Náboženství v Izraeli

Náboženství v Izraeli (2016)^[1]

     Judaismus-Hilonim (40 %)

     Judaismus-Masortim (23 %)

     Judaismus-Dati (10 %)

     Judaismus-Charedim (8 %)

     Islám (14 %)

     Křesťanství (2 %)

     Drúzové (2 %)

     Ostatní a nezařazení (1 %)

Náboženství je v Izraeli je hlavním rysem země a hraje významnou roli v utváření izraelské kultury a životního stylu. Izrael je jediná země na světě, kde jsou většina obyvatel Židé. Podle Centrálního statistického úřadu byla izraelská populace k roku 2005 tvořena ze 76,1 % židy, 16,2 % muslimy, 2,1 % křesťany a 1,6 % Drúzy. Zbylá 4 % populace se nepřihlásily k žádnému náboženství.^[2]

Státem uznané náboženské komunity

Izrael nemá ústavu, avšak svoboda náboženského vyznání je zakotvena v zákoně.^[3] Právní zakotvení nežidovských komunit vychází z ustanovení z dob osmanské a britské správy Palestiny, která však byla modifikována. Náboženství, která jsou v Izraeli oficiálně uznána jsou: pravoslaví, římskokatolická církev, arménská apoštolská církev, arménská katolická církev, syrská katolická církev, chaldejská katolická církev, melchitská řeckokatolická církev, maronitská katolická církev, syrská pravoslavná církev a judaismus.^[4] Dále byly přidány tři náboženské komunity a to: Drúzové, evangelická episkopální církev a Bahá'í.^[3] Skutečnost, že muslimská populace nebyla vymezena jako náboženská komunita je pozůstatek z osmanského období, kdy byl islám dominantním náboženstvím. Tímto však nejsou jakkoliv ovlivněna náboženská práva muslimské komunity a rovněž příslušníci neuznaných náboženství mohou svobodně praktikovat své náboženství.^[3]

Rozdělení

Zákon o návratu zaručuje všem Židům, kteří mají židovské předky, i konvertitům právo na získání izraelského občanství.^[5] Zhruba tři čtvrtiny populace (76,1 %) jsou Židé. Asi 40–50 % Židů se považuje za sekulární (hebrejsky חילוני, chiloni; לא דתי, lo dati – nevěřící či חופשי, chofši – volnomyšlenkáři), 30–40 % se považuje za tradicionalisty (hebr. מסורתי, masorti či דתי, dati – věřící) a 20 % se považuje za religiózní (mezi ně patří charedim a ortodoxní Židé).^[6]

Muslimové představují s 16,2 % izraelské populace největší náboženskou menšinu. Izraelští Arabové, kteří představují 19 % populace, tomuto číslu významně přispívají, jelikož více než čtyři pětiny (82,6 %) jich jsou muslimové, dále je 8,8 % z nich křesťanů a 8,4 % Drúzů.^[7] Členů jiných náboženských skupin jako buddhistů a hinduistů je jen málo.^[8]

Nábožensky významná místa

Přítomnost Zdi nářků, Chrámové hory, mešity Al-Aksá a baziliky Svatého hrobu z Jeruzaléma činí posvátné místo judaismu, islámu i křesťanství. Další důležitá náboženská místa se nacházejí na Západním břehu Jordánu, mezi ně patří například Betlém, místo narození Ježíše Kritsta a Ráchelina hrobka či Jeskyně patriarchů v Hebronu. Ústředním místem víry bahá'í je Haifa a její zakladatel Bahá'u'lláh je pohřben v Akku.

• 

  Západní zeď a Skalní dóm, Jeruzalém – posvátná místa judaismu a islámu

• 

  Zahrady Bahá'í v Haifě

• 

  Bazilika Svatého hrobu v Jeruzalémě

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Religion in Israel na anglické Wikipedii.

Literatura

• BARNAVI, Eli a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Praha: Victoria Publishing, 1995. 299 s. ISBN 80-7187-013-7. 
• ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8. 
• ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0. 
• DE LANGE, Nicolas. Svět Židů. Praha: Knižní klub, 1996. 240 s. ISBN 80-7176-325-X. 
• POJAR, Miloš. Izrael - stručná historie států. 2. vyd. Praha: Libri, 2009. 202 s. ISBN 978-80-7277-435-7. 
• SOPOUCH, Jaromír. Izrael - Svatá země. Olomouc: Epava Olomouc, 1995. 238 s. ISBN 80-901471-9-4. 

Související články

• Status quo
• Židovský stát

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Náboženství v Izraeli na Wikimedia Commons