Wien Praterstern (nádraží)

Wien Praterstern
Nádraží Praterstern od jihovýchodu (Prater – obří kolo)
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Vídeň
Město	Vídeň
Souřadnice	48°13′5,16″ s. š., 16°23′30,84″ v. d.
Bahnhof Wien Praterstern
Provozovatel dráhy	ÖBB[1]
V provozu od	Původní uvedení do provozu: 1838 (1835) plné uvedení do provozu: 2008
Dopravní koleje	4
Nástupiště	4 kolejí ÖBB̟ 2 koleje Metro U1, U2 2 koleje Tramvaj
Počet cestujících	111 000
Vypravené vlaky	180 (odhad)
Prodej jízdenek	Ano
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wien Praterstern je jedním z důležitých nádraží ve Vídni. Nachází se v 2. vídeňském městském okrese Leopoldstadt. Otevřeno bylo 6. ledna 1838. Stanice má denní frekvenci cestujících asi 80 000 až 110 000 osob. Jde o přestavěné někdejší nejdůležitější nádraží Rakousko-Uherska: Wien Nordbahnhof.

Poloha

Nádraží leží východně od Donaukanalu v těsné blízkosti historického jádra Vídně. Nyní je uprostřed Tegetthoffova náměstí na konci ulice Praterstrasse. Jeho odstup je na tamní poměry od úplného historického jádra velmi malý a obyvateli Vídně je vnímáno jako nádraží v centru. Nádraží bylo postaveno na pokraji souvislé a husté zástavby samovolně zvětšeného centra, které se rozšířilo přirozenou cestou ještě před stavbou první železnice (před 1836).

Historie

Nádraží bylo založeno jako výchozí (počáteční) nádraží chystané soukromé Severní dráhy Ferdinandovy. Je tedy nejen nejstarším nádražím (pokud jde o polohu) v Rakousku, i nejstarším nádražím ve střední Evropě a náleží do první desítky nejstarších nádraží světa.^[zdroj?] Pokud jde o stálost užívání staniční polohy, lze jej počítat k nejstarším nádražím vůbec s nepřerušeným provozem stále na stejném místě.^[zdroj?] Až do roku 1918 bylo hlavním nádražím ve Vídni a nejdůležitějším nádražím Předlitavska. Severní dráha Ferdinandova byla chystána již od roku 1830 a v konkrétních přípravách byla od roku 1836. Nádraží bylo postaveno a předáno již v lednu 1837 a uvedeno do ukázkového provozu Wien Nordbahnhof – Floridsdorf – Deutsch-Wagram. 7. července 1839 pak byl zahájen efektivní komerční provoz mezi oběma koncovými nádražími dráhy Vídeň – Brno o délce 144 km – od onoho okamžiku na nějakou dobu nejdelší dráhy s osobním provozem na světě.

V roce 1856 bylo nádraží výrazně přestavěno po stránce konfigurace kolejiště ale zejména výpravních budov, které nádraží opět zařadily mezi nejvýznamnější nádraží světa. Stavba byly vyprojektována na základě vítězného návrhu v soutěži architektem Theodorem Hofmannem. Styl velkorysého souboru těles nádražních budov byla tzv. rakouská „železniční gotika“.

Po roce 1918 výrazně upadl význam do té doby největšího rakouského nádraží a to zejména pro ztrátu severních korunních zemí a s tím souvisejícím úpadkem frekvence spojení do Brna, Olomouce, Ostravy, Krakova, Lvova, Katowic apod. V tomto případě šlo jen o oslabení. Naprostý sestup nastal po roce 1945 a rychlém vzniku železné opony, kdy někdejší provoz prakticky ustal. Nádraží také bylo silným bombardováním téměř zničeno a budovy z 50. let 19. století musely být strženy.

Po roce 2004 nastala na stejném místě principiální přestavba dle návrh vzešlého z architektonicko-dopravní soutěže. Později byla vypsána ještě jedna soutěž na řešení prostoru před nádražím, ve které zvítězil respektovaný architekt Boris Podrecca a která byla posléze realizována.

Popis nádraží

Nádraží je v současnosti jednoduchým průjezdným nádražím které sdílí jak průběžné trati železnice (ÖBB), tak tratě S-Bahnu vídeňského dopravního regionu. Při poslední modernizaci byl rovný přímý tvar nástupišť změněn na nástupiště v mírném oblouku se 4 nástupními hranami a 4 kolejemi. Střední ostrovní nástupiště jsou značně široká (11 m) a komfortní. Při poslední přestavbě došlo k redukci nástupišť a sjednocení výšky (nivelety) dříve ve výšce rozdílných kolejí drážních a S-Bahnu. Výška nástupních hran je 550 mm nad temenem kolejnice a je maximálně komfortní. Niveleta temene kolejnice nad úrovní uličního terénu je velká, v důsledku čehož je nádraží, a s ním spojené drážní těleso jen malou bariérou mezi částmi města na jedné i druhé straně. Průchody a průjezdy jsou o velké světlé výšce a umožňují dobrou optickou i prostorovou komunikaci (spojitost).

Délky nástupišť:

Nádraží odbavuje jak soupravy státní železnice ÖBB tak i soupravy městské rychlodráhy S-Bahn, operující ve Vídni a přilehlých územích ve správě Dopravního sdružení region Ost (Verkehrsverbund Ost-Region – VOR).

Název nádraží

• Nádraží bylo zprovozněno pod názvem Wien Nordbahnhof.
• V období 1. června 1959 – 31. srpna 1975 neslo název Wien Praterstern.
• V období 1. září 1975 – 9. prosince 2006 neslo název Wien Nord.
• Od 10. prosince 2006 nese opět název Wien Praterstern.

Odkazy

Reference

Literatura

• Mojmír Krejčiřík: Po stopách našich železnic. Nadas, Praha 1990, ISBN 80-7030-061-2. S. 35 a 5
• Franz Haas: Der Wiener Nordbahnhof. Sutton Verlag, Erfurt 2006, ISBN 3-86680-036-3.
• Alfred Horn: Eisenbahn-Bilderalbum. Band 6: Die Zeit von 1945 bis 1955. Wiederaufbau, Besatzungszeit, Fremd- und Beutelokomotiven, Privat-, Lokal- und Werksbahnen. Bohmann, Wien 2002, ISBN 3-901983-15-5.
• Manfred Schenekel: Versuch einer Sozialgeschichte des Wiener Nordbahnhofes in den Jahren 1938- 1945. Univ. Dipl. Arb. Wien 1993.

Související články

• Severní dráha Ferdinandova
• Kleinové
• Salomon Mayer Rothschild
• Brno hlavní nádraží

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nádraží Wien Praterstern na Wikimedia Commons
• Letecká mapa okolí nádraží Praterstern
• Novostavba osobního nádraží Severní dráhy Ferdinandovi v časopise Allgemeinen Bauzeitung auf Anno (Austrian Newspapers Online)
• Pläne des Nordbahnhofs in der Bauzeitung von 1870
• ÖBB-Bahnhofsoffensive Wien Nord auf Schiene Archivováno 31. 12. 2007 na Wayback Machine.
• www.baudoku.at Multimedialní stavební dokumentace Bahnhofsoffensive Wien
• Soukromá stránka rakouských stavebních předpisů
• Ziel2Wien – Bahnhöfe