Myslín (tvrz)

Myslín
Základní informace
Sloh	renesanční
Další majitelé	Loubští z Lub Eggenbergové
Poloha
Adresa	Myslín, Česko Česko
Souřadnice	49°31′58,15″ s. š., 14°1′24,28″ v. d.
Myslín
Další informace
Rejstříkové číslo památky	27789/3-2648 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myslín je tvrz ve stejnojmenné vesnici v severozápadní části okresu Písek v Jihočeském kraji. Od třináctého století sloužila jako vrchnostenské sídlo malého šlechtického statku vladyků z Myslína. Dále ji vlastnili Zubové z Landštejna a po nich statek před polovinou šestnáctého století získali Loubští z Lub. Dále jej roku 1679 převzali Eggenbergové, za nichž tvrz ztratila sídelní funkci a sloužila jen hospodářským účelům. Objekt tvrze čp. 4 s přilehlým dvorem je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Panské sídlo v Myslíně pravděpodobně stálo už ve druhé polovině třináctého století.^[2] Prvním známým vladykou, který ve vsi sídlil, byl Štěpán z Myslína připomínaný v roce 1382. Jeho následovníkem byl Hroch z Myslína a po něm Beneš z Myslína, který v bitvě u Lipan bojoval na straně panské jednoty.^[3]

Někdy poté vesnici s tvrzí a dvorem získali noví majitelé, ke kterým roku 1517 patřil Zub z Landštejna. Statek po něm zdědil syn Zdeněk Zub a před rokem 1540 jej odkázal Vilémovi Loubskému z Lub a na Zalužanech, který si roku 1543 nechal vesnici s tvrzí a dvorem zapsat do obnovených desek zemských. Koncem šestnáctého století se o tvrz dělili Vilémovi vnuci Bedřich a Hynek z Lub. Hynek získal podíl staršího Bedřicha a poté nechal starou tvrz přestavět v renesančním slohu.^[3]

Poslední majitelkou z rodu Loubských byla Eva Ludmila Loubská, rozená z Kalenic, která roku 1679 prodala Myslín, Plíškovice a zaniklou ves Stražiště knížeti Janu Kristiánovi z Eggenbergu. Ten statek připojil k orlickému panství. Tvrz tak ztratila svou funkci vrchnostenského sídla. Ve druhé polovině dvacátého století její budovu využívalo jednotné zemědělské družstvo.^[3]

Stavební podoba

Obytná budova tvrze (čp. 4) je podsklepená a má jedno patro. Původně ji chránily příkop a val.^[3] Předchůdcem renesanční stavby byla gotická tvrz, jejíž část se nejspíše dochovala v suterénu a části dvoutraktového přízemí východního obytného křídla. Renesanční přestavbu datuje do doby kolem roku 1595 letopočet na zazděném^[3] vstupním portálu, na jehož klenáku je erb Loubských z Lub.^[2] Jejím dokladem jsou kromě portálu také kamenná ostění některých oken v prvním patře. V západním průčelí se dochovaly fragmenty sgrafitové omítky. Renesančního původu je i část krovu. Při přestavbě byly upraveny také budovy hospodářského dvora – například zaklenutý sklep pod východní částí stáje v severním křídle. Eggenbergové nechali roku 1708 postavit západní křídlo dvora se stájemi a v roce 1840 obnovit klenby severního křídla, ve kterém býval kravín. Jižní křídlo obsahovalo stodolu.^[2]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam tvrzí v Jihočeském kraji