Náhlov

Náhlov
Bytovky v Náhlově
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Ralsko
Okres	Česká Lípa
Kraj	Liberecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°39′41″ s. š., 14°54′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	107 (2021)[1]
Katastrální území	Náhlov (14,13 km²)
Nadmořská výška	400 m n. m.
PSČ	463 52
Počet domů	19 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Náhlov
Další údaje
Web	www.mestoralsko.cz
Kód části obce	318442
Kód k. ú.	918440
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náhlov (dříve německy Nahlau či Nahlow) je obnovená malá vesnice, část města Ralsko v okrese Česká Lípa. Nachází se asi 11 km na severovýchod od Kuřívod, v severovýchodní výspě bývalého vojenského prostoru Ralsko, na bývalé českoněmecké jazykové hranici. Je zde evidováno 22 adres.^[3] Trvale zde v roce 2011 žilo 141 obyvatel.^[4]

Náhlov je též katastrální území o rozloze 14,13 km².^[5] Původní katastrální území bylo též Náhlov^[6], ale mělo asi čtyřikrát menší rozlohu.

V 19. století obnovil svou činnost pěvecký spolek a fungoval zde ochotnický divadelní spolek, který zkoušel a hrál hlavně v zimních měsících. Účinkoval také na svatbách. Velkou akcí byly posvícenské slavnostní hry a procesím, či dožínky, také s procesím a jízdou alegorických vozů.

V obci nebyl kostel, jen kaple sv. Floriána. Zvon na ní zvonil třikrát denně, při svatbách a úmrtích.

V letech 1929/1930 byla v obci otevřena obecná škola se dvěma třídami, první pro 1.–4. ročník, druhá pro 5.–8. ročník. Od roku 1930 mohly děti docházet do měšťanské školy v Osečné. Škola organizovala různé akce, hrála se zde v prosinci divadelní představení, na podzim pouštění draků, jezdilo se na výlety po okolí. O školu děti z německých rodin neměly zájem, proto do ní docházely děti české z řady okolních vesnic.

V roce 1904 byl ustaven dobrovolný požární sbor, který občas vypomáhal i v Osečné a Dolánkách.

Na konci roku 1927 byl obcemi Náhlov, Zábrdí a Dehtáry založen společný tělocvičný spolek. Cvičila se prostná, na nářadí, secvičovalo v Dolánkách, kde byla i cvičení veřejná. V roce 1933 zdejší sportovci obsadili lyžařské závody u Liberce. Společně s hasiči organizovali pálení čarodějnic u kříže na kopci u Náhlova.^[7]

V roce 1921 zde bylo 27 domů a 121 obyvatel (z toho 13 Čechů a 108 Němců). Fara byla v Hlavici, zdravotní obvod, četnická stanice, pošta a telegraf byly 4,1 km v Osečné a železniční stanice 12,3 km v Křižanech.^[8]

Po příchodu Sovětské armády do VVP Ralsko, byl Náhlov spolu s Hradčany, Ploužnicí a Borečkem jedinými sídly, kde mohlo zůstat české obyvatelstvo. V Náhlově byli ubytování zaměstnanci vojenských lesů a statků, kteří pracovali v zemědělské a lesní výrobě. Byly zde vybudovány bytovky pro zemědělské družstvo a tím se narušil původní ráz celé obce. Zachován však zůstal střed obce s českou a německou školou a kaplí. Ostatní stavby, pokud nejsou využívány jako rekreační objekty, jsou zanedbané.^[9]

V 90 letech, po sametové revoluci se vesnice ocitla v civilním prostoru - vojenský prostor Ralsko byl zrušen, Náhlov se stal součástí obce Ralsko se sídlem v Kuřivodech. Vesnice prošla „unikátní privatizací“, bylo založeno občanské sdružení Náhlov. Určitou dobu zde bylo několik opuštěných a poničených domů, které si posléze koupili noví majitelé, kteří je nyní renovují. Statek prošel majetkově přes několik firem a nakonec se dostal do rukou majitelů, kteří se starají o jeho prosperitu. Horší je situace s vodovodním řádem a sítí kanalizace, jež by asi potřebovali rozsáhlejší renovaci a investici.^[zdroj?]

Do nového tisíciletí Náhlov vstoupil jako dynamická obec, probouzející se ke své původní kráse a malebnosti. Mnoho objektů je v plném proudu renovace: řada domů-stavení, kaple, statek. Řada jich na svou vysněnou renovaci a využití stále čeká. Nicméně Náhlov již určitě nestojí v koutě, na okraji vojenského prostoru. Ba právě naopak, stal se natolik atraktivním partnerem pro život, že jednu chvíli o něj usilovaly mimo Ralska další 2 obce - Hamr na Jezeře i Osečná a vesnici si oblíbilo pro trvalý i přechodný pobyt řada nových obyvatel. Nakonec se Náhlovaci přece jen rozhodli zůstat věrni Ralsku.

Náhlov je znevýhodněn svojí vzdáleností od významných komunikací a větších sídel. Rozsáhlé území bývalého VVP Ralsko ho dělí od ostatních obydlených částí českolipského okresu na západě. Východně sousedí s malými sídly Českodubska a Liberecka. Budoucí rozvoj Náhlova se upíná na rozvoj bývalého VVP Ralsko a rekreační oblasti okolo Osečné a Hamru na Jezeře.^[9]

V obci stojí kaple sv. Floriána, původně malý kostel postavený ve dřevě v sedmnáctém století, byl zničen velkým požárem, který zasáhl Náhlov a přestavěn v kameni během devatenáctého století. Kostel byl opuštěn a ve špatném stavu. Rekonstruován z dobrovolných sbírek a příspěvků, které se sbíraly již od roku 2000, velkou zásluhou Sdružení Náhlov v oblasti Ralska a Společenství historie Mimoně, Ralska a okolí (dnes Spolek historie Mimoně). Jeho rekonstrukce trvala pět let, od roku 2004 do roku 2009, dnes státem chráněná památka.

V objektu bývalé německé školy existuje od roku 2011 Muzeum vystěhovalectví do Brazílie^[10], u cyklistické stezky 3050, která Náhlovem prochází.

• 
  Cesta do Náhlova
• 
  Muzeum vystěhovaletství do Brazílie
• 
  Dům u cesty
• 
  Kaplička nad vsí
• 
  Zrekonstruovaná kaplička sv. Floriána
• 
  Panoramatický pohled na Náhlov z vršku nad kapličkou
• 
  Naučná stezka v Náhlově s opraveným mostkem
• 
  Opravená kaplička sv. Floriána
• 
  Usedlost v Náhlově u obecní cesty nad bývalou německou školou

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Náhlov na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Náhlov na webu ČÚZK