Vlastní hlenky

Jak číst taxoboxVlastní hlenky
alternativní popis obrázku chybí
lesklík křehký (Leocarpus fragilis), zralé plodničky
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
ŘíšeAmoebozoa
Kmenhlenky (Mycetozoa)
Třídapravé hlenky (Myxomycetes)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastní hlenky či také pravé hlenky (Myxomycetes, Myxogastrea) je třída hlenkovitých organismů a součást kmene Mycetozoa. Je jich známo asi 725 druhů v 60 rodech.[1]

Životní cyklus

V životním cyklu pravých hlenek se střídá haploidní a diploidní fáze. Nejprve se objevuje stadium bičíkatých myxomonád či měňavkovitých myxoaméb, načež z nich vzniká mnohojaderný útvar, tzv. plazmodium. Jsou známy tři druhy plazmodií na základě vzhledu: protoplazmodium, afanoplazmodium a faneroplazmodium. Z plazmodií se někdy vyvíjejí sklerocia (klidové odolné útvary) nebo sporokarpy (reprodukční struktury produkující spory). Také sporokarpů jsou tři druhy: sporangia, aethalia či plazmodiokarpy. Poznají se na základě toho, z jakých částí plazmodia daný sporokarp vznikl.[1]

Klasifikace

Obvykle se používá tato klasifikace do pěti řádů:[1][2][3]

  • podtřída Myxogastromycetidae
    • řád Echinosteliales – chloupkovcotvaré
    • řád Liceales – koromilkotvaré
    • řád Physarales – vápenatkotvaré
    • řád Trichiales – vlasatkotvaré
  • podtřída Stemonitomycetidae
    • řád Stemonitales – pazderkotvaré

Fylogenetické analýzy z let 2012–2020 přinesly revoluci v přirozené klasifikaci myxomycet. Odhalily nepřirozenost nejen tradičních řádů Echinosteliales, Liceales a Stemonitales, ale i mnohých rodů. Podle současných (rok 2020) představ se vlastní hlenky dělí na dvě přirozené skupiny (navržené však již v r. 1925) – myxomycety se světlými sporami (klad Lamprosporales) a myxomycety s tmavými sporami (klad Amaurosporales):[4]

  • klad Lamprosporales Lister, 1925
    • parafyletický řád „Cribrariales“ (odpovídá přibližně tradičnímu řádu Liceales – koromilkotvaré)
    • řád Trichiales – vlasatkotvaré
  • klad Amaurosporales Lister, 1925
    • parafyletický řád „Echinosteliales“ – chloupkovcotvaré, zahrnující bazální větve kladu
    • parafyletický řád „Stemonitidales“ (odpovídá přibližně tradičnímu řádu Stemonitales – pazderkotvaré), zahrnující linie kladu, které se odvětvují mezi Echinosteliales a Physarales
    • řád Physarales – vápenatkotvaré.

Klasifikace na nižších úrovních dosud (r. 2020) není ustálená.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b c KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1. 
  2. Vlastní hlenky Myxomycetes. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 28. 12. 2018]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id14823/
  3. FIORE-DONNO, ANNE-MARIE, CEDRIC BERNEY, JAN PAWLOWSKI, SANDRA L. BALDAUF. Higher-Order Phylogeny of Plasmodial Slime Molds (Myxogastria) Based on Elongation Factor 1-A and Small Subunit rRNA Gene Sequences. The Journal of Eukaryotic Microbiology. 2005, roč. 52, čís. 3, s. 201–210. Dostupné online [cit. 2009-07-25]. DOI 10.1111/j.1550-7408.2005.00032.x. 
  4. a b LARA, Enrique; DUMACK, Kenneth; GARCÍA-MARTÍN, Joaquina María; KUDRYAVTSEV, Alexander; KOSAKYAN, Anush. Amoeboid protist systematics: A report on the “Systematics of amoeboid protists” symposium at the VIIIth ECOP/ISOP meeting in Rome, 2019. Kapitola Molecular systematics revolutionize Myxomycete taxonomy. European Journal of Protistology [online]. Elsevier GmbH, 2020-07-10 [cit. 2021-03-25]. Svazek 76: 125727. Dostupné online. ISSN 0932-4739. DOI 10.1016/j.ejop.2020.125727. PMID 32755801. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com