcích.

Původ modlitby

Bible (Numeri 28–29) předepisuje ustanovení zvláštní přídavné oběti na šabat, poutní svátky, vysoké svátky a Roš chodeš. Tato přídavná oběť měla být obětována ihned po obětování každodenní ranní oběti — po zničení chrámu a nahrazení obětí modlitbami byla stejně tak přídavná modlitba — musaf — ustanovena k recitaci ihned po skončení ranní modlitby (šacharit). Podle některých rabínůtanaitů byla musaf ryze kolektivní bohoslužbou, a tudíž se měla recitovat pouze za přítomnosti minjanu. Současné rabínské ustanovení ale dovoluje modlitbu recitovat i bez minjanu.

Struktura modlitby musaf

Musaf je uveden tzv. polovičním kadišem, po němž ihned následuje zvláštní Amida pro musaf. Běžná Amida pro musaf obsahuje sedm požehnání, výjimkou je musaf na Roš ha-šana, jehož Amida má požehnání devět.

Úvodní tři požehnání a závěrečná tři požehnání jsou obdobná jako u Amidy pro jiné příležitosti. Prostřední část amidy pak vyjadřuje charakter příslušného dne:

  • Amida pro musaf na šabat obsahuje jako čtvrté požehnání biblické verše přikazující obětování přídavné oběti a zároveň, stejně jako v případě Roš chodeš, i prosbu za brzké obnovení chrámu a obětního kultu. Před musaf Roš chodeš si věřící sundavají tfilin (které se na šacharit Roš chodeš nosí) a modlí se již jen v talitu.
  • Při musafu na poutní svátky Amida obsahuje prosbu za znovuuvedení Izraele do země zaslíbené. Během prvního dne Pesachu a Šmini aceret se do opakování Amidy vkládají zvláštní modlitby za rosu nebo za déšť.
  • Musaf na Roš ha-šana je nejdelší částí liturgie. Musaf je doplněn o řadu různých pijutů (záleží na regionu), které se recitují během opakování Amidy. Během Jom kipur se připojuje ještě vyznání hříchů.

Bibliografie

  • BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha: Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0. 

Média použitá na této stránce

Lukhot Habrit.svg
Autor: Oren neu dag, Licence: CC BY-SA 3.0
The Ten Commandments, In SVG