Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné
Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné | |
---|---|
Budova bývalé fary v Litni | |
Účel stavby | |
Fara (od 24. 4. 1890), muzeum (od 5. 6. 2004) | |
Základní informace | |
Výstavba | 30. 6. 1889 – 24. 4. 1890 |
Stavebník | Římskokatolická farnost Liteň, Josef Šebestián Daubek |
Současný majitel | Římskokatolická farnost Řevnice, Městys Liteň (expozice) |
Poloha | |
Adresa | Liteň, Česko |
Souřadnice | 49°54′17,08″ s. š., 14°8′52,58″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de kaple svatého Jana Nepomuckého v Litni | |
Další informace | |
Kód památky | 17336/2-344 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | http://www.liten.cz/kultura-vzdelavani/muzeum/ |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné sídlí v Litni, v Sadech Svatopluka Čecha.
Popis a architektonická hodnota
Objekt je příkladem farního areálu s hospodářským zázemím z 19. století. Vzhled je velmi utilitární. Budova připomíná nádražní architekturu Rakousko-Uherska.[1]
Historie
Historie fary a budovy čp. 2
Přízemní budova bývalé fary je situována v Sadech Svatopluka Čecha v Litni ( v ulici Pode Zděmi čp. 2, na pozemku p.č. 550 o výměře 959 m³), západně od brány zámku a jižně od kostela sv. Petra a Pavla.[2] Na pozemku jižně směrem k Náměstí ve dvoře fary jsou další 2 hospodářské budovy (chlév a kolna), ke kterým je přístup branou v západní části ohradní zdi.
Původní fara stála západně proti hlavnímu vchodu kostela sv. Petra a Pavla. V roce 1639 byla spolu s kostelem vypálena Švédy a nebyla obnovena. V letech 1867–1868 byla na místě vypálené fary postavena jednopatrová budova školy později rozšiřovaná až do současné podoby. Proto bylo působiště faráře již v 70. letech 18. století umístěno do zchátralého domu po Bernardu Rumplerovovi, který po jeho smrti přešel do majetku vrchnosti. Po roce 1782 dosáhl administrátor Weibert převodu domu na farnost a v roce 1795 příspěvku vrchnosti na částečnou opravu domu. Pro přetrvávající technické nedostatky byla budova v roce 1882 prohlášena okresním hejtmanstvím v Hořovicích za nebezpečnou k obývání. Po osmi letech byla na místě tohoto domu od 30. 6. 1889 do dubna 1890 s finančním přispěním majitele panství a patrona farnosti Josefa Šebestiána Daubka postavena nová fara, do které se 24. 4. 1890 liteňský farář přestěhoval.[3] V roce 1892 byla k faře ve dvoře postavena kolna a chlév. Bývalá liteńská fara s ohradní zdí je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 17336/2-344 s účinností od 3. 5. 1958.[4]
O novou liteňskou faru se zasloužili
V liteňské farnosti působili v 19. století dva významní obrozenečtí kněží: na budově fary je osazena pamětní deska připomínající působení Václava Beneše Třebízského jako kaplana v liteňské farnosti od 28. července 1875 do listopadu 1875,[5] tedy v původní budově fary v Rumplerově domě. Název liteňské školy Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni a pamětní deska u jejího vchodu připomíná liteňského faráře od 23. 12. 1865 (fakticky od 31. 1. 1866) a reformátora školství Františka Josefa Řezáče a jeho zásluhy zřízení liteňské školy. Zasloužil se i o stavbu nové farní budovy, ale jejího zahájení a dokončení se nedožil. Na úřad faráře rezignoval v roce 1879 a 25. 12. 1879 zemřel. Prvním farářem v budově nově postavené fary byl Řezáčův nástupce v úřadu liteňského faráře P. František Havlíček (v úřadu faráře od 3. 12. 1879 do 23. 10. 1891). Havlíčkův nástupce P. Josef Kreisinger (farářem od 18. 2. 1892) z farních kronik a dalších dokumentů sepsal a vlastním nákladem vydal knihu Liteň a přifařené k ní obce.[6] Zde podrobně popisuje posloupnost duchovních správců v Litni[7] a okolnosti výstavby fary. Posledním farářem liteňské farnosti byl P. Stanislav Nováček, po jehož smrti (1995)[8] už v Litni další farář nepůsobil a od roku 1996 je Liteń v obvodu Římskokatolické farnosti v Řevnicích. V letech 1995–2004 byla budova fary nevyužitá.
Zaměření muzea
Od 5. 6. 2004 je v budově bývalé fary umístěno Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné.[9] Muzeum obsahově navazuje na původní muzejní expozici umístěnou v letech 1964–2001 v Čechovně zaměřenou pouze na osobnost Svatopluka Čecha.[10][11][12]
Kromě fotografií a kopií dokumentů jsou zde instalovány i předměty a mobiliář z pozůstalosti liteňských osobností a liteňského zámku. Expozice muzea se člení na tři části:
- První část je věnována životu a dílu pěvkyně Jarmily Novotné.
- Druhá část připomíná historii Litně, liteňského panství, zámku a jeho majitelů.
- Třetí část je věnována seznamuje návštěvníky s osudy a dílem dalších osobností spojených s Litní.[13]
Muzeum veřejnosti prezentuje témata:
- Jarmila Novotná – světoznámá česká pěvkyně, manželka Jiřího Daubka[14]
- Zámek Liteň a velkostatek, jeho rozvoj v druhé polovině 19. století a první lihovarnická škola v Čechách a v Předlitavsku založená 1883. Úroveň školy dokládá, že její zakladatel Josef Šebestián Daubek[15] spolupracoval s profesorem Karlem Kruisem, profesorem kvasné chemie a fotografie na pražské polytechnice, průkopníkem mikrofotografie pod UV světlem a autorem patentu na lisované droždí z cukrové řepy, který po roce 1881 v Litni působil a v lihovaru prováděl výzkum.[16] Liteňské panství bylo od 80. let 19. století místem, kam jeho majitel Josef Šebestián Daubek pravidelně zval významné i začínající umělce[17][18] a podporoval je zadáváním uměleckých zakázek.[19]
- Svatopluk Čech vynikající český spisovatel, básník a cestovatel pobývající v letech 1852–1856 v Litni. Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc – 1877 Slupka, Bukovina), hospodářský správce a český vlastenec[20] byl správcem liteňského panství. Populární básnická sbírka Svatopluka Čecha Ve stínu lípy[21] je inspirována Litní a jejími obyvateli. Umístění muzea je symbolicky vzdáleno jen několik metrů od místa již zaniklé Lípy Svatopluka Čecha, pod kterou se v jeho sbírce Ve stínu lípy scházejí a besedují sousedé.
- František Josef Řezáč liteňský farář a významný reformátor školství, iniciátor založení školy v Litni. Navrhoval reformu vězeňství založenou na názoru, že vězni ve věznicích by neměli být trestáni, ale napravováni.
- Historie Litně od první zmínky v roce 1195
- Václav Beneš Třebízský obrozenecký kněz narodil v Třebízi, který byl kaplanem na liteňské faře
- Otomar Pravoslav Novák vynikající český paleontolog, přímý žák Joachima Barranda.
- Národopisná výstava českoslovanská se konala v roce 1895. Autorem plakátu výstavy je Vojtěch Hynais. Vystavovaly se například kroje, lidové stavby apod.. Vzhledem k dešti byla oproti očekávání návštěvnost v prvních dnech byla jen 60 000 divákům.
Služby veřejnosti a publicita muzea
Muzeum je veřejnosti přístupné celoročně o víkendech a svátcích od 10.00 do 17.00 hodin. Návštěvníkům je umožněna prohlídka s dětskými kočárky, se psy na vodítku (případně s náhubkem). Muzeum nabízí vlastní turistickou známku č. 1580.[22] Severně od budovy fary v Sadech Svatopluka Čecha je pomník Svatopluka Čecha. Muzeum je od roku 2013 jedním ze zastavení Naučné stezky Liteň,[23] která tématy svých zastavení navazuje na muzejní expozici. V parku u pomníku jsou tři informační panely Naučné stezky Liteň seznamující návštěvníky s muzeem, osobnostmi Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné.[24][25][26][12][27] Návštěva muzea v rámci výletu do Litně je veřejností vnímána jako zajímavá pro poznávací aktivity ve volném čase.[28]
Galerie
Budovy fary a muzea v Sadech Svatopluka Čecha
- Muzeum ze Sadů Svatopluka Čecha
- Muzeum ze západu z Měňanské ulice
- Muzeum od zámku
- Informační panely Naučné stezky Liteň v Sadech Svatopluka Čecha
- Pomník Svatopluka Čecha v parku mezi muzeem a kostelem sv. Petra a Pavla
- Kostel sv. Petra a Pavla v Sadech Svatopluka Čecha
- Základní škola Františka Josefa Řezáče Liteň na místě původní fary
V Litni se narodili a žili
- Svatopluk Čech
- Josef František Daubek
- Josef Šebestián Daubek
- Otomar Pravoslav Novák
- Vincenc Prousek
- František Josef Řezáč
- Václav Beneš Třebízský
Pamětní desky a pamětní místa osobností spojených s Litní
- Hrob paleontologa prof. Otomara .P. Nováka u zdi liteňské školy
- Pamětní deska Františka Josefa Řezáče u vchodu Základní školy v Litni.
- Pamětní deska V. B. Třebízského na bývalé faře
- Pamětní deska Svatopluka Čecha na "Čechovně"
- Náhrobek s reliéfem Josefa Kreisingera na hřbitově v Litni
- Erb rodu Daubků na kostele sv. Petra a Pavla připomíná finanční podporu oprav kostela
V Litni tvořili
- Josef Václav Myslbek
- Maxmilian Pirner
- Antonín Wiehl
- František Ženíšek
- Mikoláš Aleš
- Vojtěch Hynais
- Jarmila Novotná
Odkazy
Reference
- ↑ Fara Liteň [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
- ↑ List vlastnictví č. 435, katastrální území Liteň [online]. Praha: Český úřad katastrální a zeměměřičský v Praze [cit. 2015-01-30]. [Římskokatolická farnost Řevnice Dostupné online].
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Beroun: nákladem vlastním, 1896. 79 s. S. 42.
- ↑ Fara [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. 79 s. S. 31–32.
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Sestavil P. Josef Kreisinger, farář v Litni. Čistý výtěžek věnován Spolku pro vystavění věže při chrámu Páně v Litni.. první. vyd. Beroun: nákladem vlastním, 1896 (1896 Tiskem Antonína Čisteckého v Berouně. tisk). 78 s. S. 1–78.
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Beroun: nákladem vlastním, 1896. 78 s. Kapitola Posloupnost duchovních správců, s. 25–34.
- ↑ ALFERYOVI. Znovuotevření muzea v Litni. S. 6–7, Beroun. Berounský katolický zpravodaj – Vydává Římskokatolická farnost sv. Jakuba st. v Berouně. [online]. Červenec 2004 [cit. 2015-01-31]. Roč. 2004, čís. Červenec 2004, s. 6–7. Dostupné online. ISSN null.
- ↑ LIŠKOVÁ, Petra. V září letošního roku si připomene 100. výročí narození světově proslulé české sopranistky Jarmily Novotné.. Beroun. Fotografie autorka archiv. Berounský deník [online]. 2007-09-21 [cit. 2015-01-30]. Roč. 2007. Dostupné online. ISSN 1210-7352.
- ↑ ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29.
- ↑ PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s.
- ↑ a b IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I–LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII–XXXVII. Dostupné online.
- ↑ Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni. Liteň: Městys Liteň, 2012 (?). 4 s. S. 1–4.
- ↑ NOVOTNÁ, Jarmila. Byla jsem šťastná. třetí opravené. vyd. Beroun: Machart, s. r. o., 2014 (2014 tisk). 448 s. ISBN 978-80-87938-13-3. S. 1–448.
- ↑ LACINA, Vlastislav. Daubek, Josef Šebestián. hiu.cas.cz/cs [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Kruis, Karel 13. 5. 1851 Kosmonosy – 27. 12. 1917 Praha Profesor kvasné chemie a fotografie, průkopník mikrofotografie pod UV světlem. [online]. Praha: Pavel Scheufler, 2005-2010 [cit. 2015-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05.
- ↑ Daubkové, Mecenáši umění [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení [cit. 2014-12-14]. Dostupné online.
- ↑ VYBÍRAL, Jindřich. „Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. S. 83–90, 89. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83–90. Dostupné online.
- ↑ BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. Roč. 18, čís. 2, s. 22–27. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. Archivováno 25. 9. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s.
- ↑ ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. Praha: Eduard Valečka, 1886. 91 s.
- ↑ No. 1580 – Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, Městys Liteň [online]. Janovice: Turistické známky [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
- ↑ A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
- ↑ A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
- ↑ ZDRŮBEK, Zdeněk. Z kronik Podbrdska. první. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 302 s.
- ↑ SCHLIZOVÁ, Jana. kamsevydat.cz/LITEŇ – KOUSEK OD KARLŠTEJNA [online]. Praha: Atelier Schliz, 2013-03-09 [cit. 2015-02-21]. Dostupné online.
Literatura
- BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. Roč. 18, čís. 2, s. 22–27. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. Archivováno 25. 9. 2015 na Wayback Machine.
- ČÁKA, Jan. Podbrdskem od městečka k městu. první. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1988. 285 s. S. 1–285.
- ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. Praha: Eduard Valečka, 1886. 91 s.
- Fara Liteň [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41.
- KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Sestavil P. Josef Kreisinger, farář v Litni. Čistý výtěžek věnován Spolku pro vystavění věže při chrámu Páně v Litni.. první. vyd. Beroun: nákladem vlastním, 1896 (1896 Tiskem Antonína Čisteckého v Berouně. tisk). 78 s. S. 1–78.
- Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni. Liteň: Městys Liteň, 2012 (?). 4 s. S. 1–4.
- Lacina. Daubek, Josef Šebestián. hiu.cas.cz/cs [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2015-08-15]. S. 237, xv s. Dostupné online.
- NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. S. 238, ix s.. Dostupné online.
- NOVOTNÁ, Jarmila. Byla jsem šťastná. třetí opravené. vyd. Beroun: Machart, s. r. o., 2014 (2014 tisk). 448 s. ISBN 978-80-87938-13-3. S. 1–448.
- PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s.
- STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s.
- STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s.
- IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I–LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII–XXXVII. Dostupné online.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558.
- VYBÍRAL, Jindřich. „Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. S. 83–90, 89. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83–90. Dostupné online.
- ZDRŮBEK, Zdeněk. Z kronik Podbrdska. první. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 302 s.
- ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29.
Související články
- Svatopluk Čech
- Čechovna
- Ve stínu lípy
- Lípa Svatopluka Čecha
- František Josef Řezáč
- Josef Kreisinger
- Jarmila Novotná
- Josef František Doubek
- Josef Šebestián Daubek
- Václav Beneš Třebízský
- František Ženíšek
- Antonín Wiehl
- Josef Václav Myslbek
- Maxmilián Pirner
- Hrobka rodiny Daubkovy
- Naučná stezka Liteň
- Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni
- Zámek Liteň
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Antonín Wiehl (1846–1910) český architekt období historismu
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Portréty předních osobností od Jana Vilímka
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Portrait of Josef Václav Myslbek (under the picture, he is incorrectly referred to as "Jan Václav Myslbek"), Czech sculptor.
Podobizna Josefa Šebastiána Daubka od Fr.Ženíška
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Portréty předních osobností od Jana Vilímka
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Josef Kreisinger - náhrobek na hřbitově v Litni
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Portrait of Mikoláš Aleš, Czech painter
Portrait of Josef František Doubek (1806-1882), Czech entrepreneur.
Portréty českých osobností od Jana Vilímka
Portréty českých osobností od Jana Vilímka
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Pechlen, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
erb Daubků - kostel sv. Petra a Pavla Liteň
Portrait of Vincenc Prousek (1823-1900), also known as Čeněk Prousek, Czech and Austrian civil servant, school reformer and journalist.
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska Františka Josefa Řezáče vpravo od vchodu do Základní školy F.J. Řezáče v Litni připomíná jeho zásluhy o vybudování školy a působení jak faráře ve farnosti v Litni
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
3 panely zastavení Naučné stezky Liteň Fara - muzeum, A2 Svatopluk Čech a A4 kostel sv. Petra a Pavla v Sadech Svatopluka Čecha Stav po instalaci 6. 11. 2013. Pohled na západ z prostoru parku před pomníkem Svatopluka Čecha z roku 1938. Vpravo budova Základní školy Františka Josefa Řezáče a v pozadí Restaurace Ve stínu lípy.
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
U zdi ZŠ Liteň je pohřben Otomar Pravoslav Novák (1851 – 1892), český paleontolog a žák J. Barranda
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Maxmilián Pirner
Cropped screenshot of Jarmila Novotna from The Search. Further cropped from Image:Montgomery Clift in The Search trailer.jpg
Portrait of František Josef Řezáč (1819-1879), Czech priest, teacher and writer.
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: