Muzeum krále železného a zlatého
Muzeum krále železného a zlatého | |
---|---|
(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0 | |
Údaje o muzeu | |
Stát | ![]() |
Město | České Budějovice |
Zakladatel | Spolek Města Otakarova |
Založeno | 2019 – 2020 |
Zaměření | Doba Přemysla Otakara II |
Původní účel budovy | Hradební věž Železná panna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muzeum krále železného a zlatého v Českých Budějovicích je jediná stálá expozice v Čechách věnovaná Přemyslu Otakaru II.[1]
Historie
Muzeum krále železného a zlatého
Muzeum krále železného a zlatého sídlí ve věži zvané Železná panna na Zátkově nábřeží v Českých Budějovicích. Muzeum bylo připravováno a postupně otevřeno v letech 2019–2021. Expozici inicioval, připravil a muzeum spravuje spolek Města Otakarova. Stálá expozice v gotické hradební věži odkazuje ve čtyřech patrech na život a odkaz Přemysla Otakara II. V expozici je v provedení dvou desítek loutek představen královský dvůr i kopie králova ceremoniálního meče z Vídně, nebo informace o čtyřicítce měst, která založil.[2] Ve videu je prezentace Otakarova korunovačního kříže z Regensburgu. V Muzeu jsou příležitostně vystavovány další exponáty týkající se osobnosti a doby Přemysla Otakara II. Jsou to třeba repliky královských pohřebních insignií z náhrobku Přemysla Otakara II. v Katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, nebo kopie královských insignií, pozlaceného žezla a jablka.[1] Vstup do hradební věže byl probourán v 19. století od nábřeží řeky Malše. Původní vstup do hradní věže byl pouze z prvního patra po ochozu a přízemí s valenou klenbou bylo dostupné pouze po žebříku zevnitř věže. Věž ze 14. století obdélného půdorysu o stranách přibližně 6 x 8 m a přisazená k venkovnímu líci hlavní hradební zdi byla součástí opevnění města v jeho jihozápadní části.[3]
Galerie
- Železná panna
- Vstup do muzea
- (c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0Vstupní nádvoří
- (c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0Interiér muzea
- (c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0Interiér muzea
Města Otakarova (spolek)
V roce 2015 kdy se připomínalo 750 výročí založení královského města České Budějovice byly zahájeny i neformální aktivity nově vznikajícího spolku. Přípravný výbor, ve spolupráci s Biskupstvím českobudějovickým a městem České Budějovice připravil výstavu Přemysl Otakar II – král, rytíř, zakladatel. Výstava s doprovodnou konferencí proběhla v bývalém dominikánském klášteře na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. Úspěšná akce pokračovala v roce 2016 druhou konferencí v Českých Budějovicích na téma Prvních sto let města a první exkurzí na jihovýchodní Moravu a do Dolního Rakouska. Mezi hlavní iniciátory při zřizování spolku a v přípravě akcí patřil Svatomír Mlčoch a Jaromír Schel.[4] Formálně spolek Města Otakarova vznikl v roce 2017 a v březnu stejného roku se podílel na setkání sedmnácti měst založených Přemyslem Otakarem II. uspořádaných v Českých Budějovicích a v Písku. Prvním předsedou spolku se stal Jaromír Schel.[5] Hlavní činností spolku se stalo Desetiletí Otakarových měst 2018 – 2028. Akce byla zahájena setkáním měst, dvěma výstavami a konferencí k české státnosti v červnu 2018 v arcibiskupském paláci a v refektáři Strahovského kláštera v Praze. Oslavné Velké Requiem za krále Přemysla Otakara II. v katedrále sv. Víta sloužil primas český a arcibiskup pražský Dominik, kardinál Duka. Spolek připravil a poskytuje putovní výstavu Přemysl Otakar II. – král, rytíř, zakladatel do měst spojených s osobností Přemysla Otakara II.[6]V březnu 2025 se členové spolku podíleli na přípravě a organizaci programu Via Budvicensis 1265 – 2025 k 760. výročí založení města a získání titulu Evropské hlavní město kultury 2028.[7]Ve své ediční, výstavní i muzejní činnosti bude spolek pokračovat až do roku 2028, kdy se bude připomínat 750 let od smrti pátého krále českého na Moravském poli.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b OTTA, Edwin. V budějovickém muzeu železného krále ukázali zlaté žezlo. Českobudějovický deník. 2022-04-25.
- ↑ a b MLČOCH, Svatomír. Města Otakarova: Ve stopách krále železného a zlatého historicko-turistický bedekr. 1. vyd. České Budějovice: zapsaný spolek Města Otakarova, 2021. 100 s. ISBN 978-80-11-00348-7. S. 96.
- ↑ Železná panna | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Schel Jaromír | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
- ↑ SCHEL, Jaromír. Co mi zůstalo pod kloboukem. 1. vyd. České Budějovice: Pikador Books, 2021. 171 s. ISBN 978-80-905879-8-4.
- ↑ Přemysl Otakar II: král, rytíř, zakladatel : výstava o životních osudech, vládnutí a odkazu pátého krále českého. 1. vyd. České Budějovice: Města Otakarova, 2017-2020. 22 s.
- ↑ VIA BUDVICENSIS - Města Otakarova z.s.. www.mestaotakarova.cz [online]. [cit. 2025-03-13]. Dostupné online.
Literatura
- BOUŠKA, Bohumil. Přemysl Otakar II: historická tragédie ve čtyřech jednáních. V Praze: Vlast, 1909. 98 s. Bibliotéka dramatických prací a solových výstupů pro jeviště katolických spolků a jednot, č. 6.
- ŠUSTA, Josef. Přemysl Otakar II. a římská koruna v roce 1255. Praha: nákl. vl., 1930. S. 119-129.
- KUTHAN, Jiří. Přemysl Otakar II: král železný a zlatý, král zakladatel a mecenáš. Vyd. 1. Vimperk: Tina, 1993. 370 s., [16] s. ISBN 80-85618-10-9
- ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II: král na rozhraní věků. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 752 s. Česká historie, sv. 25. ISBN 978-80-7422-118-7
- KURZ, Michal. Opomíjení zakladatelé? Král Přemysl otakar II. a lokátor Hirzo v novodobé toponymii Českých Budějovic. In: Od Karlova mostu ke Gottwaldovu. Praha : Historický ústav, 2017, s. 73-84. ISBN 978-80-7286-315-0
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0
Interiér věže Železná panna (Spielhaybl) v Českých Budějovicích.
Autor: Kvetinka48, Licence: CC BY 4.0
Muzeum Spolku Města Otakarova - Muzeum Krále železného a zlatého ve věži Železná panna v Českých Budějovicích
(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0
Věž Železná panna (Spielhaybl) – pohled z dvorku. České Budějovice.
(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0
Busta Přemysla Otakara II. (autor František Postl) umístěná v přízemí věže Železná panna (Spielhaybl) v Českých Budějovicích.
Autor: Sophia0406, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradební věž Železná panna v Českých Budějovicích z protějšího břehu Malše.
(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0
Interiér věže Železná panna (Spielhaybl) v Českých Budějovicích.