Myślenice

Myślenice
	Náměstí v Myślenicích
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	49°50′5″ s. š., 19°56′18″ v. d.
Nadmořská výška	260–400 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko
Vojvodství	Malopolské
Okres	Myślenice
Gmina	Myślenice
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Myślenice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	30,22 km²
Počet obyvatel	18 336 (2019)
Hustota zalidnění	606,8 obyv./km²
Náboženské složení	Římší katolíci; Svědkové Jehovovi; Baptisté
Správa
Starosta	Jarosław Szlachetka
Vznik	1342
Adresa obecního úřadu	Rynek 8/9; 32-400 Myślenice
PSČ	32-400
Označení vozidel	KMY
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myślenice (německy Mischlenitz, zastarale Myslenitz) jsou město v Polsku v Malopolském vojvodství v okrese Myślenice. Leží při řece Rabě v aglomeraci Krakova, 60 km severně od Tater, 30 km východně od Wadowic, 25 km jižně od centra Krakova. Roku 2019 mělo město 18 tisíc obyvatel.

Historie

První zmínka o osadě Myślenicích se objevuje roku 1253 a zmiňuje zdejší obranné opevnění. To mělo dlouhou dobu důležitý význam, neboť Myślenice se nachází na strategické pozici mezi tehdejším polským hlavním městem Krakovem a polskými hranicemi. Dalším významným rokem je rok 1342, kdy král Kazimír III. Veliký povýšil osadu na město. Město bylo vyrabováno během švédské invaze do Polska. Po trojím dělení Polska se město stalo součástí rakouského záboru. Roku 1908 zde vzniká gymnázium.

V létě roku 1936 městečko zažilo protižidovský pogrom, během kterého bylo vyrabováno a zničeno několik židovských obchodů (zboží pak bylo páleno na náměstí) a vypálena a zdemolována synagoga. Akce se stala známou jako wyprawa myślenicka a je považována za jednu z nejkrutějších antisemitských akcí v meziválečném Polsku.^[1]

Vojska nacistického Německa obsadila město 5. září 1939. Během okupace zde dvakrát proběhla pacifikace (vraždění civilního obyvatelstva, 29. června 1940 a 24. dubna 1942). Myślenice byly osvobozeny 38. armádou 4. ukrajinského frontu dne 22. ledna 1945.^[2]

Osobnosti

Szymon Kossakiewicz (1811–1878), politik a duchovní
Edward Krupka (1851–1918), politik
Franciszek Opydo (1856–1923), politik a lékař
Andrzej Średniawski (1857–1931), politik
Józef Rusin (1860–1927), politik
Antoni Banaś (1873–1936), politik a právník
Waldemar Fornalik (*1963), fotbalista

Fotogalerie

© Marek a Ewa Wojciechowscy / Trips over Poland, CC BY-SA 3.0
Náměstí
© Marek a Ewa Wojciechowscy / Trips over Poland, CC BY-SA 3.0
Kašna na náměstí
© Marek a Ewa Wojciechowscy / Trips over Poland, CC BY-SA 3.0
Socha sv. Floriána z 18. století
Památník obětem nacistické okupace
Památník obětem nacistické okupace - detail

Partnerská města

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Myślenice na Wikimedia Commons

Související články

Okres Myślenice

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Myślenice na polské Wikipedii.

↑ WIELEBA, Dariusz. Stosunek Narodowych Sił Zbrojnych do Żydów [online]. bibula.com, rev. 2008-07-07 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (polsky)
↑ Przewodnik po upamiętnionych miejscach walk i męczeństwa lata wojny 1939–1945. [s.l.]: Rada Ochrony Pomników Walki i Męczeństwa / Sport i Turystyka, 1988. ISBN 83-217-2709-3. S. 368. (polsky)

[1] WIELEBA, Dariusz. Stosunek Narodowych Sił Zbrojnych do Żydów [online]. bibula.com, rev. 2008-07-07 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (polsky)

[2] Przewodnik po upamiętnionych miejscach walk i męczeństwa lata wojny 1939–1945. [s.l.]: Rada Ochrony Pomników Walki i Męczeństwa / Sport i Turystyka, 1988. ISBN 83-217-2709-3. S. 368. (polsky)

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály