Myšice temnopásá

Myšice temnopásá
Myšice temnopásá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	hlodavci (Rodentia)
Podřád	myšovci (Myomorpha)
Čeleď	myšovití (Muridae)
Rod	myšice (Apodemus)
Binomické jméno
Apodemus agrarius (Pallas, 1771)
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 Rozšíření myšice temnopásé       celoroční výskyt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myšice temnopásá (Apodemus agrarius) je menší myšovitý hlodavec, o málo větší než myš domácí. Žije především ve vlhčích oblastech, ale také na polích a u okrajů lesa. Je rozšířena ve střední a východní Evropě od Německa až po Kavkaz. Druhou izolovanou oblastí rozšíření je Dálný východ. V Česku žije na severní a střední Moravě a v severních oblastech Čech.

Po hřbetě této myšice se od hlavy až k ocasu táhne 2–3 mm široký tmavý pruh.

Popis

Svrchní strana těla myšice temnopásé je rezavě hnědá až žlutohnědá.^[2] Břicho má výrazně světlé – šedohnědé až do bíla. Délka těla je 70–125 mm, ocas má o trochu kratší než tělo. Váží 15–40 g.

Rozšíření

Myšice temnopásá je kromě českých zemí rozšířena prakticky v celé střední a východní Evropě. Na západě zasahuje až do severoněmeckých nížin a do severní Itálie. Dále žije ve všech zemích střední a východní Evropy včetně celého Balkánu, pobaltských států a Ruska.^[3] Zde zasahuje až do Kavkazu a do zakavkazských republik. Oblast výskytu pokrývá děle Sibiř až po Bajkal, část Kazachstánu a Kyrgyzstánu a přilehlé oblasti Číny a Mongolska.

Druhou oblastí myšice temnopásé je východní Asie: žije v Číně (především Mandžusku), na Tchaj-wan, v Koreji a na ruském Dálném východě v oblasti ohraničené na jihu 25. stupněm severní šířky.^[4]

Rozšíření v Česku

V Česku se myšice temnopásá dlouhodobě vyskytuje především na celé severní Moravě, přibližné severně od Olomouce.^[2] V období po druhé světové válce se rozšířila i dále na jih – především na Vsetínsko a Kroměřížsko a také do okolí Brna. Nejnověji byla nalezena i v okolí Hodonína a Znojma, i když zde již, stejně jako u Brna, jde jen o ostrůvkovitý výskyt.

V Čechách se vyskytuje jen na severu od Teplicka přes Českolipsko až k Liberecku. Ostrůvkovitě se pak vyskytuje na Chebsku, v Krušných horách, ve východním Podkrkonoší a v Broumovském výběžku. Dřívější literární záznamy o nálezech z jiných částí Čech, především z Českobudějovické pánve, nejsou spolehlivě doložené.^[2]

Na Dálném východě je velmi hojná; v Evropě už výrazněji méně. Její populační hustota zde kolísá mezi 5 a 50 jedinci na hektar.^[4] V rocích populační exploze je počet zvířat výrazně vyšší, ale v Evropě nebyla od roku 1970 žádná takové exploze zaznamenána.

Prostředí

Myšice temnopásá žije v otevřené krajině. S oblibou vyhledává vlhčí stanoviště (rákosí), ale stejně často ji lze nalézt i na polích, na mezích a na okrajích menších lesíků,^[2] ale i na okrajích zahrad nebo městských parků.^[4] Proniká do okolí lidských sídlišť a přizpůsobí se i životu v menších vesnicích.

Nejvíce se vyskytuje v nížinách, ale ostrůvkovitě žije i ve vyšších polohách: v Krušných horách a Jeseníkách až do 800 m n. m., v Krkonoších i nad 1000 m. V Evropě byla nejvýše nalezena v Severní Makedonii – 1750 m.^[4]

Způsob života

Žije v nehlubokých norách, které si vyhrabává celá skupina jedinců. Obvykle mívají dva vchody.^[5] Je aktivní hlavně za soumraku, ale i ve dne.^[2] Neskáče a nešplhá tak dobře, jako myšice lesní a myšice křovinná.^[6] Na zimu se stěhuje do stohů nebo do budov.

Rozmnožuje se od dubna do října. Po 3 týdnech březosti přivádějí samice na svět 4–9 mláďat. Ta jsou 14 dní kojena; pohlavně dospívají ve 2 měsících. V jednom roce mívá samice 2–3 vrhy.

Potrava

Myšice temnopásá je všežravá. Rostlinná potrava však u ní převažuje – požírá hlavně semena pěstovaných rostlin, plevelů, jejich zelené části i kořínky. Z živočichů se živí larvami hmyzu i dalšími drobnými bezobratlými (pavouky, žížalami).^[2]

Nemoci

Myšice je přenašečem některých patogenů – z jedince odchyceného v roce 1976 v jižní Koreji u řeky Hantaan byl poprvé izolován hantavirus.^[7]

Odkazy

Reference

Literatura

• Anděra Miloš, Horáček Ivan (2005): Poznáváme naše savce. Sobotales, Praha

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu myšice temnopásá na Wikimedia Commons
• Galerie myšice temnopásá na Wikimedia Commons
• Taxon Apodemus agrarius ve Wikidruzích