Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády
中国人民解放军海军
Vlajka Námořnictva ČLOA
ZeměČínaČína Čína
Vznik23. dubna 1949[1]
TypNámořnictvo
Velikost2 letadlové lodě
3 vrtulníkové výsadkové lodě
46 výsadkových lodí
50 torpédoborců
54 fregat
109 raketových člunů
94 stíhačů ponorek
66 ponorek
a další
Veliteléadm. Tung Ťün (velitel)
adm. Jüan Chua-č' (politický komisař)
Nadřazené jednotkyČínská lidová osvobozenecká armáda
Účast
VálkyČínská občanská válka
Čínsko-vietnamská válka
Pirátství v Somálsku
Insignie
Znak
Letouny
BitevníJH-7
BombardovacíH-6
PrůzkumnéY-9
StíhacíJ-7, J-8, J-10, J-11, Su-30MKK, J-15
CvičnéK-8, JL-9
TransportníY-7, Y-9

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (čínsky v českém přepisu Čung-kuo žen-min ťie-fang-ťün chaj-ťün, pchin-jinem Zhōngguó Rénmín Jiěfàngjūn Hǎijūn, znaky zjednodušené 中国人民解放军海军), zkráceně NČLOA, je námořní složkou Čínské lidové osvobozenecké armády a tedy námořnictvem Čínské lidové republiky. Námořnictvo ČLOA bylo založeno 23. dubna 1949 během Čínské občanské války.[2] Od poloviny 90. let 20. století je Námořnictvo ČLOA postupně modernizováno v rámci širšího modernizační úsilí ČLOA, přičemž nyní představuje mnohem schopnější a modernější vojenskou sílu než v minulosti.[3] V roce 2020 svou velikostí překonalo námořnictvo Spojených států amerických, takže je s více než 350 plavidly kvantitativně největším námořnictvem světa.[4] V současnosti v Námořnictvu ČLOA slouží přibližně 250 000 vojáků.[5]

V roce 2012 byla uvedena do služby v Námořnictvu ČLOA první letadlová loď Liao-ning, původně starší sovětská letadlová loď Varjag. V prosinci 2019 byla uvedena do provozu druhá letadlová loď Šan-tung, která je zároveň první čínskou letadlovou lodí domácí výroby.[6] Třetí letadlová loď typu 003 se údajně blíží dokončení a její spuštění na vodu se očekává v roce 2021; pravděpodobně se také již zahájila výstavba čtvrté letadlové lodi.[7] Námořnictvo ČLOA v současné době disponuje 66 ponorkami.[8]

Námořnictvo ČLOA sestává z pěti složek: Hladinové síly NČLOA, Ponorkové síly NČLOA, Síly pobřežní obrany NČLOA, Námořní pěchota NČLOA a Letectvo NČLOA.[9][10][11][12][13]

Námořnictvo ČLOA bylo doposud nasazeno především v Čínské občanské válce, Čínsko-vietnamské válce a v operacích proti pirátství v Somálsku.

Historie

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády vzniklo 23. dubna 1949 během Čínské občanské války[2], přičemž po vítězství komunistů v roce 1949 a stažení kuomintangských sil na ostrov Tchaj-wan, vytvořily základ jeho sil ukořistěné jednotky námořnictva Kuomintangu a lodě dodané ze Sovětského svazu (například fregaty třídy Riga, torpédové čluny či ponorky třídy Romeo[14]). SSSR přitom do Číny poslal rovněž své vojenské poradce.

Až do 70. let byla hlavním úkolem povrchového námořnictva obrana pobřeží (zejména proti SSSR a USA) se silnou podporou letectva, takže se stavěly hlavně fregaty, torpédové a raketové čluny. Čína přitom rovněž postavila velké množství ponorek, čímž výrazně ovlivnila doktrínu námořnictev Japonska či Tchaj-wanu. Od 80. let však začalo se stavbou dalších tříd lodí, včetně torpédoborců a jaderných ponorek, nesoucích balistické rakety, umožňujících vybudovat námořnictvo schopné oceánských operací.[15]

První raketové torpédoborce reprezentoval typ 051, technologicky zastaralý, přesto stavěný od konce 60. až do počátku 90. let. V 80. letech čínskému námořnictvu výrazně pomohla technologická pomoc Francie, která Číně dodala například protiletadlové řízené střely Crotale, protilodní střely YJ-8 (odvozené od typu Exocet) a řadu dalších systémů.[16]

Po rozpadu Sovětského svazu získala Čína některé z ruských válečných lodí, například čtyři torpédoborce třídy Sovremennyj a nedostavěnou letadlovou loď Varjag.[17]

Organizace

Operační velení nově spadá pod velitelství jednotlivých válčišť (战区), zatímco samotné Velitelství Námořnictva ČLOA je zodpovědné za organizaci, výcvik a vyzbrojování jednotlivých složek NČLOA.[18]

Organizační struktura

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády se dělí na tři floty:[19]

Každou flotu tvoří hladinové síly, ponorkové síly, námořní letectvo a síly pobřežní obrany.

Další čínské základny jsou Lü-šun-kchou (dříve znám jako Port Arthur), Chu-lu-tao, Šanghaj, Čou-šan, Wen-čou, Sia-men, Kanton a Jü-lin.[15]

Velitelé

  1. Siao Ťin-kuang (leden 1950 − leden 1980)
  2. Jie Fej (leden 1980 – srpen 1982)
  3. Liou Chua-čching (srpen 1982 – leden 1988)
  4. Čang Lien-čung (leden 1988 – listopad 1996)
  5. Š' Jün-šeng (listopad 1996 – červen 2003)
  6. Čang Ting-fa (červen 2003 – srpen 2006)
  7. Wu Šeng-li (srpen 2006 – leden 2017)
  8. Šen Ťin-lung (leden 2017 – září 2021)
  9. Tung Ťün (září 2021 – současnost)

Hodnosti

Admirálové a důstojníci

AdmirálovéKapitániPoručíciKadeti
Rukávová insignie
Čínsky
(pchin-jin)
(česká transkripce)
海军上将
hǎijūn shàngjiàng
chaj-ťün šang-ťiang
海军中将
hǎijūn zhōngjiàng
chaj-ťün čung-ťiang
海军少将
hǎijūn shàojiàng
chaj-ťün šao-ťiang
海军大校
hǎijūn dàxiào
chaj-ťün ta-siao
海军上校
hǎijūn shàngxiào
chaj-ťün šang-siao
海军中校
hǎijūn zhōngxiào
chaj-ťün čung-siao
海军少校
hǎijūn shàoxiào
chaj-ťün šao-siao
海军上尉
hǎijūn shàngwèi
chaj-ťün šang-wej
海军中尉
hǎijūn zhōngwèi
chaj-ťün čung-wej
海军少尉
hǎijūn shàowèi
chaj-ťün šao-wej
海军学员
hǎijūn xuéyuán
chaj-ťün süe-jüan
Odpovídající hodnostAdmirálViceadmirálKontradmirálStarší kapitánKapitánKomandér
Fregatní kapitán
Kapitán-poručík
Korvetní kapitán
NadporučíkPoručíkPodporučíkNámořnický kadet
Kód NATOOF-9OF-8OF-7OF-6OF-5OF-4OF-3OF-2OF-1OF(D)

Námořníci

Vyšší seržantiStřední seržantiMladší seržantiMužstvo
Výložky
Čínsky
(pchin-jin)
(česká transkripce)
海军一级军士长
hǎijūn yījí jūnshìzhǎng
chaj-ťün i-ťi ťün-s'-čang
海军二级军士长
hǎijūn èrjí jūnshìzhǎng
chaj-ťün er-ťi ťün-s'-čang
海军三级军士长
hǎijūn sānjí jūnshìzhǎng
chaj-ťün san-ťi ťün-s'-čang
海军一级上士
hǎijūn yījí shàngshì
chaj-ťün i-ťi šang-š'
海军二级上士
hǎijūn èrjí shàngshì
chaj-ťün er-ťi šang-š'
海军中士
hǎijūn zhōngshì
chaj-ťün čung-š'
海军下士
hǎijūn xiàshì
chaj-ťün sia-š'
海军上等兵
hǎijūn shàngděngbīng
chaj-ťün šang-teng-ping
海军列兵
hǎijūn lièbīng
chaj-ťün lie-ping
Kód NATOOR-9OR-8OR-7OR-6OF-5OF-4OF-3OF-2

Složení

Letadlové lodě[20]

Nedostavěná letadlová loď Varjag po dodání do Číny

Torpédoborce

Torpédoborec typu 052B

Fregaty[21]

Fregata typu 054A
Fregata třídy Jianghu V

Korvety

Ponorky

Útočné ponorky s jaderným pohonem

Jaderná ponorka třídy Han

Raketonosné ponorky s jaderným pohonem

Dieselelektrické ponorky

Ponorka třídy Kilo
Ponorka třídy Song
  • Ponorka typu 039A – v kódu NATO třída Yuan (17 ks)
  • Ponorka typu 039 – v kódu NATO třída Song (13 ks)
  • Třída KiloProjekt 636/877EKM (12 ks)
  • Ponorka typu 035 – v kódu NATO třída Ming (18 ks)
  • Ponorka typu 033 – v kódu NATO třída Romeo (8 ks)

Výsadkové lodě

Minolovky

Minolovka typu 081
  • Minolovka typu 082 – v kódu NATO Wosao
  • Minolovka typu 082I – v kódu NATO Wosao II
  • Minolovka typu 082II – v kódu NATO Wozang
  • Minolovka typu 081 – v kódu NATO Wochi

Hlídkové lodě

Pomocné lodě

Zásobovací loď typu 903
  • Nemocniční loď typu 920 – v kódu NATO třída Anwei (2 ks)
  • Nemocniční loď typu 919 – v kódu NATO třída Anshen (2 ks)

Cvičné lodě

Cvičné lodě

Čeng Che (81)
  • Čeng Che (81) – v kódu NATO Daxin
  • Čchi Ťi-kuang – v kódu NATO Dadu

Víceúčelová cvičná lodě

  • Teng Š'-čchang – v kódu NATO Dashi

Plánované akvizice

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ships of the People's Liberation Army Navy na anglické Wikipedii a People's Liberation Army Navy na anglické Wikipedii.

  1. PLA Navy marks founding anniversary [online]. 22. dubna 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b ZHAO, Lei. PLA Navy marks founding anniversary. China Daily [online]. 2019-22-04 [cit. 2021-13-04]. Dostupné online. 
  3. O'ROURKE, Ronald. China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilities—Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 24. 4. 2020 [cit. 2020-04-13]. S. 9. Dostupné online. 
  4. US DoD releases annual report on Chinese Military Power [online]. Navalnews.com, 2019-09-02 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. LENDON, Brad. China has built the world's largest navy. Now what's Beijing going to do with it?. CNN [online]. 6. 3. 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  6. China's first domestically built aircraft carrier enters service. The Straits Times [online]. 17. 12. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  7. STASHWICK, Steven. Third Chinese Aircraft Carrier Nears Completion Amid Shipyard Expansion. The Diplomat [online]. 6. 1. 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  8. O'ROURKE, Ronald. China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilities—Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 9. 3. 2021 [cit. 2021-04-13]. S. 8–9. Dostupné online. 
  9. The PLA Navy in 60 seconds: The Surface Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 16. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  10. The PLA Navy in 60 seconds: The Submarine Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 15. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  11. The PLA Navy in 60 seconds: The Coastal Defense Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 19. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  12. The PLA Navy in 60 seconds: The Naval Air Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 17. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  13. The PLA Navy in 60 seconds: The Marine Corps. news.cgtn.com [online]. CGTN, 18. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  14. VALKOVIČ, Radek. Čínské ponorky [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. 
  15. a b Naval Forces [online]. SinoDefence [cit. 2010-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-10. (anglicky) 
  16. VALKOVIČ, Radek. Čínské torpédoborce [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. 
  17. Chinese navy urged to go from coastal waters to oceans [online]. News.cn, rev. 2009-03-07 [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Military and Security Developments Involving the People’s Republic of China 2020 [online]. Office of the Secretary of Defense, 2020 [cit. 2021-04-14]. S. 44. Dostupné online. 
  19. SHELDON-DUPLAIX, Alexandre. China’s Auxiliary Fleet: Supporting a Blue-Water Navy in the Far Seas?. In: DUTTON, Peter; MARTINSON, Ryan D. China’s evolving surface fleet. Newport, Rhode Island: Naval War College Press, 7. 2017. ISBN 978-1-935352-45-7. ISSN 1943-0817. S. 95.
  20. SUTTON, H. I. China Launches First Aircraft Carrier Which Rivals U.S. Navy’s [online]. 2022-06-17 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. VALKOVIČ, Radek. Čínské fregaty [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

PLANF-Sleeve-0712-1LT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 sleeve rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
USNWC Varyag02.jpg
Varyag under tow in Istanbul. Mainland China purchased the former Soviet carrier, Varyag, from the Ukraine in 1998 for about $20 million dollars (US). The Varyag was the newer, sister ship to the Russian Kuznetsov. But the Ukrainian government had never finished the carrier after the fall of the Soviet Union and had tried to sell it to various concerns. As a result, the carrier fell into a state of disrepair. The Chinese bought the carrier and indicated that the holding company that had purchased it planned to tow it to Red China and make it a floating casino.
Chinese Navy replenishment ship Gaoyouhu (996) departs Joint Base Pearl Harbor-Hickam following the conclusion of Rim of the Pacific 2016. 160805-N-AI605-081.jpg
160805-N-AI605-081 PEARL HARBOR (AUG 5, 2016) Chinese Navy replenishment ship Gaoyouhu (996) departs Joint Base Pearl Harbor-Hickam following the conclusion of Rim of the Pacific 2016. Twenty-six nations, more than 40 ships and submarines, more than 200 aircraft and 25,000 personnel participated in RIMPAC from June 30 to Aug. 4, in and around the Hawaiian Islands and Southern California. The world's largest international maritime exercise, RIMPAC provides a unique training opportunity that helps participants foster and sustain the cooperative relationships that are critical to ensuring the safety of sea lanes and security on the world's oceans. RIMPAC 2016 was the 25th exercise in the series that began in 1971. (U.S. Navy Photo By Mass Communication Specialist 1st Class Rebecca Wolfbrandt/RELEASED)
Unit: Navy Public Affairs Support Element Detachment Hawaii
DVIDS Tags: Germany; United Kingdom; Pearl Harbor; Indonesia; Japan; Italy; Canada; United States; France; Netherlands; Australia; Hickam; Malaysia; foster; Columbia; India; New Zealand; U.S. Marine Corps; Singapore; Mexico; Denmark; Norway; maritime strategy; Thailand; Hawaii; Chile; Soldiers; Sailors; Brazil; Marines; U.S. Air Force; U.S. Army; Peru; Airman; U.S. Navy; Combined Task Force; Joint Base Pearl Harbor; RIMPAC; Rim of the Pacific; Tonga; the Republic of Korea; sustain; People's Republic of China; the Republic of the Philippines; Strengthening partnerships; Largest Maritime Exercise; NPASE Hawaii; cooperative relationships; Rebecca Wolfbrandt; Wolfbrandt
PLANF-Collar-0706-4CSGT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 collar rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Collar-0708-2CSGT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 collar rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
Song Class submarine 324.jpg
(c) Kazec from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0
Photo taken by myself (Kazec). Song Class Submarine No. 324 during PLAN visit in Hong Kong, May 2003
PLANF-0707-3CSGT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
Han class.jpg
A starboard view of the Chinese Navy Han class nuclear-powered attack submarine No. 405 underway.
PLANF-Sleeve-0710-CDT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 sleeve rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Collar-0704-SGT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 collar rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
Emblem of the People's Liberation Army Navy.png
The emblem of People's Liberation Army Navy 中国人民解放军海军标志
PLANF-0705-SSG.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Sleeve-0714-MAJ.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 sleeve rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Sleeve-0711-2LT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 sleeve rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Collar-0707-3CSGT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 collar rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Collar-0705-SSG.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 collar rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
Zheng He 81 (ship, 1987) 20140828.JPG
Autor: 颐园新居, Licence: CC BY-SA 4.0
中国海军"郑和"号远洋航海训练舰, 舷号81
PLANF-0702-PFC.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Collar-0703-CPL.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 collar rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-0709-1CSGT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Sleeve-0720-GEN.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 sleeve rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Sleeve-0715-LTC.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 sleeve rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Sleeve-0717-SNC.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 sleeve rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Collar-0702-PFC.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 collar rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Collar-0709-1CSGT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 collar rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Sleeve-0716-COL.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 sleeve rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
Jianghu Class Zigong 558.JPG
Aerial port side view of the Chinese Peoples Republic Army/Navy Jianghu series frigate Zigong (F-558) underway..
PLAN-081-805.jpg
(c) 防衛省·統合幕僚監部, CC BY 4.0
CNS Zhangjiajiang(805), a type 081 mine countermeasure ship
Heavy-lift ship Sea Teal carrying Chinese Kilo submarine.jpg
The second Chinese Navy Russian built Kilo class diesel powered submarine being delivered as deck cargo on board the commercial SEMI-SUBMERSIBLE heavy-lift cargo ship Sea Teal.
PLANF-0706-4CSGT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-0703-CPL.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Sleeve-0713-CPT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 sleeve rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Sleeve-0718-MG.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 sleeve rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Sleeve-0719-LTG.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 sleeve rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-Collar-0701-PVT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 collar rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
PLANF-0701-PVT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
Fleet in Nan Hai.jpg
A Type 054A frigate in action in Nan Hai. (054A Frigate)
PLANF-0704-SGT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)
Type 052B Guangzhou in Leningrad.jpg
Autor: Boleslav1, Licence: CC BY 3.0
People's Liberation Army Navy Type 052B Guangzhou Destroyer in Saint Petersburg, Russia
PLANF-0708-2CSGT.png
Autor: Punkhung, Licence: CC BY-SA 4.0
Type 07 rank insignia of the PLA Naval Force (PLANF)