Nábřeží Kapitána Jaroše
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 7 | ||
| Čtvrť | Holešovice | ||
| Poloha | 50°5′47,3″ s. š., 14°25′54,77″ v. d. | ||
| Začíná na | Štefánikův most | ||
| Končí na | Negrelliho viadukt | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Otakar Jaroš | ||
| Starší názvy | Nábřeží pod Letnou, Kramářovo nábřeží | ||
| Další údaje | |||
| Délka | asi 1000 m | ||
| PSČ | 170 00 | ||
| Kód ulice | 480762 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Nábřeží Kapitána Jaroše v Holešovicích v Praze vede podél levého břehu Vltavy od Štefánikova mostu kolem Hlávkova mostu k Negrelliho viaduktu. Vede tedy místy, kde v minulosti stálo jádro vsi Bubny, později začleněné do Holešovic. Nazváno je podle československého důstojníka Otakara Jaroše (1912–1943). Do začátku roku 2020 zde měl sídlo úřad městské části Praha 7.
U nábřeží byla nebezpečná křižovatka s mnoha nehodami, rekonstrukce které proběhla v roce 2012.[1][2] Další velká rekonstrukce části nábřeží byla v roce 2014.[3]
Historie a názvy
Původně byla tato část nábřeží součástí tzv. silnice pod Letnou, po stavebních úpravách tu v roce 1920 vzniklo nábřeží pod Letnou. To bylo v roce 1938 přejmenováno na Kramářovo nábřeží (podle dr. Karla Kramáře, prvního československého předsedy vlády) a v letech 1948–1991 bylo nábřeží přejmenováno na nábřeží Kapitána Jaroše. V roce 1991 došlo k oddělení části nábřeží Kapitána Jaroše jižně od Štefánikova mostu, a oddělená část dostala název nábřeží Edvarda Beneše:[4]
- 1896 – „Silnice pod Letnou“,
- 1920 – „Nábřeží pod Letnou“,
- 1938 – „Kramářovo nábřeží“,
- 1948 – „Nábřeží Kapitána Jaroše“.
Budovy, firmy a instituce
- monumentální budova někdejší Úrazové pojišťovny dělnické pro Čechy (nábřeží Kapitána Jaroše 1000/7), pozdější sídlo Státní plánovací komise, dočasně i Úřadu městské části Praha 7; současným správcem je Generální finanční ředitelství a sídlí zde některé složky finanční správy
- bostel Hermes – u břehu Nábřeží Kapitána Jaroše[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Praha upraví křižovatku na nábřeží Kpt. Jaroše. Je extrémně nebezpečná. iDNES.cz [online]. 2012-01-20 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Nábřeží Kapitána Jaroše: úvod ke studii (1). Prahou na kole [online]. 2015-07-27 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.
- ↑ ŠTROMPF, Petr. Začala rozsáhlá rekonstrukce části nábřeží Kapitána Jaroše. Pražský deník. 2014-04-16. Dostupné online [cit. 2020-08-02].
- ↑ Laštovka, Ledvinka (1997), s. 546
- ↑ Loď Hermes – noclehárna - Centrum sociálních služeb Praha. www.csspraha.cz [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.
Literatura
- LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A-N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 546, 547.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu nábřeží Kapitána Jaroše na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled na Prahu z letné od pavilonu Expo 58