My z konce světa
| My z konce světa | |
|---|---|
| Žánr | dětský |
| Formát | seriál |
| Režie | Ludvík Ráža |
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Počet dílů | 13 |
| Obvyklá délka | 25 min |
| Produkce a štáb | |
| Kamera | František Vlček |
| Hudba | Ladislav Simon |
| Produkční společnost | Československá televize Praha |
| Premiérové vysílání | |
| Stanice | I. program |
| Vysíláno | 22. prosince 1975 – 4. ledna 1976 |
| My z konce světa na ČSFD Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
My z konce světa je třináctidílný televizní seriál pro děti a mládež, natočený v roce 1975 na motivy knihy Brat mlčanlivého vlka autorky Kláry Jarunkové. Délka jednotlivých dílů činí 25 minut. Režíroval ho Ludvík Ráža a realizoval Krátký film Praha.
Děj seriálu
Seriál sleduje jeden rok života školáka Jiřího Trangoše zvaného Jurka (Jiří Máša) a jeho rodiny na horské chatě „Na konci světa“, kde jeho otec (Radovan Lukavský) dělá správce a matka (Zdena Hadrbolcová) mu pomáhá. Kromě Jurky v něm vystupují i jeho mladší sestra Gábina (Radka Jandáčková), starší bratr Vuk (Oldřich Vízner), který po neúspěšném pokusu o studium na Matfyzu v Brně se vrací na horskou chatu pomáhat rodině s jejím chodem a dvojice bernardýnů Bary a Bojar. Seriál zachycuje běžné denní starosti a radosti hrdinů, umožňuje nahlédnout na provoz a život horské chaty 70. let, nástrahy hor (které se nakonec stanou osudné Vukovi) a například i náročnou činnost horské služby, jejímž členem byl Jurkův otec. Seriál končí odchodem Jurkovy rodiny z chaty do velkého hotelu v nejmenovaném městě.
O seriálu
Exteriéry se točily v Krkonoších v okolí Pece pod Sněžkou a Malé Úpy, interiéry pak v hostivařských atelierech v Praze. Samotná chata „Na konci světa“ se nachází v Peci pod Sněžkou části Severka č.p. 74.[1] Kromě hlavních postav si v seriálu zahrála řada dalších známých herců jako Josef Vinklář (hajný Rýdval), Miriam Hynková (paní Rýdvalová), Josef Bek, Ladislav Mrkvička, Petr Haničinec, Martin Růžek, v dětské roli Zuzana Bydžovská a další. Scénář napsali Irena a Ota Hofmanovi na motivy novely Kláry Jarunkové "Bratr mlčenlivého vlka".
Seznam dílů
- Ohňostroj
- Tajemství
- Noc
- Dopis
- Pstruzi
- Zkouška
- Hledá se Bojar
- Nádherné prázdniny
- Narozeniny
- Lovci
- Rolničky
- Vánoce
- Loučení
Reference
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“