Muzejní oáza

Muzejní oáza
Muzejní oáza v říjnu 2018
Muzejní oáza v říjnu 2018
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťNové Město
Poloha50°4′46,04″ s. š., 14°25′54,25″ v. d.
Historie
Datum vzniku2018
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muzejní oáza je neoficiální, projektantský a propagační název dolního úseku Vinohradské ulice, resp. prostranství na pomezí Nového Města a Vinohrad v městské části Praha 1, mezi novoměstskou historickou budovou muzea a vinohradskou budovou bývalého Federálního shromáždění, které jsou součástí Národního muzea v Praze. Bylo upraveno v rámci rekonstrukce historické budovy muzea v roce 2018. Prostor byl zpřístupněn a zlidštěn pro chodce a cyklisty, zároveň byl zjednosměrněn automobilový provoz. Bylo sem umístěno také 80 m tramvajových kolejí jako příprava pro budoucí kolejové napojení Vinohradské ulice a Václavského náměstí.[1] Ředitel IPR Praha Ondřej Boháč ji v říjnu 2018 označil za jeden z nejkrásnějších a nejvýznamnějších projektů, které měl IPR za 5 let existence možnost realizovat.[2]

Pojmenování Muzejní oáza je neoficiální, v médiích se objevovalo též například ve variantě Oáza u Národního muzea. Název Muzejní oáza (Museum Oasis) se objevil například v názvu diplomové práce Hany Pleskačové z FA ČVUT z roku 2013/2014,[3][4] později jej používal například Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.[2][5]

Historie

V 70. letech 20. století byla kolem historické budovy Národního muzea postavena Severojižní magistrála. Ta přispěla k dominanci automobilové dopravy, zvýšila hlukovou i emisní zátěž celé oblasti. Zároveň zhoršila pěší propojení Vinohrad a Nového Města.[6]

Na podzim 2017 vznikla dohoda mezi městem Prahou a Národním muzeem ohledně úprav okolí historické budovy. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy byl pověřen vypracováním studie celého prostoru kolem muzea včetně Čelakovských sadů. S realizací se začalo v květnu 2018, byla dokončena v říjnu téhož roku.[7] Úpravy kolem Národního muzea stály město celkem 140 milionů korun.[1]

Hned po prvních dnech provozu si řidiči aut udělali z prostranství nelegální parkoviště. Policie zde musí řešit přestupky každý den.[8]

Popis

Kusá kolej s uměleckým dílem Tvárnice.

Úkolem nových prostorů bylo především sjednotit celý prostor, více ho zpřístupnit pro chodce i vyřešit situaci založenou na vztahu dvou dominantních budov (neoklacisistní historická budova a brutalistické Federální shromáždění). Pro prostor je charakteristická žulová dlažba v pražském formátu velké kostky o rozměrech 15 x 15–30 cm, mezi nimi je spára 1 cm, která je větší např. kolem stromů.[6]

Součástí území je také kusá tramvajová kolej se stavební přípravou pro realizaci zastávky. Ta se má stát základem obnovené tramvajové trati přes Václavské náměstí a také nové trati přes Vrchlického sady.[zdroj?]

V prosinci 2020 bylo do prostoru kolejí zatím nevyužívané tramvajové zastávky umístěno umělecké dílo Tvárnice od Martina Zet.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Ze špinavého kouta u Národního muzea se stala oáza ze zeleně a žuly. iDNES.cz [online]. 2018-12-13 [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Prostor mezi budovami nově podle plánů IPR. Muzejní oáza je dokončena Archivováno 4. 11. 2018 na Wayback Machine., IPR Praha, 26. 10. 2018
  3. ↑ Hana Pleskačová: Muzejní oáza Archivováno 7. 7. 2020 na Wayback Machine., diplomová práce, Fakulta architektury ČVUT, Ústav urbanismu, Ateliér Klokočka, akademický rok 2013/2014
  4. ↑ Hana Pleskačová: Muzejní oáza, diplomová práce, akademický rok 2014/2015
  5. ↑ Muzejní oáza Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine., Stavbaweb, 29. 10. 2018. Vedoucím projektu je architekt Jakub Hendrych (IPR Praha), autorem krajinářského řešení je Ondřej Fous
  6. ↑ a b Čelakovského sady a okolí Národního muzea. www.facebook.com [online]. FA ČVUT [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Oáza u Národního muzea se otevřela lidem! První den prošla zatěžkávací zkouškou, protnuly ji dlouhé fronty. Blesk.cz [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ U Národního muzea si řidiči udělali parkoviště, strážníci nešetří pokutami. iDNES.cz [online]. 2018-12-18 [cit. 2018-12-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Artalk.cz [online]. 2020-12-18 [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Praha, Nové Město, nová ulice u Muzea II.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Rekonstruovaná ulice u Národního muzea v Praze
Muzejní oáza, kusá kolej + Tvárnice, v noci, 01.jpg
Autor: VELKEJ LED, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na ukončení kusé koleje v tzv. Muzejní oáze mezi starou a novou budovou národního muzea v Praze. Pohled od náměstí dále směrem do Vinohradské ulice. Na kolejích je umísteno umělecké dílo Tvárnice od Martina Zet. Foceno v noci.