Nágaséna
| Nágaséna | |
|---|---|
 | |
| Povolání | misionář |
| Nábož. vyznání | buddhismus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nágaséna (také Nágaséno) byl buddhistický mnich, který žil v Indii ve 2. století př. n. l.. Je mu připisováno autorství spisu Otázky Milindovy (Milindapaňha).[1]
Podle legendárního podání se narodil v Kašmíru, jeho jméno znamená „Dračí armáda“. Buddhistické učení si osvojil ve městě Pataliputra (později Patna), náležel ke škole sarvástiváda, jeho učiteli byli Dharmaraksita, Rohana a Assagutta. Okolo roku 150 před naším letopočtem Nágasénu vyhledal Menandros I., vládce Indo-řeckého království (Indové jeho jméno vyslovovali jako Milinda), aby se od něj poučil o podstatě buddhistického náboženství. Nágaséna se krále úvodem zeptal, zda chce rozmlouvat jako mudrc, který je otevřený odlišným názorům, nebo jako vladař, který nechá zbičovat každého, kdo s ním nesouhlasí. Milinda ho ujistil, že bude vést rozpravu jako mudrc, a položil mu řadu filozofických a teologických otázek. Nágasénovy odpovědi vysvětlují buddhistickou věrouku za použití mnoha názorných příběhů a přirovnání. Většina buddhistů neuznává Otázky Milindovy jako oficiální součást pálijského kánonu, kniha však představuje cenné svědectví o vidění světa v raném buddhismu.
Vyznavači mahájánového buddhismu považují Nágasénu za jednoho z osmnácti arahantů. Podle legendy je autorem sochy Smaragdového Buddhy, národního symbolu Thajska. Ve folklorním podání bývá často zobrazován, jak se šťourá v uchu, což symbolizuje, že buddhisté nemají popřávat sluchu pomluvám.[2]
Reference
Literatura
- Vincenc Lesný: Buddhismus. Votobia, Olomouc 1996, ISBN 80-7198-062-5
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
King Milinda ask questions. From Hutchinson's story of the nations, containing the Egyptians, the Chinese, India, the Babylonian nation, the Hittites, the Assyrians, the Phoenicians and the Carthaginians, the Phrygians, the Lydians, and other nations of Asia Minor.
"Nagasena Arhat" is the 12th painting in a series of 16 arhats (Lohan) produces by Guanxiu in the 9th century