Myslkovice

Myslkovice
Myslkovický zámek
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Soběslav
Obec s rozšířenou působností	Soběslav (správní obvod)
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°17′57″ s. š., 14°44′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	415 (2023)[1]
Rozloha	4,88 km²[2]
Katastrální území	Myslkovice
Nadmořská výška	450 m n. m.
PSČ	391 16
Počet domů	185 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Myslkovice 59 391 16 Myslkovice obec@myslkovice.cz
Starosta	Gustav Fifka
Oficiální web: www.myslkovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Myslkovice
Další údaje
Kód obce	552721
Kód části obce	100692
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Myslkovice (německy Miskowitz) se nachází v okrese Tábor, kraj Jihočeský. Obec Myslkovice se rozkládá asi 16 km jihovýchodně od Tábora a 5 km severovýchodně od města Soběslav. Žije zde 415^[1] obyvatel.

Název

Jméno obce pochází od vůdce kmene jménem Myslek^[4], který osídlil tuto oblast, v období kolonizace pustého kraje ve 12. století (pravděpodobněji než v 9. století). Název obce se v historii měnil jak tvarem (mj. Myslikovice, Miskovice, Miškovice), tak pravopisem (i/y, s/š, w/v).

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1367. Tehdy panství a villa Mislkowitz patřilo bratřím Oldřichovi a Jenišovi z Roudné, kteří zde obývali tvrz s kaplí. Roku 1390 je zdědila Dorotea, vdova po Jenišovi. V roce 1415 se stal majitelem rytíř Boček (Boczko z Myslycowicz), po něm roku 1467 dědil jeho syn Aleš.^[4] Roku 1483 získal část vsi s tvrzí Kuneš Dvořecký z Olbramovic a jeho rod ji vlastnil až do roku 1646.

V roce 1653 zde žilo 16 rolníků a několik chalupníků. Od roku 1613 patřila tvrz s kaplí, pivovar, poplužní dvůr a ovčín Mikuláši ml. Dvořeckému z Olbramovic, který je ještě téhož roku prodal své ženě Anežce z Hodic. Roku 1703 se stal majitelem panství důstojník císařské armády František Leopold Voračický z Paběnic a jeho manželka Eleonora Renáta, rozená hraběnka z Lassaga-Paradies, kteří panství spojili s Roudnou a dali vystavět barokní zámek s kostelem^[5]. Roku 1866 byla obec obsazena pruským vojskem.

Od roku 1733 do roku 1802 a pak opět od roku 1877 vlastnili panství Vratislavové z Mitrovic. Tehdy se stal majitelem hrabě Evžen I. Vratislav z Mitrovic a z Dírné, poslanec českého zemského sněmu; tehdy Myslkovice poprvé za 600 let přestaly být vrchností. Také jeho syn Evžen II. byl českým zemským poslancem; přátelsky se stýkal s kolegou Josefem Kaizlem, který na jeho zámku v posledním roce života pobýval, a také zemřel.

V roce 1948 byl majetek rodu zestátněn a po roce 1989 vrácen zpět, jeho správcem se stal dědic rodu Eugen Wratislav. Roku 2006 odkoupila zámek obec^[6].

Židé

Židé se usazovali v obci již mezi léty 1594 až 1650. Nejprve zde žilo pár rodin, ale později zde Židé tvořili polovinu obyvatel vsi. Židé po jejich úplném jzrovnoprávnění postupně odešli do větších měst. Synagoga v Myslkovicích, postavená roku 1770 spolu s rabínským domem, byla v roce 1963 zbořena. Také tu stála židovská škola, špitál a lázně. Konec Židů v Myslkovicích přišel začátkem druhé světové války.

Pamětihodnosti

• Židovský hřbitov asi 600 m na severovýchod od zámku. Byl založen před rokem 1750. Na hřbitově je 180 klasicistních a barokních náhrobků.
• Zámek – dříve tvrz s kaplí, kterou Vratislavové z Mitrovic v 1. čtvrtině 18. století přestavěli na barokní zámek s kaplí sv. Antonína. Jednotraktová stavba s parkem uprostřed obce při silnici. V roce 1948 byl zámek zestátněn, užíván jako kulturně osvětové středisko, kaple byla zazděna.^[7] Po roce 1989 vrácen zpět bývalým majitelům. V roce 2006 pak obec zámek (místními také nazývaný "Zámeček") odkoupila a zajistila jeho rekonstrukci. Od roku 2016 je kulturní památkou.^[8]
• Dům lihovarníka Zikmunda Fischla – stojí vedle zbytku jeho starého lihovaru u Dolejšího rybníka. Lihovar vyvážel své produkty až do Verony.^[9]

Osobnosti

• Karel Statečný (1870–1927), teolog a duchovní Církve československé husitské, vysokoškolský pedagog
• Siegmund Fischl (1847–1905), česko-rakouský průmyslník, který se podílel na rozvoji lihovarnictví v Čechách a Rakousku
• židovská rodina Grosslichtů, ze které pocházela předválečná česká herečka Truda Grosslichtová (1912–1995)
• Josef Kaizl (1854–1901), český ekonom, pedagog a rakouský politik; žil a 19. srpna 1901 zemřel v místním zámku

Doprava

Obcí prochází silnice III. třídy č. 13527 ze Soběslavi do Košic a č. 13528 z Roudné do Chabrovic. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci BusLine jižní Čechy a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Deštná, Dírná, Choustník, Košice, Mlýny, Psárov, Soběslav, Tábor a Tučapy.^[10] V okolí obce vede dálnice D3. Po zprovoznění nové železniční přeložky Soběslav – Doubí u Tábora na trati č. 220 Praha – České Budějovice v září 2022 zastavují v nově zbudované zastávce Myslkovice osobní vlaky České Budějovice – Tábor.^[11]

Odkazy

Reference

Literatura

• Emanuel Poche (ed.) a kolektiv autorů: Umělecké památky Čech, díl 2. K–O. Academia Praha 1978, s. 442
• Karel Tříska a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl V., Jižní Čechy. Svoboda Praha 1986, s. 133
• Antonín Novotný: Židé v Myslkovicích. Myslkovice 1999

Související články

• Židovský hřbitov v Myslkovicích
• Židovská čtvrť v Myslkovicích
• Synagoga v Myslkovicích
• Židovská obec v Myslkovicích
• Římskokatolická farnost Janov u Soběslavi

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Myslkovice na Wikimedia Commons
• Myslkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• webové stránky obce: www.myslkovice.cz
• Marie Hodinářová o historii Myslkovic https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/myslkovicti-zide-vyvazeli-lih-az-do-italie-20141001.html