Náměstí Ve Starém Hloubětíně
| |||
---|---|---|---|
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Obvod | Praha 9 | ||
Městská část | Praha 14 | ||
Čtvrť | Hloubětín | ||
Poloha | 50°6′16,2″ s. š., 14°32′5,64″ v. d. | ||
Začíná na | ulice K Mototechně, Hloubětínská | ||
Končí na | ulice Klánovická | ||
Historie | |||
Datum vzniku | 1925 | ||
Další údaje | |||
Počet adres | 0[1] | ||
PSČ | 198 00 | ||
Kód ulice | 505668 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Náměstí Ve Starém Hloubětíně je nejstarší náměstí v Hloubětíně na Praze 14, kterým prochází ulice Hloubětínská a ústí do něj ulice K Mototechně a Klánovická.
Leží v nadmořské výšce 210 metrů. Přestože bylo pojmenováno až v roce 1925,[2][3] jeho historie je mnohem starší, protože náměstí se nachází na místě návsi původní vesnice a kolem něho se rozkládá historické jádro obce, kterému se říká Starý Hloubětín. Hloubětín se stal součástí hlavního města Prahy až na základě zákona o Velké Praze v roce 1922. Náměstí si z velké části zachovalo vesnický ráz, obklopují ho statky jejichž historii lze vystopovat zpět do 16. a 17. století, osídlení v této oblasti existovalo zcela jistě už ve 13. století. Pouze na východní straně je narušen původní charakter obce, když tam byl v roce 1976 vybudován bazén, tenisové kurty a parkoviště. Zanikl tak Lykařovský a Bartoňovský grunt. Kromě této východní strany jsou všechny objekty památkově chráněny. Uprostřed návsi stával rybník, po druhé světové válce byl zasypán, a tak další část náměstí získala parkovou úpravu. Uprostřed zeleně byl v roce 1926 odhalen pomník obětem 1. světové války. Má jehlancový tvar, korunuje ho váza se zlaceným věčným plamenem. Na pomníku je nápis PAMÁTCE PADLÝM VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914–1918, výčet 71 obětí a opět nápis ČEST BUDIŽ VÁM!. Do základů byla zazděna schránka s historickými doklady.[4] Na návsi také bývala obecní váha a hasičská zbrojnice.[5]
U příležitosti stého výročí vyhlášení republiky nechala 23. října 2018 Praha 14 u památníku obětem první světové války vysadit Strom republiky. U této lípy se o dva dny později uskutečnilo slavnostní shromáždění občanů za přítomnosti starosty Radka Vondry. Místo je také opatřeno žulovou informační cedulí s textem STROM REPUBLIKY 100. výročí vzniku ČSR 1918–1948.[6]
Budovy a instituce
- Východní strana:
- Plavecký a sportovní areál Hloubětín (PSA Hloubětín), Hloubětínská 80/32.[7] Byl dokončen v roce 1976, tvoří ho tři bazény: sportovní, dětský a venkovní. Na zdi směrem k náměstí se nachází plastika ženské postavy.
- Jižní strana:
- Křižovnický dvůr, Hloubětínská čp. 5/28, Šestajovická, Klánovická; kulturní památka
- Západní strana:
- Usedlost čp. 16, Hloubětínská 11; kulturní památka. Kdysi Brogovský grunt a Müllerův statek. V období socialismu zde bývala Mototechna "U Maškové".
- Usedlost čp. 17, Hloubětínská 13; kulturní památka. Kdysi Čtverákovský nebo Jelinkovský grunt.
- Severní strana:
- Usedlost čp. 19, Poděbradská 106; kulturní památka. Kdysi Antochův grunt.
- Usedlost čp. 20, Hloubětínská 17; kulturní památka. Kdysi Wagnerův statek, v současnosti hotel Bella.[8]
Galerie
Náves ve Starém Hloubětíně na císařském otisku mapy Stabilního katastru z roku 1841 je vyznačena žlutě, tmavě červeně je vyznačen kostel svatého Jiří.
Pomník obětem 1. světové války.
Strom republiky zasazený v roce 2018 u příležitosti 100. výročí vyhlášení republiky
Bazén Hloubětín
Odkazy
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-25.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 579.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 70.
- ↑ Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 80.
- ↑ ŠMÍD, Jaroslav, a kol. Praha 14 v zrcadle času. Praha: Městský úřad Městské části Praha 14, 1998. ISBN 80-238-3204-2. S. 50.
- ↑ Praha 14 zasadila Strom republiky. Čtrnáctka. 11. 2018, s. 8. Dostupné online. Archivováno 7. 11. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Bazén Hloubětín [online]. [cit. 2018-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Hotel Bella [online]. [cit. 2018-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-18.
Literatura
- ČERŇANSKÝ, Martin; PROCHÁZKA, Lubomír. Vesnice a osady na území Velké Prahy s památkami slohové a lidové architektury I.. [s.l.]: Hlavní město Praha - odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy, 2015. 349 s. ISBN 978-80-260-9070-0. Kapitola Hloubětín.
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 579.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Náměstí Ve Starém Hloubětíně na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Bazén Hloubětín čp. 80 , Praha 14 - Hloubětín, pohled od Hloubětínské
Autor: Zolwikcz, Licence: CC BY-SA 4.0
Náves ve Starém Hloubětíně na císařském otisku mapy Stabilního katastru z roku 1841 je vyznačena žlutě.
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Strom republiky v Praze 14 - Hloubětíně zasazený v roce 2018 u příležitosti 100. výročí vyhlášení republiky
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Náměstí ve Starém Hloubětíně
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník obětem první světové války v Praze 14-Hloubětín