Myrtil Frída
Myrtil Frída | |
---|---|
Myrtil Frída (1963) | |
Narození | 21. prosince 1919 nebo 21. prosince 1914 Praha Československo |
Úmrtí | 10. srpna 1978 Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov [1] |
Povolání | archivář, spisovatel, filmový historik a scenárista |
Témata | dějiny filmu, filmový archiv, filmová publicistika, filmová scenáristika a televizní scenárista |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Myrtil Frída (21. prosince 1919 Praha – 10. srpna 1978 Praha) byl český filmový archivář, historik a publicista.
Životopis
Neobvyklé křestní jméno dostal podle jedné z postav divadelní hry Hippodamie, jejímž autorem byl jeho prastrýc Jaroslav Vrchlický (vlastním jménem Emil Frida).
V roce 1945 začal spolupracovat s Jindřichem Brichtou, zakladatelem filmových sbírek Národního technického muzea a vedoucím Filmového archivu. Myrtil Frída pak pracoval ve filmovém archivu třicet let. Byl znalcem českého němého filmu a amerických němých grotesek, komedií a muzikálů. Byl autorem článků a publikací s filmovou tematikou, scenáristou (Král komiků) a spoluautorem televizních seriálů (Malá filmová historie, Nesmrtelné stíny, 52 komiků a spol.). Po okupaci Československa v srpnu 1968 ukryl ve filmovém archivu zakázané dokumentární filmy.[2][3]
V roce 1978 přijal čestné členství v ineditním spolku Societas Incognitorum Eruditorum (první učená společnost toho jména existovala v Olomouci 1746–52). Ten od května 1976 do prosince 1988 SIE (12–18 přátel, převážně absolventů FFUK a MFFUK) vydával v 10 exemplářích strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum. (Dnes v Libri Prohibiti J. Gruntoráda.) M.F. v SIE, jejímiž zakládajícími členy byli i jeho dcera Eva a zeť, filmový historik Jiří Cieslar, přednášel a v AI též publikoval.[zdroj?]
Zahrál si také ve filmech Stopa vede do Liptákova (1969) a Adéla ještě nevečeřela (1977).
Filmová a televizní tvorba
Filmy
- Král komiků (1963) – scénář
- Muzeum zázraků (1963) – odborná spolupráce
- Devadesát minut překvapení (1964) – spolupráce na scénáři
- Stopa vede do Liptákova (1969) – účinkuje, scénář
- Sejdeme se u Výstavní brány (1976) – scénář
- Adéla ještě nevečeřela (1977) – host
Televizní pořady a cykly
- Malá filmová historie (1962–1967) – námět a scénář
- Desetkrát odpověz (1966–1968) – odborný poradce
- 70 let čs. filmu (1968) – námět a scénář
- Grandsupertingltangl (1969) – odborný poradce
- 52 komiků a spol. (1970–77) – námět a scénář
- Nesmrtelné stíny (1971–73) – námět a scénář
- Komik a jeho svět (1977) – námět a scénář
- Kino mého mládí (1978) – námět a scénář
Publikace (výběr)
- KOLÁR, Jan Stanislav; FRÍDA, Myrtil. Československý němý film 1898–1930. Praha: Československý film, 1957.
- BROŽ, Jaroslav; FRÍDA, Myrtil. Historie československého filmu v obrazech 1930–1945. Praha: Orbis, 1966.
- BROŽ, Jaroslav; FRÍDA, Myrtil. Hugo Haas. Praha: Český filmový ústav, 1971.
- BROŽ, Jaroslav; FRÍDA, Myrtil. Douglas Fairbanks – moderní mušketýr. Praha: Československý filmový ústav, 1973.
- FRÍDA, Myrtil. Harold Lloyd. Praha: Československý filmový ústav, 1973.
- BROŽ, Jaroslav; FRÍDA, Myrtil. 666 profilů zahraničních režisérů. Praha: Československý filmový ústav, 1977.
Odkazy
Reference
- ↑ hrob Myrtila Frídy na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-25.
- ↑ JUROVÁ, Iva. Myrtil Frída – jeho láska k filmu byla nekonečná. Kultura21.cz [online]. Kultura21.cz, 2009-5-15 [cit. 2009-7-6]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-19. ISSN 1803-1161. – neplatný odkaz !
- ↑ PLITZ, Martin. Filmový svět Myrtila Frídy. seniorum.cz [online]. 2008-11-10 [cit. 2008-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-03.
Literatura
- KNOR, Valentin. To je mi pěkná historie. Praha: Československý filmový ústav, 1989. ISBN 80-7004-022-X.
Externí odkazy
- Osoba Myrtil Frída ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Myrtil Frída
- Myrtil Frída v Česko-Slovenské filmové databázi
- Myrtil Frída na Kinoboxu
- Literární noviny: Filmový svět Myrtila Frídy[nedostupný zdroj]
- Myrtil Frída – jeho láska k filmu byla nekonečná – neplatný odkaz !
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“