Myrcie

Jak číst taxoboxMyrcie
alternativní popis obrázku chybí
Myrcie Myrcia sylvatica
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďmyrtovité (Myrtaceae)
Rodmyrcie (Myrcia)
DC., 1827
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myrcie (Myrcia) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to keře a stromy s jednoduchými vstřícnými listy a drobnými pravidelnými květy s dlouhými tyčinkami. Jsou opylovány zejména včelami sbírajícími pyl. Rod zahrnuje asi 300 druhů a je rozšířen v tropické Americe. Flavonoidy z myrcií mají hypoglykemický účinek a slouží při léčení cukrovky v západní i domorodé medicíně. Rostliny jsou také bohatým zdrojem silic, z nichž některé mají rovněž medicínské využití. Drobné plody některých druhů jsou jedlé. Stromovité druhy jsou lokálním zdrojem dřeva.

Popis

Myrcie jsou keře a menší stromy, jen zřídka přesahující výšku 12 metrů. Listy jsou jednoduché, vstřícné, dosti rozmanitého vzhledu a velikosti. Některé druhy mají listy přeslenitě nahloučené na koncích větévek. Žilnatina je zpeřená. Květy jsou čtyřčetné nebo pětičetné, uspořádané v úžlabních až téměř vrcholových latách nebo výjimečně jednotlivé. Češule je stejně dlouhá jako semeník nebo delší. Kalich je složen ze 4 nebo 5 volných lístků a za plodu je zpravidla vytrvalý. Korunní lístky často sahají do poloviny tyčinek nebo jsou delší. Tyčinek je mnoho. Semeník obsahuje 2 až 3, řidčeji i 4 komůrky, v nichž se nachází po 2 vajíčkách. Plodem je bobule obsahující zpravidla 1 nebo 2 semena.[1][2][3]

  • Detail žilnatiny M. rosangelae
    Detail žilnatiny M. rosangelae
  • Květy M. rostrata
    Květy M. rostrata
  • Plody M. fenzliana
    Plody M. fenzliana
  • Plodná větévka M. fallax
    Plodná větévka M. fallax

Rozšíření

Rod myrcie zahrnuje v současném pojetí asi 770 druhů.[4] Je rozšířen výhradně v tropické Americe, kde je to 2. největší rod čeledi myrtovité. Areál rozšíření sahá od Mexika po severní Argentinu a Uruguay a zahrnuje i ostrovy Karibiku. Největší počet druhů myrcií (přes 250) roste ve východní tropické Jižní Americe v biotopu známém jako jako atlantický les, kde myrcie představuje druhově nejbohatší rod stromů. Dále je hojně zastoupen v keřových formacích cerrado a caatinga a také v deštných lesích Amazonie.[3][5][4]

Ekologické interakce

Včela rodu Augochlora

Květy myrcií jsou opylovány hmyzem, zejména různými včelami. Přinejmenším některé druhy nevytvářejí nektar a opylovači květy vyhledávají kvůli sběru pylu. V jihovýchodní Brazílii je navštěvuje např. mednatka Melipona rufiventris, Trigona spinipes a jiné včely z tribu Meliponini, čmelák Bombus morio, drvodělky rodu Xylocopa nebo různé druhy rodu Augochlora či "orchidejových včel" rodu Eufriesea z tribu Euglossini. Ve střední Brazílii náležejí mezi hlavní opylovače druhů Myrcia rostrata a M. tomentosa včely rodu Scaptotrigona, Anthodioctes, Augochlora či Thectochlora.[6][7]

Taxonomie

Rod Myrcia je řazen v rámci myrtovitých do podčeledi Myrtoideae a tribu Myrteae. Náleží mezi taxonomicky obtížné rody, zvláště co se týče vymezení jednotlivých druhů.[1] V současné taxonomii je pojímán šířeji a zahrnuje i několik dalších, dříve samostatných rodů, protože jinak by nebyl monofyletický. Rody Calyptranthes (čepičnice) a Gomidesia tvoří podle fylogenetické studie z roku 2011 vývojové větve uvnitř rodu Myrcia. Rod Marlierea se objevuje dokonce ve 3 různých větvích tohoto rodu.[3]

Význam

Myrcie jsou důležitým zdrojem vonných silic. Extrakt Myrcia uniflora je prodáván jako prostředek k léčení diabetes mellitus. V domorodé medicíně Latinské Ameriky je k tomuto účelu používána celá řada druhů. U silic získaných z různých druhů myrcií byl prokázán protizánětlivý, protibolestivý a antimikrobiální účinek, u flavonoidů a odvozených látek zejména účinek hypoglykemický.[8]

Plody M. hebepetala jsou jedlé, sladce voní a jsou natrpklé. V jižní a východní Brazílii jsou lokálně sbírány. Jedlé jsou i plody široce rozšířeného druhu M. splendens, dále M. albitomentosa, M. selloi aj.[9][1] Dřevo myrcií má pouze místní význam. Druh M. leptoclada má dřevo velmi tvrdé a těžké, které se v Karibiku používá zejména na kůly plotů a ohrad.[10] Druh Myrcia selloi je pěstován jako okrasná dřevina s dekorativní kůrou.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VII). Missouri: Timber Press, 2003. ISBN 1-930723-13-X. (anglicky) 
  2. ↑ MCVAUGH, Roberts. Flora of Peru. Myrtaceae. Botany. Jun 1941, čís. 13. 
  3. ↑ a b c LUCAS, Eve J. et al. Phylogenetics, morphology, and evolution of the large genus Myrcia s.l. (Myrtaceae). International Journal of Plant Sciences. 2011, čís. 172(7). 
  4. ↑ a b AMORIM, Bruno S.; MACIEL, Jefferson R.; ALVES, Marccus. New geographical records of Myrcia s.l. (Myrteae, Myrtaceae) from South America, with a focus on Brazilian taxa. Check List. Feb. 2015, čís. 11(2). 
  5. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ FIDALGO, Adriana De O.; KLEINERT, Astrid De M. P. Reproductive biology of six Brazilian Myrtaceae: Is there a syndrome associated with buzz pollination?. New Zealand Journal of Botany. 2009, čís. 47. Dostupné online. ISSN 1175-8643. 
  7. ↑ TOREZAN-SILINGARDI, Helena Maura; DE OLIVEIRA, Paulo Eugenio Alves Macedo. Phenology and reproductive ecology of Myrcia rostrata and M. tomentosa (Myrtaceae) in Central Brazil. Phyton. 2004, čís. 44(1). Dostupné online. 
  8. ↑ CASCAES, Márcia Moraes et al. Constituents and pharmacological activities of Myrcia (Myrtaceae): A review of an aromatic and medicinal group of plants. International Journal of Molecular Sciences. Oct. 2015, čís. 16(10). Dostupné online. ISSN 23881–23904. 
  9. ↑ a b FERN, Ken. Useful tropical plants [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-02. (anglicky) 
  10. ↑ LITTLE, Elbert L.; WOODBURY, Roy O.; WADSHWORTH, Frank H. Trees of Puerto Rico and the Virgin Islands. Second Volume. [s.l.]: U.S. Dep. of Agriculture, 1974. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flickr - João de Deus Medeiros - Myrcia fenzliana.jpg
Autor: João Medeiros, Licence: CC BY 2.0
Myrcia fenzliana O. Berg - Sin. het. Gomidesia lindeniana Berg - MYRTACEAE - APA da Bacia do Rio São Bartolomeu - Brasília - Distrito Federal - Brasil.
Myrcia rosangelae NicLugh. (7906388870).jpg
Autor: Alex Popovkin, Bahia, Brazil, Licence: CC BY 2.0

Tree 4 m.

Popovkin & Mendes 259, 554 (HUEFS).
Flickr - João de Deus Medeiros - Myrcia rostrata.jpg
Autor: João Medeiros, Licence: CC BY 2.0

Myrcia rostrata - MYRTACEAE

Parque Olhos D´Água - Brasília - Distrito Federal - Brasil.
Myrcia sylvatica (Mey.) DC. (16143221137).jpg
Autor: Alex Popovkin, Bahia, Brazil from Brazil, Licence: CC BY 2.0
Myrcia sylvatica (Mey.) DC.
Augochlorella pura (22802758800).jpg
Autor: Insects Unlocked , Licence: CC0

Augochlorella pura

This image was created as part of the Insects Unlocked project at the University of Texas at Austin.

Based in the UT insect collection at Brackenridge Field Laboratory, part of the Department of Integrative Biology.

See also https://twitter.com/InsectsUnlocked

Neořezávejte: Tento obrázek je potřeba na jednom či více sesterských projektech (kde se pracuje s celým jeho obsahem), nebo má archivní významnost. Pokud máte potřebu obrázek ořezat, uložte ořezanou verzi jako samostatný soubor a nepřepisujte originál.
العربية ∙ Boarisch ∙ বাংলা ∙ čeština ∙ Deutsch ∙ English ∙ español ∙ français ∙ magyar ∙ Bahasa Indonesia ∙ 日本語 ∙ македонски ∙ മലയാളം ∙ Nederlands ∙ português ∙ русский ∙ svenska ∙ українська ∙ 中文 ∙ +/−
13800 Myrcia splendens, mouth of Rio Nicharé, Venezuela.jpg
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 4.0
Myrcia splendens (syn. Myrcia fallax) with fruit, mouth of Rio Nicharé, Venezuela