Mystacina větší
Mystacina větší | |
---|---|
Mystacina větší | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
kriticky ohrožený druh[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | letouni (Chiroptera) |
Čeleď | mystacinovití (Mystacinidae) |
Rod | mystacina (Mystacina) |
Binomické jméno | |
Mystacina robusta Dwyer, 1962 | |
Rozšíření mystaciny větší | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mystacina větší (Mystacina robusta) byl či je kriticky ohrožený druh náležící do čeledi mystacinovití (Mystacinidae) a rodu mystacina (Mystacina).[2] Místním jazykem se nazývala waitoreke.[3]
Vzhled
Mystacina větší byla středně velkým netopýrem, dosahovala velikosti kolem 9 cm, rozpětí křídel činilo až 31 cm a hmotnost až 35 g. Příbuznou mystacinu novozélandskou (M. tuberculata), k níž byla historicky řazena jako její poddruh, velikostí přesahovala i o třetinu. Vyznačovala se podsaditým tělem se špičatýma ušima a krátkým ocasem, srst měla hnědé zbarvení. Mystaciny nebyly příliš dobrými letci a málokdy vystoupaly do výšky větší než tři metry. Složená křídla mohla naopak sloužit jako „běžné“ přední končetiny a umožňovala jejich nositeli prodírat se podrostem.[4][5]
Biologie
Mystacina větší byla či je endemitem Nového Zélandu. Ze subfosilních záznamů vyplývá, že obývala Severní a Jižní ostrov, nicméně v době evropské kolonizace byl její výskyt omezen na ostrůvky v okolí Stewartova ostrova (jako ostrov Big South Cape).[6][3] Domovinu mystacin větších představovaly lesy, přičemž hřadovaly v jeskyních, norách mořských ptáků a možná také ve stromových dutinách.[4][6] O chování tohoto druhu se mnoho neví. Ve svém areálu výskytu zastupoval nebo zastupuje ekologickou roli hlodavců, kteří na ostrov nepronikli.[3] Asi tak hodinu až dvě po západu slunce začaly být mystaciny aktivní. Skladba potravy zůstala u mystaciny větší neznámá, nicméně očekává se, že se podobala složení potravy mystaciny novozélandské, tj. jídelníček zahrnoval členovce, ovoce, nektar a pyl, případně i ptačí holátka. Systém páření byl zřejmě monogamní, zdá se, že se rodiče pářili pouze jedenkrát za rok a narodilo se (duben–květen) jim jedno mládě.[4]
Ohrožení
Již zhruba v 19. století v době evropské kolonizace obývala mystacina svůj zmenšený areál výskytu[6] a poslední netopýři žili na ostrovech Big South Cape a blízkém ostrově Putauhina.[7] Pro mystacinu větší se stala hlavní hrozbou introdukce krys ostrovních (Rattus exulans).[6] Na ostrovy došlo v 60. letech 20. století k zavlečení krys a pokles byl velice rychlý. Mystaciny nebyly pozorovány už v roce 1967.[3] Roku 1988 mystacinu větší Mezinárodní svaz ochrany přírody označil za vyhynulou. Na obou ostrovech později došlo k vyhubení nepůvodních krys (populace mystacin novozélandských se rovněž po vyhubení nepůvodních predátorů stala stabilnější[7]) a po těchto krocích přišla hlášení o spatření netopýrů na Putauhině a na Big South Cape. Byla zaznamenána také echolokace, jíž mohl tento druh vydávat.[6] Došlo k přeřazení mezi kriticky ohrožené druhy[7] a v tomto ohledu je třeba nutně provést další průzkumy. Jakákoli zbývající populace by byla nepatrná, zahrnovala by méně jak 50 dospělců.[6] Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin mystacinu větší nezaznamenává.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b mystacina větší [online]. Biolib.cz [cit. 2017-09-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d FULLER, Errol. Lost Animals: Extinction and the Photographic Record. Londýn: Bloomsbury Publishing Plc, 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-7215-5. Kapitola Greater Short-tailed Bat.
- ↑ a b c d BOYES, B. Mystacina robusta - New Zealand greater short-tailed bat [online]. Animal Diversity Web, 2006 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GREATER SHORT-TAILED BAT [online]. TerraNature [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Mystacina robusta [online]. IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c VIERINGOVÁ, Kerstin; KNAUER, Roland. Ohrožené druhy zvířat. Překlad Helena Kholová. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2012. 304 s. ISBN 978-80-242-3180-8. S. 228–229.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu mystacina větší na Wikimedia Commons
- Taxon Mystacina robusta ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: A proietti, Licence: CC BY-SA 4.0
According to IUCNRedlist.org
Autor: Auckland War Memorial Museum, Licence: CC BY 4.0
Mystacina robusta specimen held at Auckland Museum