Národní banka československá (Hradec Králové)

Banka
Účel stavby
banka
Základní informace
Architekt	Jan Rejchl
Výstavba	1932 (1930–1932)
Poloha
Adresa	Hradec Králové, Česko Česko
Ulice	náměstí Osvoboditelů
Souřadnice	50°12′45,04″ s. š., 15°49′46,67″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	32692/6-561 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní banka československá je budova na nároží dnešního náměstí Osvoboditelů a Divišovy ulice v Hradci Králové. Funkcionalistická stavba byla vybudována v letech 1930–32 podle návrhu architekta Jana Rejchla.^[1]

Řditelství Národní banky československé vypsalo architektonickou soutěž na své nové sídlo v Hradci Králové v roce 1928. Do soutěže se přihlásilo pět pražských architektů a tři královéhradečtí: Oldřich Liska, Jan Rejchl a Bohumil Waigant. Podle článku v Národních listech byla soutěž v roce 1929 zúžena na dva Pražany (Šulc a Fajfr) a dva Hradečáky (Liska a Rejchl). Definitivním vítězem se stal Jan Rejchl. Zajímavostí je, že podle původního Rejchlova návrhu měl být celý objekt obložen deskami z přírodního pískovce, nakonec ale byly použity je na soklu budovy. Stavba samotná probíhala od 4. srpna 1930 do 1. května 1932^[2] a prováděla ji buď stavební firma architektova bratra Václava Rejchla ml.,^[3] nebo stavební společnost Nekvasil – Schmidt.^[2]

Po druhé světové válce v budově sídlila pobočka Státní banky československé.^[2] V roce 1964 byl objekt zapsán na seznam kulturních památek.^[1] Po roce 1989 se Česká národní banka, která byla nástupcem Státní banky československé, přesunula do nové budovy v Hořické ulici, a původní budovu začala využívat Komerční banka, pro niž byly v roce 1993 nově vybaveny interiéry. V letech 2011–12 a poté v roce 2015 proběhly další opravy a úpravy budovy.^[2]

Dvoupatrová budova stojí na půdorysu tvaru písmene L, kratší část je orientována do Divišovy ulice. Budova je zděná, cihlová, novodobě omítnutá tvrdou omítkou. Sokl je obložen deskami z přírodního pískovce. Hlavní vchod do budovy je v západním průčelí, tj. směrem do náměstí. Pravoúhlý portál je obložený mramorem a předstupuje před průčelí. Hlavní průčelí je třináctiosé, v prvním patře vystupuje rizalit se třemi okny, na obou stranách je symetricky umístěno po dalších pěti oknech. Uliční průčelí je v levé části zcela bez oken, pravá část je pak devítiosá a v přízemí je deváté okno nahrazeno postranním vchodem s mosaznými dveřmi. Okna – ať už šestidílná v prvním patře, nebo ostatní čtyřdílná – se zachovala původní.^[1]

Budova je zdobena třemi pískovcovými reliéfy od Josefa Škody. Prvním z nich je lev umístěný v prvním patře nad hlavním vstupem do budovy. Druhým a největším je pásový reliéf přímo nad hlavním portálem. Ten je jakousi prezentací bankovního domu. Představuje celkem deset postav: muž zcela vlevo kreslí návrh, druhý ho filmuje a třetí vyrývá grafickou desku, aby připravil emisi bankovek, čtvrtý a pátý muž pak pracují s tiskařským lisem, šestý muž s lupou kontroluje kvalitu emise, sedmý a osmý v trezoru počítají bankovky a balíčkují je, poslední dvojice pak představuje bankovního úředníka, jak předává bankovky klientovi. Zde je také podpis autora Josefa Škody a datace 1931. Poslední, třetí Škodův reliéf je umístěn na uliční fasádě, v části bez oken. Tři postavy na něm představují dělníka, rolníka a uprostřed pak zástupce pracující inteligence.^[4] Tato postava s telefonem v ruce je prý kryptoportrétem samotného Jana Rejchla.^[3]