Nábřeží Maxipsa Fíka

Nábřeží Maxipsa Fíka je pěší a cyklistická promenáda nacházející se ve městě Kadani na levém břehu řeky Ohře. Celé nábřeží je propojeno pěšími i pojízdnými komunikacemi, které jsou opatřeny různorodými povrchy od mlatových cest, štětových dlažeb, pražcových chodníčků až po klasické kamenné dlažby. Asfaltové povrchy jsou na in-line a cyklostezce.

Město Kadaň se rozhodlo spojit postavu pohádkového hrdiny Maxipsa Fíka v roce 2004 s realizací „Strategického plánu rozvoje města Kadaň“.^[1] S touto myšlenkou poprvé přišel kadaňský architekt Ing. Vít Branda, pod jehož vedením probíhala realizace celého konceptu nábřežní promenády v Kadani. Město Kadaň vypracovalo v roce 2008 návrh projektové dokumentace, která byla klíčová pro finanční podporu z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad financovaného Evropským fondem pro regionální rozvoj.^[1] Výstavbou Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani byl vytvořen unikátní veřejný prostor pro chodce i cyklisty, ve kterém jsou kombinovány umělecké prvky s volnočasovými. Byl zde mimo jiné vytvořen například prostor pro pořádání kulturních akcí.^[2]

Maxipes Fík se pojí s Kadaní hlavně místem, kde se celá pohádka odehrává – v Ahníkově. Tato obec se nacházela zhruba 5 km severovýchodním směrem od Kadaně. Kromě samotného místa se ke Kadani pojí i autor pohádky, spisovatel Rudolf Čechura, který je Ahníkovským rodákem a mimo jiné pobýval mnoho let i v Kadani.^[2] S postavou Maxipsa Fíka se pojí i herec Josef Dvořák který dlouhou dobu v Kadani žil a této pohádkové postavě propůjčil svůj hlas.

Historicko-geografický kontext nábřeží

Významným činitelem, který ovlivňoval oblast okolo řeky, jsou samotní kadaňští občané, kteří se již od raného středověku starali o kultivaci nábřeží.^[1] Oblast, ve které se nacházíme je střední tok řeky Ohře.

Nábřeží se dnes nachází na území dvou historických částí Kadaně – Špitálské a Sedlecké předměstí, v jejichž areálu se nacházely mlýny, přívozy, koželužny a bělidla, stejně jako domy rybářů a vorařská přístaviště. Poslední voraři se v Kadani objevili roku 1906.

Řeka je významným činitelem i v městské topografii, v níž bychom našli Vodní bránu, Mostní bránu, Vodní, Říční a Mostní ulici a mnohé další. Přirozeným centrem této oblasti je dnes již zbořené Vlašské náměstí, které se nacházelo v oblasti Kostela Stětí svatého Jana Křtitele.^[1] Nejstarším vyobrazením nábřeží je veduta Jana Willenberga z roku 1602, na níž jsou vidět mlýny, jezy i domy rybářů, přístaviště vorů, vinice a chmelnice. Dřevěný most přes Ohři na kamenných pilířích byl vystavěn již ve 14. století, kamenný Bystřický most poté vznikl v 15. století.^[2]

Od konce 19. století se začal městský břeh Ohře proměňovat v klasickou nábřežní promenádu. Zásadním okamžikem v tomto procesu byla výstavba Mostu Františka Josefa I. v roce 1880.^[1] Pod Františkánským klášterem Čtrnácti svatých Pomocníků vznikla v roce 1870 městská plovárna, tato lokalita se proto stala na počátku minulého století oblíbeným místem odpočinku a cílem nových návštěvníků města.^[2]

Velkým zásahem do podoby nábřeží pak byla realizace asanace v 60. a 70. letech minulého století a také regulace Ohře postavením Kadaňského stupně. V tomto období zaniká i tradiční přívozy přes řeku a městská plovárna na Ohři.^[2]

O nábřeží

Cílem projektu byla obnova přirozeného vztahu města a řeky, neboť Ohře je neodmyslitelnou součástí života města Kadaně. Ještě v nedávné minulosti byly břehy řeky periférií, proto rehabilitací a zatraktivněním území získala tato část města rekreační a sportovní funkci jak pro obyvatele města, tak pro návštěvníky.^[2] Nábřeží jako celek lze rozdělit do třech částí, které na sebe plynule navazují. Celková investice činila 138 849 056 Kč. Stavba probíhala v letech 2005 až 2011.

Části Nábřeží Maxipsa Fíka

Lokalita Kadaňského stupně

Pod hrází přehrady jsou umístěna umělecká díla akustický park – gong, bubínky, hlásné trouby, zvukovody a atrakce pro skateboard.^[3]

Lávka Víta Brandy

Lávka na přehradu je v trase nábřežní promenády velmi důležitým místem, kterým nábřeží přechází do volné krajiny směrem na Klášterec nad Ohří.^[3] Místo je významné z důvodu ukončení nábřeží. Lávka umožňující cyklistům i pěším překonat výškový rozdíl mezi korunou hráze a nábřežní promenádou bez nutnosti použít původní schodiště, které je součástí Kadaňského stupně.^[3]Autorem návrhu lávky je Vít Branda, který pracoval v Kadani na celé řadě projektů, a za tuto lávku získal v roce 2010 Grand Prix architektů v kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba.

Lokalita Split

V prostoru Restaurace a hotelu Split se nachází řada objektů, které slouží ke hrám dětí: ocelový parník, koryto na lodičky, kam se říční voda vhání ručně, kolotoč. Největší herní dominantou u mola je přívoz – velryba, jenž navazuje na tradici přívozu na druhou stranu Ohře a nachází se před Restaurací a hotelem Split.^[3] Pohyb plastiky velryby po řece je ovládán ručně z paralelního lana s lanem nosným ukotveným ve skále na protějším břehu. Přívoz má pravidelnou provozní dobu, ale pouze v sezóně – tedy zejména v letních měsících.^[3] Objekt je rovněž opatřen vlastním sociálním zařízením, které je otevřené v letní sezóně.

Nedaleko Splitu se nachází následující atrakce

• Dřevěná pramice, která je uložená dnem vzhůru
• Hadovor – masivní dřevěný prvek je umístěný v laguně pod ulicí Václava Havla, vedle AmFíku
• Kdo dál dostříkne – dvě kola umístěná u řeky Ohře, jejichž šlapáním je poháněno čerpadlo
• Korýtko pro lodičky – ruční pumpou se plní ocelové korýtko vodou, ve kterém se lze pouštět lodičky.
• Létající kola – klasický kolotoč, který má místo sedaček 2 bicykly
• Mlýnek pro Nadkřečka – průchozí otočný válec velkého průměru
• Vodní souboj – jedná se o dvě vodní děla otočná kolem os

Amfiteátr (AmFík)

Přírodní divadlo pro provozování kulturních akcí má kapacitu 240-270 diváků. Objekt je řešen atypicky kombinací dřevěných pražců a ocelových konstrukcí. Tento objekt je využíván sezónně.^[3] Každoročně je AmFík centrem oslav Narozenin Maxipsa Fíka a dalších kulturních akcí.

Lokalita Podhradí

Tuto část tvoří z velké části pěší promenáda společně s cyklostezkou podél řeky s napojením k hornímu Steinkopfovu mlýnu. Podél pěší promenády je ponechán – na rozdíl od původního historického zastavění – volný prostor: pobytová louka pro pikniky pod Kadaňským hradem i společenské akce (např. koncerty a pravidelně i místo konání Rockfestu). Nachází se zde také občerstvení s půjčovnou lodiček, kde je možné se na Ohři projet na pramici nebo na šlapadle.

Kadaňský orloj

Jedním z nejslavnějších kadaňských rodáků je Mikuláš z Kadaně, který v roce 1410 sestavil Staroměstský orloj. V Kadani připomíná tohoto rodáka replika Staroměstského orloje, kterou vytvořil umělecký kovář Karel Meloun. Zvětšený hodinový stroj v poměru 2:1 je k vidění na Nábřeží Maxipsa Fíka pod kadaňským hradem.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu nábřeží Maxipsa Fíka na Wikimedia Commons
• Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani – Výjimečně povedené propojení města a řeky – epizoda pořadu Gebrian versus věnovaná nábřeží