Národní muzeum

Národní muzeum v Praze
Historická budova Národního muzea, říjen 2018 po rekonstrukci
Historická budova Národního muzea,
říjen 2018 po rekonstrukci
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
AdresaNárodní muzeum
Václavské náměstí 1700/68
Praha 1, Nové Město
115 79 Depo Praha 702
ZakladatelKašpar Maria Šternberk,
František Josef Šternberk-Manderscheid,
František Josef Klebelsberg
Založeno1818
Kód památky11727/1-1198 (PkMISSezObrWD)
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní muzeum (zkratka NM, od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Museum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno v roce 1818 jako Vlastenské muzeum za vlády Františka I. ze soukromích sbírek tehdejších hrabat. Poslední významná rekonstrukce byla dokončena v říjnu 2018, na sté výročí vzniku Československa. V muzeu byla objevena nejstarší suchozemská rostlina na světě.

Muzeum plní funkci sbírkotvornou, vědeckou, osvětovou a metodickou, zaměřuje se na více vědních a sbírkových oborů, jak přírodovědných (mineralogie, zoologie), tak historických (archeologie, numismatika) a uměleckých. Své sbírky spravuje a vystavuje v řadě budov v Praze i jinde v Česku. Od roku 1891 sídlí Národní muzeum v monumentální novorenesanční historické hlavní budově v horní části Václavského náměstíPraze. Pod Národní muzeum spadá také řada dalších expozic v muzeích a památnících především v Praze, ale i v dalších místech Česka. Od roku 2002 je generálním ředitelem Michal Lukeš.

Národní muzeum se skládá z pěti odborných, do jisté míry samostatných ústavů: Přírodovědeckého muzea, Historického muzea, Českého muzea hudby, Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur a Knihovny Národního muzea.[1] Každý z nich má ještě několik specializovaných oddělení a sbírky, které obsahují dohromady více než třináct milionů předmětů.

Historie instituce

Pečeť ku příležitosti založení Musea Království českého v roce 1818

Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenské muzeum v Čechách, či Vaterländisches Museum in Böhmen provoláním An die Vaterländischen Freunde der Wissenschaften.[2][3] U zrodu stáli zástupci tehdejší české akademické veřejnosti a především šlechty, přičemž faktickými zakladateli byli hrabě František Josef z Klebelsbergu a jeho bratranec Kašpar Maria ze Šternberka, paleontolog světového významu. Hrabě Šternberk daroval muzeu své paleontologické sbírky a evropský herbář s více než 20 000 položkami, hrabě Josef Krakovský z Kolovrat knihovnu ze zámku v Březnici se stovkou středověkých iluminovaných rukopisů a hrabě František z Hartigu svou sbírku 600 vycpaných zvířat. Tyto sbírky se staly základem sbírek muzea.

Byl to také Šternberský palác na pražských Hradčanech, kde byly v letech 1821 až 1847 první sbírky muzea uloženy[4]. Mezi další osobnosti raného období muzea pak patřili například také František Palacký, či hrabě Jan Dětmar z Nostic, J. T. Lindacker, František Xaver Maxmilián Zippe (zakladatel české mineralogie), botanici Tadeáš Haenke a Karel Bořivoj Presl, bratr Jana Svatopluka Presla. Jan Evangelista Purkyně, či francouzský paleontolog Joachim Barrande, jenž Národní muzeum proslavil celosvětově, nebo matematik Bernard Bolzano.

Mezi zakladateli a pokračovateli muzea byli také členové významného českého šlechtického rodu Kolowratů. Hrabě František Antonín II. se zasloužil o vznik Vlastenského muzea, odkázal mu knihovnu čítající 35 000 svazků knih a sbírku minerálů. Dále hrabě Jan Nepomuk Karel stál u zrodu a odkázal část svých sbírek a březnickou knihovnu s mnoha vzácnými prvotisky a iluminovanými rukopisy. Následně muzeum podporoval hrabě Josef Maria. Mezi další osobnosti patřili také cestovatelé Emil Holub, Vojta Náprstek, slavista Pavel Josef Šafařík, historik Karel Jaromír Erben ad.

Od roku 1848 nesla instituce název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Museum Království českého, v letech 1919–1922 Zemské museum a od roku 1922 do 1939 Národní museum. V letech 1940–1945 se nazývalo Landesmuseum in Prag.

Historie budov a součástí muzea

Před postavením vlastní budovy

Před postavením vlastní budovy muzea, nyní označované jako historická či hlavní, sídlilo muzeum provizorně ve Šternberském paláci na Hradčanech (1821–1846), a dále v Nostickém paláci (1846–1892) v ulici Na příkopě 852/10 na Novém Městě. S jeho činností souvisely také další instituce, především Matice česká, zaměřená na vydávání publikací v českém jazyce, Časopis Národního muzea nebo Archeologický sbor.

Historická budova

Související informace naleznete také v článku Historická budova Národního muzea.
Pohled na Novou (vlevo) a Historickou budovu NM (vpravo)
Nová budova Národního muzea (bývalé Federální shromáždění)

Novorenesanční historická budova Národního muzea, tvořící dominantu celého Václavského náměstí, byla postavena podle projektu architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem panteonu. Projekt vyšel vítězně ze soutěže 27 účastníků proto, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti (dobová idea Muzeum jako chrám vědy a umění), a byl otevřen roku 1891.

Od 8. července 2011 do 28. října 2018 byla hlavní budova uzavřena kvůli rekonstrukci. K částečnému otevření došlo v den 100. výročí vzniku Československa a 200. výročí založení Národního muzea.[5] Součástí byla vernisáž Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy a videomapping na vnějšek budovy.[6] Kromě celkové opravy exteriéru a interiéru budovy byla za 42 měsíců rekonstrukce dále zastřešena nádvoří, zpřístupněna vyhlídková kupole a postaven podzemní propojovací tunel do Nové budovy Národního muzea (bývalé Federální shromáždění). Předpokládané náklady rekonstrukce činily 4,5 mld. Kč.[7]

Nová budova (Federální shromáždění)

Související informace naleznete také v článku Nová budova Národního muzea.

V roce 2009 byla do správy muzea převedena protější budova bývalého Federálního shromáždění, ve které působilo Rádio Svobodná Evropa.[8] Slavnostního aktu předání budovy muzeu v červnu téhož roku se zúčastnil někdejší redaktor mnichovské redakce Svobodné Evropy a zároveň tehdejší ministr kultury Martin Štěpánek. Do objektu byly přesunuty kanceláře hospodářské správy, historického muzea, a část Knihovny Národního muzea. Budova slouží pro pořádání krátkodobých výstav. V roce 2019 byla budova propojena podzemním tunelem s hlavní historickou budovou NM. Toto spojení vytváří nový muzejní komplex, s možností 3D vizualizací a her se světlem v podzemní propojovací chodbě.

V nové budově byla v roce 2018 představena zoologická expozice Archa Noemova, např. s velkým kosterním exponátem Amargasaurusa.[9]

Rekonstrukce 2015–2018

Noční pohled na zrekonstruovanou hlavní budovu muzea, 2018

Ve druhé dekádě nového tisíciletí donutil havarijní stav budovy (např. odpadlá ruka sochy mezi návštěvníky) tehdejší vládu České republiky učinit okamžité rekonstrukční opravy hlavní budovy muzea.[10] Došlo k 7leté uzávěře a 3leté rozsáhlé rekonstrukci včetně zakrytí celé fasády nad Václavským náměstím, k přesunu sbírek a pod. Národní muzeum již získalo a k jednoduššímu přesunu využilo i sousedního parlamentu ČSFR, nestěhovalo však ku příkladu žirafu.[11]

Muzeum zároveň restaurovalo své sbírky, provedlo řadu změn a nových instalací - zejména preparovalo různá zvířata s pomocí jednoho českého a sedmi zahraničních preparátorů, přesně dle pokynů muzea.[11] Za největší zásah do budovy lze považovat rekonstrukci topení (s rekuperací tepla) a také prosklení nádvoří muzea, čímž vznikl prostor pro kulturní akce, koncerty, obrovské instalace.[11] Nedošlo zde k žádné nové realizaci architektonické soutěže, aby se zachovaly původní myšlenky Josefa Schulze.[11]

Od 1. září 2021 je znovu k vidění známá kostra plejtváka myšoka zavěšena u stropu muzea.[12] Byla věnována cestovatelem Antonínem Fričem, bratrem známějšího Vojtěcha. Plejtvák kvůli své váze (4 tuny, 22,5 metrů) byl stěží instalován i nově pověšen.[12]

Další objekty

Kromě Historické a Nové budovy spadají pod Národní muzeum také tyto objekty:

Z činností Národního muzea

Odborná činnost, projekty a výzkum

Dnešním smyslem Národního muzea je také jeho odborná činnost, sestávající ze 300 odborných pracovníků, kteří pracují projektově i individuálně. Muzeum má v současnosti přeš 300 publikačních výsledků ročně.

Při přesunech sbírek během rozsáhlé rekonstrukce v letech 2015 až 2018 došlo revizi k objevení nejstarší cévnaté suchozemské rostliny na světě Cooksonia Barrandien,[13] výsledky publikoval časopis Nature.[14]

Veřejné sbírky muzea

Ve sbírkách muzea je uchováno na 20 milionů exemplářů. Jen výběrem lze zmínit kameny, drahokamy, meteority. Mykologii, herbáře, botaniku, rostliny. Zvířectvo, co do zkamenělin, nálezů, objevů i nových preparací a nových výstav. Ryby, obojživelníci, hmyz, ptáci, savci apod. Numismatika, historické listiny a tisky. Antropologie člověka, jeho oblečení, historie života i boje o život. Po rekonstrukci hlavní budovy muzea byla vytvořena expozice válečného 20. století, i dopady komunistické jednotvárností bydlení na panelovém sídlišti.[11]

Knihovna Národního muzea

Podrobnější informace naleznete v článku Knihovna Národního muzea.

Součástí Národního muzea je také knihovna. Všeobecná část knihovny a oddělení rukopisůstarých tisků jsou umístěny v hlavní budově muzea, unikátní soubor historických i současných novin a časopisů je uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna NM také v letech 1957 až 2014 zajišťovala provoz Muzea knihy v zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Archiv Národního muzea

Podrobnější informace naleznete v článku Archiv Národního muzea.

Archiv NM vznikl oddělením rukopisné části od Knihovny NM. Významná je také sbírka pečetidel a pečetí. V současné době jsou jeho pracoviště a studovna v Praze 7, Na Zátorách 285/6.Odkazy

Odkazy

Reference

  1. RICHTER, Jaroslav; KOLEKTIV AUTORŮ. Velká kniha o Národním muzeu. Vydání první. vyd. Václavské náměstí 68, Praha 1: Národní muzeum, 2016. ISBN 978-80-7036-476-5. S. s. 82. 
  2. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/218411058220007
  3. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6011
  4. http://www.nm.cz/Historie-NM/Instituce/
  5. Národní muzeum se slavnostně otevřelo, na fasádě běžel videomapping k oslavám 100 let republiky. Lidovky.cz [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  6. Historická budova Národního muzea byla slavnostně otevřena. Nechyběl Miloš Zeman. Aktuálně.cz. 2018-10-27. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (česky) 
  7. ČTK. Zavřeno. Po 120 letech existence čeká Národní muzeum první velká rekonstrukce. iHNed.cz [online]. 2011-07-08 [cit. 2011-07-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  8. Národní muzeum se rozšíří, Lidové noviny 23. listopadu 2006
  9. Přírodovědecké muzeum vychází vstříc rodinám s dětmi (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. Hlavní město Praha, 2018-3-5 [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. 
  10. Premiér: Jsem rád, že rekonstrukce Národního muzea může odstartovat | Vláda ČR. www.vlada.cz [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  11. a b c d e Návrat géniú: Rekonstrukce Národního muzea. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize - Dvojka, 2022-04-12 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. 
  12. a b Velryba je zpět! Národní muzeum otevírá stálou expozici Zázraky evoluce a spouští novou propagační kampaň. www.nm.cz [online]. 2021-09-01 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  13. Nejstarší cévnaté suchozemské rostliny a palynomorfy ze siluru a spodního devonu Barrandienu, Česká republika. Odborná činnost - projekty [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  14. LIBERTÍN, Milan; KVAČEK, Jiří; BEK, Jiří. Sporophytes of polysporangiate land plants from the early Silurian period may have been photosynthetically autonomous. Nature Plants. 2018-05, roč. 4, čís. 5, s. 269–271. Dostupné online [cit. 2022-04-14]. ISSN 2055-0278. DOI 10.1038/s41477-018-0140-y. (anglicky) 

Literatura

  • ČERNÝ, Jan Matouš. Museum království Českého: Stručná zpráva historická i statistická. Praha: vl.n., 1884. Dostupné online. 
  • HANUŠ, Josef. Národní museum a naše obrození. Kniha 1. Kulturní a národní obrození šlechty české v 18. a v prvé půli 19. století. Jeho význam pro založení a počátky musea. Praha: Národní museum, 1921. 364 s. Dostupné online
  • HANUŠ, Josef. Národní museum a naše obrození. Kniha 2. Založení vlasteneckého musea v Čechách a jeho vývoj do konce doby Šternberkovy (1818–1841). Praha: Národní museum, 1923. 505 s. Dostupné online
  • Průvodce sbírkami Musea království českého v Praze. Praha: Společnost Musea království českého, 1905. Dostupné online. 
  • Karel Sklenář: Obraz vlasti, příběh Národního muzea. Nakladatelství Paseka Praha 2001.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
České museum-1818.jpg
Autor: Stzeman, Licence: CC BY-SA 3.0
Pečeť k příležitosti založení Českého Muzea v Praze 1818
Praha Muzeum hudby koncert2.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova Českého muzea hudby
Vítkov.jpg
Autor: Ondřej Kořínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Muzeum Antonína Dvořáka, fasáda letohrádku Amerika zezadu (002).JPG
Autor: Juan de Vojníkov, Licence: CC BY-SA 3.0
Fasáda letohrádku Amerika zezadu v Praze na Novém Městě, Česká republika.
Muzejní komplex Národního muzea.jpg
Autor: Muzejní komplex Národního muzea, Licence: CC BY-SA 4.0
Muzejní komplex Národního muzea (Historická budova Národního muzea a Nová budova Národního muzea)
Prague, National Museum main building Oct2018 with metro station.jpg
Autor: Muselsom, Licence: CC BY-SA 4.0
Prague, National Museum main building Oct2018 with metro station
Holešovice výstaviště Lapidárium 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Holešovice, areál Výstaviště
Main building at night (NM).jpg
Autor: Lukas Pohlreich, Licence: CC BY 2.0
Main building at night (NM)
Federální shromáždění, 2010.jpg
Autor: High Contrast, Licence: CC BY 3.0 de
Federální shromáždění in Prague, 2010.
Park Vrchotovy Janovice 2019 (6).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámecký park ve Vrchotových Janovicích v okrese Benešov ve Středočeském kraji