Mutěnice (okres Hodonín)

Mutěnice
Ulice Vincence Bednáře a kostel sv. Kateřiny
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Hodonín
Obec s rozšířenou působností	Hodonín (správní obvod)
Okres	Hodonín
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°54′15″ s. š., 17°1′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 770 (2024)[1]
Rozloha	32,37 km²[2]
Katastrální území	Mutěnice
Nadmořská výška	183 m n. m.
PSČ	696 11
Počet domů	1 143 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Masarykova 200 696 11 Mutěnice obec@mutenice.cz
Starosta	Jiří Zálešák
Oficiální web: www.mutenice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Mutěnice
Další údaje
Kód obce	586412
Kód části obce	100447
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mutěnice (německy Mutenitz, ve středověku také Kreuz, či Crux (česky Kříž)^[4]) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 10 km severozápadně od Hodonína. Obcí protéká Mutěnický potok. Žije zde přibližně 3 800^[1] obyvatel. Mutěnice jsou cílem vinařské turistiky, nachází se ve Slovácké vinařské podoblasti (viniční tratě: Mutěnská hora, Vyšicko, Dubňanská hora, Úlehle, Hraničky). Obcí prochází Mutěnická vinařská stezka. Raritou největší vinařské obce Slovácké podoblasti jsou Búdy, areál téměř 500 vinných sklepů pod Zárybnickými vinohrady.

Místní jméno Mutěnice vzniklo z původního jména Mutinice. V průběhu času došlo ke změně „i“ na „e“, a to patrně pod vlivem jiných místních jmen zakončených na „-enice“. Jméno obce se vykládá jako ves lidí Mutinových, vzniklo z osobního jména Mutina, což byla patrně domácí podoba osobního jména s komponentem Mut-, jako byl např. Mutimír.^[5][6]

Obec Mutěnice vznikla patrně vnější kolonizací, na níž participovali v oblasti i templáři, jimž Mutěnice pravděpodobně náležely ve 13. století společně s Čejkovicemi. První zmínka o místní komendě je z 26. ledna 1349,^[4] v níž se uvádí, že šlechtic Jan Chunanův z Velkých Bílovic a patricij Pavel Goblinův z Brna „kdysi posednuti nerozvážným vztekem“ zranili bratra Zdimíra, komtura domu v Kříži z řádu sv. Jana Jeruzalémského. S těmito útočníky se komtur Zdimír z Kladrubce (u Strakonic) vyrovnal. Oba útočníci byli exkomunikováni a protože se nemohli dostavit do Říma, byl sejmutím exkomunikace pověřen olomoucký biskup. Protože Zdimír je uváděn již roku 1348 jako komtur v Přibicích, muselo se tak stát asi dva tři roky předtím.^[7] Okolí obce bylo dříve mnohem hustěji osídleno. Jižně od obce stávaly ve středověku vesnice Vsisko^[8] a Kapanice^[9] a na západ se nacházela vesnice Kuničky.^[10]

První písemná zmínka o vsi Mutěnice z roku 1367 uvádí, že Mutěnice patřily strakonickým Johanitům. Johanité měli v Mutěnicích svoji komendu, která se měla nacházet v místech současného mutěnského hřbitova a obory. Podle legendy měla být mutěnická komenda spojena chodbou s templářskou tvrzí v sousedních Čejkovicích. Z roku 1367 je také záznam v Moravských zemských knihách v Brně, že Alžběta Herburská, jeptiška z kláštera augustiniánek v Brně, darovala mutěnickému faráři pozemky.^[11]

Mutěnice leží na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Kyjovské pahorkatiny. Hranice mezi oběma celky vede přibližně podél východního okraje vesnice. Do západní části katastrálního území zasahuje několik vzájemně oddělených částí přírodní památky Bílý kopec u Čejče.

• Kostel svaté Kateřiny z let 1769–1775. Postavený darem císařovny Marie Terezie na místě bývalého gotického kostela (Popis gotického kostela dle inventáře sepsaného roku 1668: Kostel sv. Kateřiny v Mutěnicích byl již opraven ze sbírek a příspěvků, je celý z kamene a šindelem pokrytý, s dřevěným chórem, má dva zvony, mešní roucha i náčiní a není posvěcený. Bohoslužby zde byly konány jen několikrát za rok. Strážnický farář a děkan F. Hranický napsal roku 1668: „kostel mutěnský byl kdysi farním, jak dosud svědčí zbytky fary a pak 1659 jako filiální do Hodonína připojen jest“. Současná podoba kostela pochází z velké části z počátku padesátých let 20. století, kdy došlo ke stržení původní pozdně barokní báně a následně k navýšení věže o jedenáct metrů. Zničen byl i původní chór a z vnější strany kompletně obestavěn presbytář. Mnoho těchto úprav lze dnes označit za necitlivé.
• Drábovna, dům původně náležící obecní cihelně, a také bydliště T. G. M. v letech 1852–1853.
• Fara z roku 1808, rozšířena roku 1888 (dnešní podoba pochází ze čtyřicátých let 20. století)
• Hasičská zbrojnice postavena roku 1892
• Ilčíkův mlýn, zaniklý parní mlýn z konce 19. století, zbořen v sedmdesátých letech 20. století (dnes na místě stojí prodejna potravin)
• Kaplanka. Bývalá fara a od roku 1698 první pobělohorská obecní škola. Sloužila až do roku 1808. (demolice roku 2007), dnes čp. 95
• Kaple svatého Jana a Pavla z roku 1817
• Kaple svatého Rocha. Na cholerovém hřbitově zvaném Kerchůvek, nechala vystavět v roce 1831 mutěnická obec kapli sv. Rocha, k níž v roce 1856 přibyl litinový kříž na zděném podstavci.
• Kaple Panny Marie Sedmibolestné postavená v roce 1882 jako rotunda
• Kaple Nejsvětější Trojice postavena před rokem 1817
• Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1835
• Kaple svatého Urbana z roku 1901
• Kříž barokní, tzv. stromový kříž z roku 1717. Kříž nechala postavit Marie Antonie z Lichtenštejnu, provdaná Czoborová
• Kulturní dům z roku 1938 ve funkcionalistickém slohu (původně nazýván katolický besední dům)
• Nádraží z roku 1897](výpravní budova typu 16/H), leží na dráze Hodonín – Zaječí (od roku 1896), dříve též na dráze Mutěnice – Kyjov (od roku 1901, dráha zrušena roku 2009)
• Nivky za Větřákem, přírodní památka
• Nová škola podle návrhu brněnského architekta Bohuslava Fuchse (otevřena 1. září 1950)
• Myslivna ze 17. století (čp. 113)
• Obecní hostinec na návsi (křižovatce], z roku 1842. V budově původně provizorně sídlila i radnice. Později byla budova obcí prodána a nesla jméno U Růžičků. Po první světové válce se z budovy stal zájezdní hostinec U Trávníků. V té době zde vzniklo i první obecní parkoviště a záložna.
• Radnice postavená v novorenesančním slohu roku 1896
• Stará škola z roku 1873, původně postavena v novorenesančním slohu (zbořena roku 2010)
• Velkostatek (starý) vznikl patrně v 16. století a byl zbořen v sedmdesátých letech 20. století (v té době nazývaný Ovčírna či Ovčáčka).
• Velkostatek (nový) byl postaven v 18. století u starého velkostatku, původní správní budova byla nahrazena novou v sedmdesátých letech 20. století.

• Vincenc Bednář (1906–1983), kněz, zakladatel Katolického besedního domu v Mutěnicích, politický vězeň^[14]
• Josef Diviš (1896–1983), legionář, učitel, houslista, obecní kronikář^[15]
• Jan Dohnal (1894–1964), zást. státního inspektora vinařství, průkopník moderního vinařství^[16]
• Šimon Drgáč (1892–1980), československý armádní generál, legionář, náčelník Hlavního štábu čs. branné moci, vojenský atašé, politický vězeň
• Jan Lacko (1927–2001), malíř, tvůrce sgrafit v oblasti Mutěnických búd
• Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), první prezident Československa, státník, v Mutěnicích žil v letech 1852–53
• Josef Pelc (1902–1987), učitel, spoluzakladatel Vinařsko-ovocnářského družstva v Mutěnicích a od roku 1947 také jeho ředitel, vězněn v koncentračním táboře^[17]
• Josef Tuhela (1885–1974), legionář, řídící učitel, starosta Sokola v Učitelském spolku v Břeclavi, předseda Českého červeného kříže^[18]
• Karel Uzel (1877–1957), místní praktický lékař, osvětově činná a regionálně významná osobnost, prarodič českého sexuologa a gynekologa Radima Uzla^[19]
• František Vaculovič (1870–1952), řídící učitel, publicista, první kronikář obce^[20]

• 
  Střed obce
• 
  Obecní úřad
• 
  Vinné búdy
• 
  Nádraží
• 
  Mutěnické rybníky

• Římskokatolická farnost Mutěnice
• FK Mutěnice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mutěnice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Mutěnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)