Nádobí

Kuchyňské nástroje
Porcelánový talíř s příbory.
Stříbrné stolní nádobí a náčiní

Nádobí je souhrnné označení pro nádoby, jejich příslušenství a nástroje, které slouží k přípravě, konzumaci nebo skladování jídel, nápojů a jiných potravin (surovin, ingrediencí).

Rozdělení

Nádobí se rozděluje podle různých kritérií:

Gastronomie

V gastronomii rozlišujeme podle účelu bílé a černé nádobí. Toto označení dříve znamenalo barvu litinových nebo černě smaltovaných kovových hrnců, kastrolů, pekáčů, pánví a jiného kuchyňského nádobí, určeného k přípravě jídel, zatímco bílé nádobí z keramiky, porcelánu nebo skla sloužilo jen ke konzumaci. Nyní jde pouze o orientační rozdělení nádobí podle skupiny nádob k přípravě pokrmů a k jeho konzumaci.

  • Černé nádobí slouží ke zhotovení pokrmu, vesměs jej používají kuchaři. Nádobami k přípravě jídla jsou například gastronádoby, hrnce, tlakové hrnce, kastroly, pánve, pekáče, k zakrytí nádob slouží poklice a pokličky.
  • Bílé nádobí souhrnně označuje předměty ke stolování, které používají hosté či jiní strávníci a pijáci. Jsou to talíře, sklenice (poháry, číše a holby), konvice, konvičky, hrnky a šálky (souhrnným historickým termínem označované koflíky), mísy, teriny na polévku, konvičky na omáčky. misky, podnosy, kalíšky na vejce, slánky a další nádobky na ingredience. Tvoří obvykle soupravy shodných předmětů určitého počtu a vzhledu. Společným předmětem slavnostně prostřených stolů bývá nástolec, který může obsahovat některé z uvedených nádob.
  • Nástroje neboli náčiní označuje pomůcky k mechanickému zpracování, porcování, míchání či nabírání surovin během přípravy, užívané k servírování a/nebo při konzumaci jídel a nápojů.
    • Univerzálně slouží příbory, nebo jejich části: nože, lžíce a vidličky. Ty se dále dělí na kuchyňské, předkládací (servírovací) a stolní. Kuchyňské kleště nebo nůžky slouží na dělení kostí a porcování masa. Předkládací náčiní se od ostatního odlišuje velikostí, tvarem i počtem. Nejde o osobní předměty strávníka, ale o nástroje společné: například jedinou naběračku v terině, salátovou lžíci nebo dortovou lopatku užívá u stolu více lidí.
    • Pouze k přípravě se užívají kuchyňské roboty nebo jednoúčelové kráječe, krouhače, řezné nástroje, struhadla, mlýnky, hmoždíře, lisy, mixéry, šlehače a metly, válečky, paličky, formy na pečení či vykrajování pečiva, vařečky a měchačky, naběračky, sítka a cedníky, trychtýře, mašlovačky a stěrky. Někdy se k nádobí přiřazují také podložky, jako prkénka nebo vály.
    • Další časté mechanické nástroje k přípravě suroviny, jídla nebo nápoje: otvíráky nádob, zejména konzerv, sklenic a lahví.
    • Speciální účel, při stolování méně často zastoupený mají louskáčky na ořechy, držadlo na drůbeží stehno, nůž na raky nebo na morek z dutých kostí.

Cestovní nádobí

Je univerzální, spojuje všechny uvedené funkce, má být skladné, skládací a lehké. Jsou to

  • Ešus - hluboká jídelní miska nebo souprava dvou hlubokých misek se skládacím držadlem a poklicí, slouží pro přímou tepelnou přípravu, nebo jen k ohřívání a osobní konzumaci jídla.
  • Jídlonosič - souprava tří nebo čtyř misek k přepravě pokrmů, obvykle potom konzumovaných z běžného stolního nádobí.
  • Kotlík - větší nádoba, uzpůsobená tvarem, materiálem a závěsným uchem k přípravě společného jídla na přímém ohni.
  • Konvice se používají buď pouze k přípravě nápojů (rychlovarné elektrické), k jejich stálému tepelnému uchovávání (termosky, termohrnky) nebo i k jejich podávání.
  • Nástroje: skládací příbor, multifunkční zavírací nůž (otvírák, vývrtka, nůžky)

Materiály

  • tradiční zvl. kuchyňské: železná litina (trvanlivá), snese vysoký žár a dlouho udrží teplo); měď; nerezová ocel, smaltovaný nebo pozinkovaný železný plech, hliník (zdravotně závadný), kamenina, glazovaná keramika (neglazovaná tj. režná je pórovitá, není pro tepelné zpracování pokrmů vhodná, protože potřebuje provozem "zatáhnout" póry); varné sklo; dřevo (na poháry a číše je vhodné tvrdé dřevo, např. trvanlivé zimostrázové nebo višňové, které voní)

tradiční stolní: dřevo, keramika (zvláště dekorativní fajáns), sklo, porcelán, stříbro (má antiseptické účinky, při styku s citrónem a kyselinami koroduje, čistí se jen ručně); alpaka (reaguje s kyselými pokrmy, koroduje, páchne, nelze vkládat do myčky); slonovina a rohovina - užívala se na listy

Uvolňování nebezpečných látek

Z nylonového nádobí se mohou uvolňovat primární aromatické aminy (PAA), testy prokázaly například anilín nebo 4,4'-diaminodifenylmethan.[1]

Odkazy

Reference

Literatura

  • Salač Gustav: Základy stolování a stolničení. Učebnice pro hotelovou školu. Teplice 1981
  • Prostřený stůl, texty Jarmila Brožová - Dagmar Tučná. Výstava Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Praha 1964
  • Kalousová, Pavla: Kuchyně a stolničení na šlechtických sídlech Vydání druhé. Plzeň 2016, 395 stran; ISBN 978-80-270-0341-9
  • Metz Reinhold a kol.Restaurace a host: základní odborné vědomosti: restaurace, hotel, kuchyně. Praha : Europa-Sobotáles, 2008; ISBN 978-80-86706-18-4

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Cibulak.jpg
Autor: Ludek, Licence: CC BY-SA 3.0
Porcelánový talíř, tzv. cibulák. Modře malovaná granátová jablka a japonské broskve. Ve středu astra a pivoňka Výrobce Míšeň (Meissen), cca 1941.
Silbertafel Reiss 3 rem.jpg
Silver table setting of the siblings Carl and Anna Reiss. C. 1,000 pieces by various German manufacturers, made after 1888. Gallery: Zeughaus, Reiss-Engelhorn-Museen, Mannheim.