Nápisy na věštebných kostech

Nápisy na věštebné kosti

Nápisy na věštebných kostech (čínsky 甲骨文 ťia-ku wen, pchin-jin: jiǎgǔ wén) pocházejí z období dynastie Šang a jsou nejstaršími záznamy čínského písemnictví.

Věštebné kosti, zpravidla hovězí lopatky a želví krunýře, byly objeveny na konci 19. století blízko šangského hlavního města An-jangu. Původně byly nazývány dračí kosti a prodávaly se v lékárnách, rozemílaly se na prach a přidávaly do léků. Nejstarší kosti pocházejí z poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem, nejvíce jich je z období dynastie Šang, tradice zápisů na věštebné kosti přetrvala až do Období Jar a podzimů.

Na kostech jsou jednoduché standardizované texty úzce související s věštbou. Nachází se tam jméno toho, kdo připravil kost, kdo provedl věštbu, datace věštby a samotný obsah věštby. Věštby se týkaly témat jako počasí, úroda, oběti nebesům, války či data porodů. Týkaly se bezprostředně blízké budoucnosti, události, které se měly odehrát za měsíc a déle jsou výjimečné.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nápisy na veštbových kostiach na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Shang dynasty inscribed tortoise plastron.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Tortoise plastron with divination inscription from the Shang dynasty, dating from the reign of King Wu Ding. The piece has complementary charges down the left and right sides. Cracks caused by applying a heat source to the reverse are numbered 1–6 on the left and 1–7 on the right. The outcome of the interpretation of these cracks is recorded at bottom right.