Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu

Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze-Ruzyni; pohled od nádraží Praha-Ruzyně
Zkratka	CARC
Vznik	1. 1. 1951
Typ	veřejná výzkumná instituce
Právní forma	veřejná výzkumná instituce
Sídlo	Drnovská 507/73, 161 06 Praha 6 – Ruzyně
Souřadnice	50°5′2,35″ s. š., 14°18′36,97″ v. d.
Ředitel	RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D.
Mateřská organizace	Ministerstvo zemědělství
Počet zaměstnanců	300
Oficiální web	www.carc.cz
Datová schránka	3tnj7g7
Dřívější název	Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
IČO	00027006 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) je veřejná výzkumná instituce, která vznikla k 1. 1. 2025 přejmenováním a rozšířením Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. a jsou do ní začleněny dva původní resortní ústavy – Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i. a Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i. Sídlem a hlavním pracovištěm ústavu je areál v Praze–Ruzyni. Kromě toho má ústav řadu dalších mimopražských výzkumných stanic a vědeckých pracovišť. Patří k nim i vlastní výzkumná vinice na Karlštejně.^[1]

Zaměřením instituce jsou oblasti zemědělských a potravinářských věd, a to od problematiky hospodaření na půdě, genetiky, šlechtění a ochrany plodin, přes zemědělskou techniku až po bezpečnost a produkci potravin. Hlavním cílem tohoto výzkumu je podpora trvale udržitelného rozvoje zemědělství při zvyšování efektivnosti rostlinné výroby. Ruku v ruce s tím kráčí i snaha o co nejmenší negativní dopad těchto činností na životní prostředí a zdraví člověka.^[2]

Mimo základní a aplikovaný výzkum provozuje CARC v rámci realizace Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (NPGZ)^[3] rovněž genovou banku (banka genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů)^[4] a je koordinátorem a řešitelem Národního programu konzervace a využití genofondu rostlin a agrobiodiversity a Národního programu genetických zdrojů mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu.^[3] Tím se významně podílí na uchování a dalším rozvoji sbírek genetických zdrojů zemědělských plodin, drobných organismů a mikroorganismů významných pro zemědělství.^[2] Nezbytnou samozřejmostí je úzká spolupráce s vysokými školami a univerzitami.

Ústav vznikl v roce 1951 jako Ústřední výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.^[5] Navázal tím na prvorepublikové Státní výzkumné ústavy zemědělské v Praze a Moravský zemský výzkumný ústav v Brně, jež byly založeny již v roce 1919.^[6] Areál, do něhož byl ústav umístěn, sloužil v letech 1934–1951 Zemskému pomologickému ústavu, který sem byl přemístěn z pražské Troji, kde fungoval od roku 1871.^[7]

Dnešní hlavní budova ústavu, vystavěná ve stylu takzvaného českého funkcionalismu,^[6] se začala stavět na jaře roku 1932 a byla dokončena již za jeden a půl roku, na podzim 1934.^[7] Výstavbu areálu, v němž byly zřízeny rovněž skleník a nevelký blok bytovek, financovala ze svých prostředků země Česká, jelikož pomologický ústav patřil do skupiny zemských hospodářských škol.^[7] K další výstavbě došlo až v éře VÚRV, kdy v areálu přibylo několik nových budov. Šlo zejména o fytotron neboli uzavřený klimatizovaný prostor pro hlubší výzkum růstu a vývoje rostlin, genovou banku a budovu genetického inženýrství. Budovy se nacházejí v parku, který je současně jedinečnou dendrologickou sbírkou s téměř 600 stromy a keři, z nichž přes 200 pochází z původní výsadby prováděné v 30. letech.^[6]

V roce 1968 byl název ústavu rozhodnutím Ministerstva zemědělství a výživy (MZVž) změněn na Výzkumné ústavy rostlinné výroby v Praze – Ruzyni (VÚRV).^[5] Od roku 1978 zněl název z rozhodnutí téže instituce Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.^[5]

V letech 1985–1991 se ústav rozrostl o odbor základní agrotechniky, když do něj ministerstvo začlenilo Výzkumný ústav základní agrotechniky v Hrušovanech u Brna.^[5] V roce 1989 pak Federální ministerstvo zemědělství a výživy rozhodlo o začlenění převážné části Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření v Praze do rámce VÚRV.^[5]

V roce 1993 došlo v rámci změn ve výzkumné základně Česka i k restrukturalizaci VÚRV. Byly při ní zrušeny některé odbory a některé pokusné stanice zanikly nebo přešly do soukromého sektoru.^[5] Následujícího roku začlenilo ministerstvo do VÚRV část zrušeného Výzkumného a šlechtitelského ústavu zelinářského v Olomouci. Tím se oddělení genové banky rozrostlo o genofond zelenin a kořeninových, aromatických a léčivých rostlin.^[5] V roce 1995 se odbor rostlinolékařství rozrostl o oddělení ochrany zásob z Výzkumného ústavu potravinářského v Praze.^[5]

Rok 2000 přinesl další rozšíření. Z Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze přešly do VÚRV výzkumné stanice travních ekosystémů v Liberci a Jevíčku. V roce 2001 se ústav stal státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem bylo Ministerstvo zemědělství ČR. V roce 2007 se VÚRV stal veřejnou výzkumnou institucí (v. v. i.).^[5]

Od 1. ledna 2025 došlo k integraci dvou menších veřejných výzkumných institucí, Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VÚZT) a Výzkumného ústavu potravinářského Praha (VÚPP) do Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV). Sloučené výzkumné ústavy se přejmenovaly na Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (angl. Czech Agrifood Research Center, zkratkou CARC).^[8] Z VÚZT se stal odbor zemědělské techniky, z VÚPP se stal odbor potravinářství.

V areálu CARC se nacházejí výrazné stavební památky z období funkcionalismu. Proto vedení ústavu požádalo se souhlasem Ministerstva zemědělství České republiky v dubnu 1995 tehdejší Pražský památkový ústav (dnes Státní památkový ústav v hlavním městě Praze) o zahájení přípravy návrhu k vyhlášení areálu CARC, tedy parku a jádra budov, za nemovitou kulturní památku.^[7]

• LUKEŠ, Zdeněk. Pomologický ústav. Neviditelný pes [online]. 10.9.2013 [cit. 6. 2. 2024]. Dostupné z: https://neviditelnypes.lidovky.cz/architekt/architektura-pomologicky-ustav.A130908_225710_p_architekt_wag

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Pomologický ústav v Troji a Ruzyni – výročí vzniku a zániku
• Fontána v areálu Výzkumného ústavu rostlinné výroby