Nápravníkovo stavení

Nápravníkovo stavení
Nápravníkovo stavení
Nápravníkovo stavení
Poloha
AdresaHumpolec, ČeskoČesko Česko
UliceZichpil
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky103851 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nápravníkovo stavení je poslední dochované původní stavení humpolecké čtvrtě Zichpil. Nachází se v ulici Zichpil, naproti tolerančnímu kostelíku, a tvoří součást skanzenu Zichpil. Od roku 2010 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Přesná doba výstavby Nápravníkova stavení není známa. V roce 1785 došlo na Zichpilu k vystavění tolerančního kostelík a to vyvolalo vlnu zástavby ve čtvrti. Patrně někdy v této době vzniklo i toto stavení. Díky dendrologickému rozboru vzorků ze střechy lze vznik zařadit přibližně do let 17931794. Od 60. let 20. století docházelo k postupné demolici jednotlivých objektů jak ve čtvrti Zichpil, tak i v sousedním Židovském městě (tady hlavně od 80. let). V polovině 90. let po úmrtí poslední majitelky z rodiny Nápravníků byl dům kvůli dědickým řízením a dědickým sporům opuštěn a po útocích vandalů rychle chátral. Město Humpolec jej sice nechalo obehnat plotem, ale ani to nepomohlo. Do stavení začalo zatékat, v zimě 2005/06 pod vahou sněhu praskla jedna z krokví a došlo k částečnému propadnutí střechy. Tím se voda dostávala i do roubené části stavení, které bylo napadeno hnilobou a na některých místech i dřevomorkou. Domu tak hrozil osud okolních stavení. V roce 2009 jej v poslední chvíli zakoupilo město Humpolec, převedlo do správy společnosti Castrum o.p.s., které se okamžitě[2] pustilo do rekonstrukce. Opravený objekt se pak v červenci 2012 dočkal zpřístupnění veřejnosti v rámci skanzenu Zichpil.

Popis

Od začátku se jedná o poloroubený přízemní domek, který se skládá z větší obytné části a podstatně menší hospodářské části. Obytnou část zprvu tvořila jedna velká místnost s chlebovou pecí, po úpravách v roce 1840 rozdělené na menší místnost (sloužila k přespání) a větší místnost, kde se odbýval každodenní život. Během těchto úprav zanikla chlebová pec, kterou v rozích obou místností nahradila kamna. Do místnosti se vstupuje z předsíně s kamennou podlahou. Podlaha v obou místnostech bývala nejprve hliněná, po přestavbě je dřevěná. Na předsíň navazuje chodbička, která umožňovala přístup k černé kuchyni a ke kadibudce. Ze síně také vedou dřevěné schody do patra, sloužící jako hospodářské zázemí (půda), a kamenné schody dolů do sklípku. Střecha je sedlová, na jižní straně přecházející do polovalby. Krytinu dnes představují šindele, v minulosti je ještě překrývalo několik vrstev lepenky.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-14]. Identifikátor záznamu 92861518 : městský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Opravy 2009 - Castrum o.p.s.. www.castrum.cz [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
HumpolecZichpil338-side.JPG
Autor: VVendigo, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: