Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Náprstkovo muzeum | |
---|---|
![]() Budova Náprstkova muzea | |
Údaje o muzeu | |
Stát | ![]() |
Město | Praha |
Adresa | Betlémské náměstí |
Zakladatel | Vojta Náprstek |
Založeno | 1874 |
Původní účel budovy | Pivovar |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′2,58″ s. š., 14°24′59,2″ v. d. |
Webové stránky | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur je jedna ze stálých expozic pražského Národního muzea na Betlémském náměstí, věnovaná etnologii, umění a kultuře mimoevropských národů. Nachází se v souboru budov v areálu bývalého pivovaru a vinopalny „U Halánků“ v městské části Praha 1 na Starém Městě pražském.[1]
Dějiny muzea
Původní soukromé muzeum zřídil v roce 1874 český vlastenec, mecenáš, politik a národní buditel Vojta Náprstek v bývalém rodinném pivovaru a palírně destilátů jakožto České průmyslové muzeum. Po svém návratu z exilu v USA (1858) chtěl obohatit český národ o pokrokové myšlenky a technické novinky ze zahraničí. Nejdříve v domě založil veřejnou knihovnu, která sloužila i jako místo pro osvětu a setkávání osobností společenského i politického života. Scházel se tam od roku 1865 také Americký klub dam, první český ženský spolek. Významnou podporovatelkou a mecenáškou těchto osvětových a vlasteneckých aktivit byla Anna Náprstková, matka Vojty Náprstka a majitelka pivovaru.[2][3][4]
Po Náprstkově smrti se původně průmyslové muzeum stalo muzeem národopisným, po 2. světové válce je jeho aktivita zaměřena pouze na mimoevropské kultury.
Sbírky evropské kultury a umění byly během 2. světové války uskladněny v bednách, s nimi dislokovány do protileteckých krytů či skladišť, kde došlo k dílčím ztrátám. Roku 1961 byly z větší části převedeny do sbírek oddělení historické archeologie Národního muzea, z menší části převedeny několika regionálním muzeím v Československu.
Náprstkovo muzeum se v 19. století stalo jedním z kulturních a vzdělávacích center české inteligence. Mnoho jeho sbírkových předmětů pochází z darů jak od zakladatele muzea Vojtěcha Náprstka, tak od jeho přátel a známých z řad českých exulantů, cestovatelů a etnografů. Muzeum má velmi obsáhlý sbírkový fond, z něhož je pro veřejnost zpřístupněna pouze jeho malá část.
Přízemí budovy
V přízemí budovy se nachází prodejna, šatna, veřejná knihovna a studovna, přednáškový sál a výstavní síň.
Stálé expozice
- Indiánské kultury Severní a Jižní Ameriky – 1. patro (expozice byla k 15. září 2013 z důvodu rekonstrukce muzea ukončena)
- Kultury Austrálie a Oceánie – 3. patro
Pobočka v Liběchově
V roce 1977 byla na zámku Liběchov na Mělnicku zpřístupněna veřejnosti po několikaleté úpravě objektu v přízemí expozice Muzeum asijských kultur. Byla upravena v několika místnostech jako stálá pobočka Náprstkova muzea.[5] Zámek byl po roce 1990 privatizován. V roce 2002 bylo přízemí zaplaveno při povodních a muzejní sbírky byly poté odstěhovány do depozitáře v nedalekém špýcharu a expozice byla definitivně zrušena.
Ze sbírek muzea
- Indiánské kultury Severní a Jižní Ameriky
- Kultury Austrálie a Oceánie
- Amfory s draky, dynastie Tchang (7.–9. stol.)
- Nádobí se zelenohnědou polevou (11.–14. stol.)
- Smaltované nádoby (cloisonné, 14. stol.)
- Čínský vůz z hrobu (keramika, 3.–10. stol.)
Odkazy
Reference
- ↑ Dům U Halánků - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ MUZEUM, Národní. Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Národní muzeum [online]. [cit. 2019-04-14]. Dostupné online.
- ↑ ZÍTKA, Jan. Minulost a současnost muzea, které nese jméno svého zakladatele - Vojty Náprstka. Rádio DAB Praha [online]. 2015-03-29 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Z popelky úspěšnou podnikatelkou a mecenáškou. Osudové ženy: Anna Náprstková. dvojka.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas Dvojka, 2019-06-01 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Máchův kraj. Praha: Olympia, 1985. Kapitola Místopisný seznam, s. 162.
Literatura
- KOTTNER, Josef Ludvík. Průvodce sbírkami Náprstkova Českého průmyslového musea v Praze. Praha: Kuratorium Náprstkova Českého průmyslového musea, 1898. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Náprstkovo muzeum
- Co kdy v Praze Archivováno 28. 8. 2008 na Wayback Machine.
- Oficiální stránky muzea
- Fotoreportáž z návštěvy NM
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Kozuch, Licence: CC BY-SA 3.0
Indiánské kultury Severní a Jižní Ameriky, Národní muzeum v Praze
Autor: Pchmelda, Licence: CC BY-SA 4.0
Amphoras with handles in the shape of dragons Tang dynasty (618-907)
Autor: Vachovec1, Licence: CC BY-SA 4.0
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Praha
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Pchmelda, Licence: CC BY-SA 4.0
Grave figure of cart pulled by domestic animal
Pottery with polychromy or glazing Period from 3rd to 10th century
ChinaAutor: Pchmelda, Licence: CC BY-SA 4.0
Cloisonné is a technique when fine metal wires are welded to a metal background and the compartments made this way are filled with enamel of different colours. Then the product is fired and finely grounded and polished. This technique was known in the ancient Near East, from here it moved across Central Asia to China and it spread here in the 14 th century. In China it reached the height of perfection.
Autor: Pchmelda, Licence: CC BY-SA 4.0
Greenish and brownish celadon glazes Song (960-1279) and Yuan (1271-1368) dynasties