Náboženství v Brazílii

Náboženství v Brazílii (2010)^[1][2]

     Katolická církev^{[1. 1]} (64,6 %)

     Protestantismus (22,2 %)

     Spiritismus (2,0 %)

     Ostatní (3,2 %)

     Bez vyznání (8,0 %)

Religiozita v Brazílii je v porovnání s dalšími státy Latinské Ameriky vysoká. K některé z církví či náboženských hnutí se v této dvěstěmilionové zemi hlásí asi 92 % populace. V roce 2010 zhruba 65 % obyvatel, tehdy asi 123 milionů lidí, patřilo k římskokatolické církvi, což z Brazílie činí zemi s nejvyšším počtem katolíků na světě. Asi 22 % lidí (asi 42 mil.) deklarovalo svou příslušnost k protestantismu, přes pět procent (9,3 mil.) pak k jiným náboženstvím.

Bez vyznání je tedy asi 8 % obyvatel (15,3 mil.). Pouhých 600 tisíc z nich se však definuje jako ateisté, dalších 124 tisíc jako agnostici.^[3]

Historie

Zdaleka nejvýznamnější postavení zde od začátku 16. století měla a stále má římskokatolická církev. V koloniálním období možnost zvolit si jiné náboženské vyznání ani neexistovala. Na území Brazílie se však katolická víra, šířená jezuity a vyznávaná portugalskými osadníky, setkávala a mísila s náboženskými tradicemi původních obyvatel i otroků z Afriky.

První brazilská ústava z roku 1824 sice zavedla náboženskou svobodu, oficiálním náboženstvím ale zůstal římský katolicismus. V roce 1891 došlo k odluce státu od církve. Katolická církev si nicméně zachovala politický vliv a naprosto dominantní postavení až do 70. let 20. století. Kvůli jejímu odporu např. nebyl až do roku 1977 povolen rozvod.

V posledních desetiletích však došlo k výraznému vzestupu pentekostalismu a afrobrazilských náboženských směrů, poměrně málo vzrostl počet lidí, kteří se nehlásí k žádné církvi. Tyto tendence snížily podíl římských katolíků v brazilské společnosti: zatímco v roce 1970 se za ně považovalo 90 % populace, v roce 2010 to bylo již méně než 65 %.

Církevní příslušnost

Spektrum církví, ke kterým se dnes Brazilci hlásí, je velice široké. Všechny níže uvedené počty jejich členů pocházejí z roku 2010, není-li uvedeno jinak.^[3]

Katolická církev

Přes značný pokles členů zůstává římskokatolická církev v Brazílii se 123 miliony věřících nejmohutnějším náboženským proudem. Ke katolicismu se ještě hlásí Brazilská katolická apoštolská církev se zhruba půl milionem členů, která se od ní v roce 1945 odštěpila a funguje jako na Římu nezávislá.

Protestantismus

Protestantismus se v Brazílii šířil zejména s působením amerických misionářů ve 2. pol. 19. století. Od konce 20. století zažívá nebývalý vzestup a k nejrůznějším protestantským církvím a hnutím se v roce 2010 hlásilo již přes 22 % společnosti (v roce 2000 to bylo asi 15 %). Dominantní v jeho rámci jsou pentekostální směry: mohutný růst zaznamenalo především Shromáždění Boží (12,3 mil. v roce 2010 vs. 8,4 mil. v roce 2000)^[4], silnější postavení mezi nimi dále mají Brazilská křesťanská kongregace (2,3 mil.) nebo Všeobecná církev království Božího (1,9 mil.). Mezi tradičními protestantskými církvemi mají nejvíce členů baptisté (asi 3,7 mil.).

K protestantismu se však celkem hlásí více než 15 významnějších církví či hnutí, z početnějších dále např. pentekostální Igreja do Evangelho Quadrangular (1,8 mil.) či tradiční Adventisté sedmého dne (1,6 mil.) a luteráni (1 mil.).

Roku 2022 přinesl český religionistický server Náboženský infoservis (Dingir) obsáhlou zprávu o roli zejména brazilských evangelikálů v prezidentských volbách.^[5]

Ostatní náboženství

Mezi ostatními náboženstvími převažuje spiritismus (3,8 mil. v roce 2010 vs. 2,3 mil. v roce 2000)^[4], Svědkové Jehovovi (1,4 mil.) a dále afrobrazilské synkretické kulty umbanda (400 tisíc) a candomblé (170 tisíc). Asi 240 tisíc lidí vyznává buddhismus.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Náboženství v Brazílii na Wikimedia Commons