Mutua Madrid Open 2019 – ženská čtyřhra

Mutua Madrid Open 2019
VítězkyČínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Česko Barbora Strýcová
FinalistkyKanada Gabriela Dabrowská
Čína Sü I-fan
Výsledek6–3, 6–1
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
2018 •Madrid Open• 2021 >

Ženská čtyřhra Mutua Madrid Open 2019 probíhala v první polovině května 2019. Do deblové soutěže madridského tenisového turnaje hraného na antuce nastoupilo dvacet osm dvojic. Obhájcem titulu byla ruská dvojice Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová,[1] jejíž členky do turnaje nezasáhly.

Vítězem se stal pátý nasazený tchajwansko-český pár Sie Šu-wej a Barbora Strýcová, který ve finále zdolal kanadsko-čínské turnajové šestky Gabrielu Dabrowskou a Sü I-fan po dvousetovém průběhu 6–3 a 6–1. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 1000 bodů. Po trrumfech na Indian Wells Masters 2018 a Dubai Tennis Championships 2019 získaly třetí společnou trofej. Strýcová vybojovala dvacátý pátý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Sieovou to bylo dvacáté druhé takové turnajové vítězství. Češka se vrátila na 3. místo deblového žebříčku za Siniakovou a Krejčíkovou.[2]

Nasazení párů

Čtyři nejvýše nasazené páry obdržely volný los do druhého kola.

  1. Česko Barbora Krejčíková / Česko Kateřina Siniaková (čtvrtfinále)
  2. USA Nicole Melicharová / Česko Květa Peschkeová (2. kol)
  3. Austrálie Samantha Stosurová / Čína Čang Šuaj (čtvrtfinále)
  4. Belgie Elise Mertensová / Bělorusko Aryna Sabalenková (2. kolo)
  5. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej / Česko Barbora Strýcová (vítězky)
  6. Kanada Gabriela Dabrowská / Čína Sü I-fan (finále)
  7. Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching / Čínská Tchaj-pej Latisha Chan (1. kolo)
  8. Německo Anna-Lena Grönefeldová / Nizozemsko Demi Schuursová (čtvrtfinále)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
6 Kanada Gabriela Dabrowská
 Čína Sü I-fan
66 
WC Lotyšsko Jeļena Ostapenková
 Rusko Věra Zvonarevová
44 
 6 Kanada Gabriela Dabrowská
 Čína Sü I-fan
31
 
 5 Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
 Česko Barbora Strýcová
66
5 Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
 Česko Barbora Strýcová
64[10]
  Rusko Veronika Kuděrmetovová
 Kazachstán Galina Voskobojevová
46[7] 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  1 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
66 
 Chorvatsko D Jurak
 Rumunsko R Olaru
23   Rumunsko I-C Begu
 Rumunsko S Halep
33 
 Rumunsko I-C Begu
 Rumunsko S Halep
66   1 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
667[7] 
 Slovinsko A Klepač
 Srbsko A Krunić
16[10]   6 Kanada G Dabrowski
 Čína I-f Sü
379[10] 
 Japonsko Š Aojama
 Bělorusko L Marozava
61[12]   Japonsko Š Aojama
 Bělorusko L Marozava
42
 Belgie K Flipkens
 USA A Spears
378[5]  6 Kanada G Dabrowski
 Čína I-f Sü
66 
6 Kanada G Dabrowski
 Čína I-f Sü
666[10]   6 Kanada G Dabrowski
 Čína I-f Sü
66
   WC Lotyšsko J Ostapenko
 Rusko V Zvonareva
44
  4 Belgie E Mertens
 Bělorusko A Sabalenka
63[7] 
WC Španělsko A Bolsova
 Španělsko A Parra Santonja
64[5]   Rumunsko I Bara
 Rumunsko M Buzărnescu
16[10] 
 Rumunsko I Bara
 Rumunsko M Buzărnescu
36[10]    Rumunsko I Bara
 Rumunsko M Buzărnescu
03
 Rusko D Kasatkina
 Estonsko A Kontaveit
56[4]   WC Lotyšsko J Ostapenko
 Rusko V Zvonareva
66 
Alt Bělorusko A Sasnovič
 Ukrajina L Curenko
70[10]  Alt Bělorusko A Sasnovič
 Ukrajina L Curenko
61[8]
WC Lotyšsko J Ostapenko
 Rusko V Zvonareva
777  WC Lotyšsko J Ostapenko
 Rusko V Zvonareva
16[10] 
7 Čínská Tchaj-pej Ch-č Čan
 Čínská Tchaj-pej L Chan
645 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
5 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Česko B Strýcová
36[10] 
WC Rumunsko A Mitu
 Rusko A Panova
64[3]  5 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Česko B Strýcová
677 
 USA D Krawczyk
 Japonsko M Ninomija
52   USA J Brady
 Austrálie J Moore
362 
 USA J Brady
 Austrálie J Moore
76   5 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Česko B Strýcová
66 
 Španělsko MJ Martínez Sánchez
 Španělsko S Sorribes Tormo
16[10]   3 Austrálie S Stosur
 Čína Š Čang
24 
 Ukrajina L Kičenok
 Ukrajina N Kičenok
63[7]   Španělsko MJ Martínez Sánchez
 Španělsko S Sorribes Tormo
63[6]
  3 Austrálie S Stosur
 Čína Š Čang
16[10] 
   5 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Česko B Strýcová
64[10]
8 Německo A-L Grönefeld
 Nizozemsko D Schuurs
378[10]    Rusko V Kuděrmetova
 Kazachstán G Voskobojeva
46[7]
 Rusko A Pavljučenkova
 Lotyšsko A Sevastova
666[8]  8 Německo A-L Grönefeld
 Nizozemsko D Schuurs
66 
 Bělorusko V Azarenka
 Austrálie A Barty
776   Bělorusko V Azarenka
 Austrálie A Barty
43 
 Polsko A Rosolska
 Čína Č-s Jang
621   8 Německo A-L Grönefeld
 Nizozemsko D Schuurs
43
 USA R Atawo
 Slovinsko K Srebotnik
24    Rusko V Kuděrmetova
 Kazachstán G Voskobojeva
66 
 Rusko V Kuděrmetova
 Kazachstán G Voskobojeva
66   Rusko V Kuděrmetova
 Kazachstán G Voskobojeva
66
  2 USA N Melichar
 Česko K Peschke
24 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Mutua Madrid Open – Women's Doubles na anglické Wikipedii.

  1. TenisPortal.cz, ČTK, Ondřej Jirásek. Olympijské vítězky Vesninová s Makarovovou spolu končí [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-21 [cit. 2018-05-22]. Dostupné online. 
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Strýcová se Su-Wei Hsieh vyhrály čtyřhru v Madridu! [online]. TenisPortal.cz, 2019-05-11 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia