Musica sacra – Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě

Musica sacra je spolek chrámových hudebníků. Stanovy jednoty byly ministerstvem vnitra schváleny 25. listopadu 1992. Ustavující valná hromada se konala 6. března 1993.^[1] Je členem CEDAME – Evropské konference sdružení pro chrámovou hudbu.

Předchůdkyní Musica sacra – Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě byla Jednota pro zvelebení církevní hudby na Moravě, na niž navazuje. Ta byla založena v roce 1881. Podnět k jejímu vzniku vyšel od hudebního skladatele Leoše Janáčka. Téhož roku Leoš Janáček společně se svým tchánem Emiliánem Schulzem a s pomocí členů aristokracie a církevních osobností v rámci Jednoty pro zvelebení církevní hudby na Moravě a za pomoci nadace Thurn-Valsassina kvůli nespokojenosti se způsobem hudební výuky na jiných školách založil Varhanickou školu Leoše Janáčka.^[2] V roce 1919 z Varhanické školy na základě návrhu jejího zakladatele a prvního uměleckého ředitele Leoše Janáčka vznikla nejprve soukromá, v následujícím roce postátněná Státní hudební a dramatická konservatoř (Konzervatoř Brno).^[3] Tato škola pak z iniciativy jednoty realizovala v letech 1929–1948 úspěšný Dvouletý kurs pro vzdělání venkovských varhaníků při Státní hudební a dramatické konservatoři v Brně,^[4] který se z důvodu politických změn v roce 1948 osamostatnil v Tříletý varhanní kurs Jednoty pro zvelebení církevní hudby na Moravě. Zrušena byla Jednota pro zvelebení církevní hudby na Moravě úředně po sedmi desetiletích v roce 1951. Předtím, než v roce 1992 vznikla dnešní jednota Musica sacra, jejímž duchovním otcem je Karel Cikrle (stál u jejího založení a byl jejím předsedou až do roku 2010), konaly se v Brně dva cykly Instruktáží varhaníků, nejprve v letech 1967–1974 na Petrově pod vedením Antonína Láníka a v letech 1983–1992 pak v Brně na Křenové v kooperaci Cikrle, Láník.^[5]

Liturgická hudba (musica sacra) byla a je vzorem pro hudební kulturu. Usiluje o oslavu Boha a povznesení člověka. Její velikosti přispěli skvělí hudebníci. Úpadek liturgické hudby ve společnosti je ztrátou jak pro věřící, tak pro nevěřící kulturní veřejnost, v jejichž zájmu je její obnova.

Členy jednoty Musica sacra, jichž je přes 550, jsou kantoři, varhaníci, sbormistři, zpěváci, skladatelé, pedagogové, hudební vědci z celé České republiky. Nejvýznamnějšími členy jsou hudební historik Jiří Sehnal,^[6] hudební skladatel Zdeněk Pololáník, katedrální varhaník Petr Kolař, choralista Josef Gerbrich^[7] a diecézní organolog Ondřej Múčka. Nejvyšším orgánem jednoty je valná hromada. Je řízena předsedou – Willi Türkem, učitelem ZUŠ Znojmo. Předsednictvo má sedm členů. Tříčlenná dozorčí rada představuje kontrolní orgán.^[8]

Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě usiluje o zlepšení hudební složky liturgie. Dělá to zvláště pomocí zvýšení liturgické a hudební úrovně kantorů – varhaníků, pro něž pořádá různé druhy kurzů a seminářů.^[9] Upozorňuje na konání Kurzu pro varhaníky pořádaného Centrem pro liturgickou hudbu Arcibiskupství olomouckého.^[10][11] V květnu se koná zájezd za varhanami, v listopadu Svatocecilské setkání.^[12][13] Vydává dvouměsíčník Zpravodaj Musica sacra a nezbytné publikace, texty a noty.^[14] Jednota dále provozuje archiv hudebnin a hudební knihovnu. Brněnská diecéze v roce 1996 přijala jednotou vytvořený kvalifikační systém, který byl v roce 2001 doporučen Českou biskupskou konferencí pro celou Českou republiku. V dubnu je pro chrámové sbory dětí a mládeže jednotou pořádáno ekumenické setkávání dětských sborů Setkání. V červnu se koná setkávání chrámových sborů Sborování, jež je určeno sborům dospělých.^[15] Jednota podněcuje vznik nových liturgických skladeb.^[8][16][17]

Pětkrát ročně vychází Zpravodaj, jehož obsahem jsou články z oblasti liturgické hudby a články a informace se zaměřením na varhanickou službu.^[18] Významnými přispěvateli jsou: Jiří Sehnal, světově uznávaný hudební historik, Karol Frydrych, muzikolog a Karel Cikrle, farář. Součástí každého čísla Zpravodaje jsou notové přílohy. V roce 2013 jednota vydala Zpravodaj Musica sacra: Zvláštní vydání k 20. výročí o rozsahu 72 stran.

• Varhanní preludia I. Postludia na vybrané písně z Kancionálu^[19]
• Varhanní preludia II. Zdeněk Mička – Invence pro varhany staršího i novějšího stylu^[20]
• Varhanní preludia III. Josef Pukl – Preludia v nejpoužívanějších tóninách^[21]
• Varhanní preludia IV. Snadná preludia v různých stylech a tóninách^[22]
• Varhanní preludia V. Preludia na písně z Kancionálu – Adventní^[23]
• Varhanní preludia VI. Preludia na písně z Kancionálu – Vánoční^[24][25]
• Varhanní preludia VII. Preludia na písně z Kancionálu – Postní^[26]
• Varhanní preludia VIII. Preludia na písně z Kancionálu – Velikonoční^[27][28]
• Varhanní preludia IX. Preludia na písně z Kancionálu – Mešní obecné^[29]
• Varhanní preludia X. Preludia na písně z Kancionálu – k Pánu Ježíši^[30]
• Varhanní preludia XI. Preludia na písně z Kancionálu – k Panně Marii^[31]
• Varhanní preludia XII. Preludia na písně z kancionálu – Ke svatým^[32]
• Varhanní preludia XIII. Preludia na písně z kancionálu – Příležitostné^[33]
• Karel Cikrle, Jiří Sehnal: Příručka pro varhaníky^[34]
• Zdeněk Pololáník: Zpěvy mezi čteními^[35]
• Zdeněk Pololáník: Antifony k přijímání^[36]
• Snadný varhanní doprovod ke Kancionálu^[37]
• Karel Cikrle: Varhanická zbožnost^[38]
• Direktář pro varhaníky (Pomůcka pro používání Kancionálu při liturgii)^[39]
• Barbara Maria Willi: Generálbas aneb Kdo zavraždil kontrapunkt?^[40]
• Varhanní doprovod kancionálu – obnovené vydání
• Varhanní doprovod kancionálu: rozšířené vydání pro arcidiecézi olomouckou a diecézi ostravsko-opavskou^[41]
• Zdeněk Pololáník: Zpěvy mezi čteními – Responsoriální žalmy a zpěvy před evangeliem pro neděle, slavnosti a vybrané svátky^[42]
• Ferdinand Bachtík a Stanislav Jiránek, Škola na varhany^[43][44]
• Varhanní sborníček – známé skladby ve snadné úpravě^[45]
• Tomáš Nováček: Úvod do nauky o varhanách^[46]

S jednotou spolupracuje Středisko pro liturgickou hudbu brněnské diecéze a Základní umělecká škola varhanická Brno, což je škola se zaměřením na církevní hudbu.^[47] Přispěvateli jednoty jsou Biskupství brněnské, její členové a příznivci, kteří jí pro její hospodaření poskytují dary. Jednotlivé akce jsou dotovány.^[8]

Středisko pro liturgickou hudbu bylo Biskupstvím brněnským zřízeno 1. října 1995. S jednotou Musica sacra je propojeno místně a personálně. Oborem jeho působnosti jsou záležitosti varhaníků, chrámových sborů a ostatních hudebníků v oboru liturgické hudby, kde spolupracuje hlavně s jednotou. Má na starosti hudbu při liturgii a hudbu v kostelích mimo liturgii. Zvláště jde o poradenství a povolování koncertů a jiných kulturních událostí v kostelech. Pečuje o varhany i jiné nástroje nacházející se na kůrech, o noty a o zvony. V jeho péči je také spolupráce s dalšími fyzickými i právnickými osobami činnými v oblasti liturgické a náboženské hudby.^[48]

ProScholy.cz je digitální projekt na podporu křesťanské hudby, který vznikl v roce 2019 pod záštitou hudebního spolku Musica Sacra. První službou, kterou ProScholy.cz začala nabízet, je webová aplikace Zpěvník pro scholy.

• FRYDRYCH, Karol. Dvouletý kurz pro vzdělávání venkovských varhaníků při Státní a hudební konzervatoři v Brně (1929–1948) v historicko-edukačním kontextu. In Konzervatoř Brno. Sborník ke 100. výročí založení školy Leošem Janáčkem. Brno, 2019. s. 81–99. ISBN 978-80-7354-208-5.
• KUNDERA, Ludvík. Janáčkova Varhanická škola, nakladatelství Velehrad, 1948, s. 154.
• VALIHRACH, Ladislav. 13. Svatocecilské setkání varhaníků, zpěváků a hudebníků. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2009, č. 18, 75–76.
• SCHWEIZER, Rolf, Orgelschule. Eine methodische Anleitung für Anfänger und Fortgeschrittene. Manualspiel, Pedalspiel, zweistimmiges Zusammenspiel Manual-Pedal, Tonleiter- und Dreiklangstudien, Interpretationsfragen, Spielpraktik, sv. 1, sv. 2, Bärenreiter BA

• (česky) Musica sacra
• (česky) Liturgická hudba. Formace a publikace
• (česky) Varhanící on-line. Stránky pro varhaníky a ctitele varhan Archivováno 31. 3. 2019 na Wayback Machine.
• (česky) P. Josef Olejník