Muzeum koněspřežky
Muzeum koněspřežky | |
---|---|
Budova muzea | |
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Město | České Budějovice |
Adresa | Mánesova 10, České Budějovice |
Zeměpisné souřadnice | 48°58′5,88″ s. š., 14°28′18,12″ v. d. |
Webové stránky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muzeum koněspřežky v Českých Budějovicích popisuje historii Koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec a strážných domků. Sídlí přímo v budově bývalého strážního domku, který byl u této koněspřežné dráhy postaven v roce 1828. Tato budova byla v 70. letech 20. století celá posunuta kvůli rozšiřování ulice Mánesova.[1] Organizačně je toto muzeum pobočkou Jihočeského muzea.
Historie budovy
Strážní domek
Zděné strážní domky podél budějovicko-linecké koněspřežky byly stavěny jako náhrada za dřevěné strážní chaty, které nebyly obytné. Stavba budovy v Mánesově ulici byla schválena 27. září 1828. Nejprve sloužila jako stanice. Až poté, co byla koněspřežka prodloužena severním směrem až k Solnici, začala budova sloužit jako strážní domek číslo 1. Dvě místnosti v prostoru 7,7 x 5 metrů obývali dva strážní. Jejich hlavní úlohou bylo zamezit rozkrádání kolejnic, provádět běžnou údržbu[2] a kontrolovat rozchod kolejnic.[3] V roce 1843 bylo zaznamenáno, že se podél celé tratě nacházelo 52 takovýchto strážních domků.[2] V roce 1870 železniční společnost strážní domek vydražila a ten nakonec skončil v rukou sousední firmy Koh-i-noor Hardtmuth. Sloužil jako skladiště, vrátnice, později jako kancelář.[3]
Posunutí budovy o 8 metrů
V 60. letech 20. století vznikl spolek, který usiloval o to, aby zde bylo zřízeno Muzeum dopravnictví a aby se budova stala majetkem státu. V roce 1971 byla celá koněspřežka a s ní i strážní domek zapsány na seznam národních kulturních památek. Díky tomu nebyl na rozdíl od sousedních budov zbourán, když bylo o šest let později uskutečněno rozšíření Mánesovy ulice kvůli houstnoucí automobilové dopravě.[3] Celý strážný domek posunut o 8 metrů jižněji při rozšiřování sousední Mánesovy třídy. Technicky náročný přesun provedla firma Transfera Praha, která se už o dva roky dříve proslavila posunutím kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Zhruba 225 tunový domek byl podbetonován a posouván dvěma kladkostroji po pěti párech kolejnic rychlostí 3 centimetry za minutu.[1]
Muzeum koněspřežky
Ještě před zřízením Muzea koněspřežky byla budova Jihočeským muzeem využívána jako depozitář pro předměty z 19. a 20. století.[3] V roce 2010 byl připraven projekt na opravu fasády Muzea koněspřežky za 28 milionů Kč.[4] O dva roky později se Jihočeské muzeum pokoušelo s pomocí dotace Evropské unie objekt Muzea koněspřežky výrazně rozšířit a vystavit venku repliku historického vozu, který jezdíval po koněspřežce. Generální ředitel fimy Koh-i-noor Hardtmuth Vlastimil Říha ale odmítl muzeu prodat 19 metrů čtverečních přilehlých pozemků a Koh-i-noor se naopak nabídl, že celé Muzeum koněspřežky odkoupí a spojí ho s vlatní historickou expozicí tužek.[5] Kvůli průtahům přišlo Jihočeské muzeum o možnost využití dotace Evropské unie a vyjednávání s Koh-i-noorem pokračovala ještě na jaře 2014.[2]
Expozice
Expozice sestává ze dvou místností, které přibližují historii koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, význam strážních domků při trati a život drážních strážníků. Návštěvník si může prohlédnout průběh trati s informacemi o strážních domcích na nastěnných panelech, život strážníků přibližuje instalace dobového vybavení domků a interaktivní panely.
Posledního dubna 2014 byla otevřena zcela nová expozice, která přibližuje každodenní život drážního strážníka. Expozici vytvořil historik Ivo Hajn.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b MARŠÍK, Martin. Strážní domek předběhl kostel. In: MARŠÍK, Martin; BINDER, Milan. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. České Budjějovice: [s.n.], 2023. ISBN 978-80-87277-16-4. S. 16.
- ↑ a b c d KOBLENC, Václav. Jak žil hlídač na koněspřežce, který patřil k chudině. Českobudějovický deník [online]. 2014-04-30 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KOBLENC, Václav. Kvůli silnici chtěli strážní domek na Mánesovce zbořit. Českobudějovický deník [online]. 2014-07-16. Dostupné online.
- ↑ KROUPA, Pavel. Opraví věže i muzeum koněspřežky. Českobudějovický deník [online]. 2010-01-15 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ KOBLENC, Václav. Spor kolem koněspřežky bude nyní řešit Jiří Zimola. Českobudějovický deník [online]. 2012-10-25 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
Literatura
- HAJN, Ivo. Strážní domky a drážní strážníci: Strážní domky a život drážních strážníků na koněspřežní železnici České Budějovice – Linec. [s.l.]: Jihočeské muzeum c Českých Budějovicích, 2014. ISBN 978-80-87311-49-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Muzeum koněspřežky na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Dieringer63, Licence: CC BY-SA 4.0
Museum of horse railway in České Budějovice