Náměstí Hrdinů (Praha)
| |||
|---|---|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Most magistrály přes Táborskou ulici křižující náměstí Hrdinů, v pozadí budova vrchního soudu | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 4 | ||
| Čtvrť | Nusle | ||
| Poloha | 50°3′24,12″ s. š., 14°26′8,16″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Pražské povstání | ||
| Další údaje | |||
| Kód ulice | 480703 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Náměstí Hrdinů v Praze, bývalé Soudní náměstí, se nachází v městské části Praha 4 ve čtvrti Nusle na Pankráci. Jedná se o velké veřejné prostranství, které je v současné době v severojižním směru rozděleno Severojižní magistrálou, resp. Pankráckou radiálou na dvě poloviny (směr z centra města přes Nuselský most na dálnici D1).
Popis
Východní části náměstí vévodí velká budova pražského vrchního soudu z roku 1933 v těsné blízkosti Pankrácké věznice, na jeho jihovýchodní straně se nalézá Pankrácká vozovna z roku 1927. V západní část náměstí směrem ke Kavčím horám a bývalé usedlosti Děkanka se pod ulicí Na Pankráci nachází stanice metra Pražského povstání. Celé prostranství je z architektonického hlediska dále rozděleno mimoúrovňovým křížením ulice Táborské s ulicí 5. května. Náměstím prochází tramvajová trať z centra Nuslí Táborskou ulicí do ulice Na Pankráci do stanice Kotorská, odtud pak linka 18 dalším podjezdem pod ulicí 5. května směrem k Pankrácké vozovně a linka 19 pokračuje v přímém směru ke stanici metra Pankrác. V parku na náměstí se nachází pomník s bustou Milady Horákové odhalený v roce 2009, která byla na dvoře nedaleké vazební věznice 27. června 1950 popravena.
Historie
Dne 6. září 1945 se zde konala poslední veřejná poprava v Praze, kdy zde byl popraven nacistický přisluhovač a bývalý náměstek pražského primátora Josef Pfitzner.[1][2] V roce 1947 bylo do té doby Soudní náměstí přejmenováno na náměstí Hrdinů na počest obětí nacistické perzekuce, která probíhala během druhé světové války v Pankrácké věznici a Pankrácké sekyrárně, dále také na počest statečných bojovníků, kteří zde v době Pražského povstání v květnu 1945 sváděli velmi urputné boje. V září 1948 se na náměstí konalo poslední rozloučení v rámci státního pohřbu prezidenta Edvarda Beneše. Byl zde zažehnut věčný plamen a zakončen smuteční průvod Prahou s prezidentem Benešem na lafetě děla, před převozem jeho ostatků do Sezimova Ústí 8. září 1948.
Ve středu 21. srpna 1968 bylo náměstí obsazeno sovětskými tanky T 55 s bílými pruhy, které sem ten den přijely od Nuselské radnice, aby svými hlavněmi ráže 100 mm mířily na budovu Nejvyššího soudu. Trolejbusová, autobusová i tramvajová doprava do Nuselského údolí i k Nuselským schodům byla na celý týden přerušena.
V době, kdy zde neexistovala Severojižní magistrála, ani pražské metro, procházela zdejší tramvajová trať od Kačerova, Ryšánky a Zelené lišky ulicí 5. května směrem do Nuslí; uprostřed náměstí se nacházela tramvajová zastávka a odbočka do vozovny. Ulicí Na Pankráci vedla trolejbusová trať směrem od Autobusového nádraží Pankrác přes Děkanku k Vltavě do Podolí, dále pak podél řeky skrz Vyšehradský tunel až na Václavské náměstí.
Reference
- ↑ Náměstí Hrdinů. virtualni.praha.eu [online]. [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Poslední veřejná poprava v českých zemích | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu náměstí Hrdinů na Wikimedia Commons - Praha virtuální
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Nusle. Náměstí Hrdinů, most magistrály (ul. 5. května) přes Táborskou ulici v pozadí budova vrchního soudu.
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Památník obětem komunismu s bustou Milady Horákové na pražském náměstí Hrdinů před Vrchním soudem a Věznicí Pankrác; autory žulového pomníku a bronzové busty architekt Jiří Lasovský a sochař Milan Knobloch; busta odhalena 28. října 2009, základ památníku stál již dřív (info)