Národní divize 1926/1927

Divisione Nazionale 1926/1927
Země	Italské království Italské království
Informace
Ročník	27. ročník
Vítěz	Turín (titul odebrán)
Nejlepší střelec	Anton Powolny (22 branek)
Sestupující	Alba Audace Neapol Cremonese Fortitudo Pro Řím (všichni zůstali v soutěži)
←1925/1926 1927/1928→

Soutěžní ročník Divisione Nazionale 1926/1927 byl 27. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy. Konal se od 3. října 1926 do 10. července 1927. Zúčastnilo se jí celkem již nově 20 klubů. Soutěž vyhrál Turín, jenže titul jim bylo během následující sezóny odebráno, protože člen představenstva klubu byl obviněn, že podplatil protihráče v derby proti Juventusu (2:1).

Jednalo se o první italské fotbalové mistrovství organizované na národní bázi, svěřené novému fašistickému orgánu zvanému Direttorio Divisioni Superiori.

Nejlepším střelcem se stal rakouský hráč Interu Anton Powolny, který vstřelil 22 branek.

Do fotbalu zasáhl fašistický režim, který způsobil revoluci v organizacích všech soutěží. Spojila tak Lega Nord (Severní část) s Lega Sud (Jižní část) na dvě skupiny po deseti klubech. Zrušilo se tak finálové utkání o mistrovský titul, což se v posledních letech ukázalo jako nezvládnutelné z hlediska veřejného pořádku kvůli velmi silné rivalitě, která se rozpoutala mezi soupeřícími fanoušky.

S každé skupiny postoupili první tři týmy do finálové skupiny. Zde všichni hrály systémem každý s každým, doma-venku. Titul získal klub, který měl nejvíce bodů.

Tato sezona znamenala počátek dominance metropolitních týmů díky bohatým majitelům a následný úpadek provinčních týmů. Čtyři kluby ve finálové skupiny byly ze severní Itálie. Ve skupině A Juventus jako obhájce titulu minulé sezony, vyhrál o lepší brankový rozdíl než Inter a oba postoupili. Třetím postupujícím byl Janov, který měl o tři body více něž Casale. Ve skupině B se vítězem stal Turín, o dva body před Milánem, který již hrál na novém stadionu San Siro a třetím postupujícím byl finalista minulé sezony Boloňa.

V zóně sestupu měli bylo znát že kluby z jihu byly nekonkurenční. Jen Alba Audace dokázalo předvést slušné zápasy, ale po dobrých úvodních kol šlo v tabulce níž a nakonec skončilo na sestupovém předposledním místě. Na posledním místě s jediným bodem skončil Neapol, který vznikl po zániku Internaples. Federace se nakonec rozhodla že Neapol nesestoupí, protože chtěla pomoci k rozvoji fotbalu v jižní Itálii. Také Alba Audace nesestoupila, protože majitel klubu se rozhodl, že se sloučí s jiným klubem z Říma (Fortitudo Pro Řím) a dá vzniknout nový klub AS Řím, který zůstal v soutěži. Další sloučení bylo v Janově 27. července 1927, kde se rozhodli fašistické úřady spojit Andrea Doriu se Sampierdarenese a vytvořit tak fašistický klub AC La Dominante a tak nakonec nikdo nesestoupil.

Ve finálové skupině s šesti kluby, byl jediný Turín, který nikdy nevyhrál titul. Díky novému formátu turnaje se po šesti letech hrálo derby mezi týmy stejného města. Oba Milánské kluby skončily na posledních dvou místech. Zato Turínské kluby bojovaly o titul. Lépe na tom byl Turín, kde hrál výborný střelec z Argentiny Julio Libonatti. Branky také střílel Adolfo Baloncieri a Gino Rossetti, který přišel ze Spezie. I když ve finálové skupině Turín prohrálo tři zápasy, mělo o dva body více než druhý Juventus a mohlo tak slavit první titul ve své klubové historii.

Radost fanoušků býků, jak se přezdívalo klubu Turína, neměla dlouhého trvání. Na podzim 1927 jim byl titul odebrán kvůli podplácení. Byl to první skandál v italském fotbale. Krajního obránce Juventusu Allemandiho údajně oslovil manažer Turína Dr. Guido Nani, který mu údajně měl dát 25 000 lir, aby utkání Turína s Juventusem 5. června sabotoval.

V utkání však Allemandi patřil k nejlepším hráčům v utkání. Proto Dr. Nani odmítl zaplatit hráči zbývajících 10 000 lir. A tak Francesco Gaudioso, který v kauze vystupoval jako prostředník mezi hráčem a dr. Nanim, si příběh nenechal pro sebe a vše řekl jednomu novináři. V listopadu 1927 se po vyšetřování a sérii výslechů, rozhodla federace odebrat titul a doživotně diskvalifikovala Allemandiho, který se mezitím odešel do Interu. Hráč v roce 1928 dostal amnestii, ale titul nezískal nikdo.

Klub	Město	Stadion	Trenér
Alba Audace	Řím	Motovelodromo Appio	?
Brescia	Brescia	Stadium di viale Piave	James Bellamy
Casale	Casale Monferrato	Stadio Natale Palli	Technická komise
Inter	Milán	Campo di via Goldoni	Árpád Weisz
Janov	Janov	Campo di via del Piano	William Garbutt
Juventus	Turín	Stadio di corso Marsiglia	József Viola
Modena	Modena	Campo di viale Fontanelli	Imre Payer
Neapol	Neapol	Stadio Militare dell'Arenaccia	Fritz Kreutzer
Pro Vercelli	Vercelli	Campo piazza Conte di Torino	Rudolf Soutschek
Verona	Verona	Campo di Borgo Venezia	?

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Juventus	18	12	3	3	44	10	27
2.	Inter	18	12	3	3	49	22	27
3.	Janov	18	10	4	4	37	15	24
4.	Casale	18	9	3	6	24	22	21
5.	Pro Vercelli	18	7	6	5	27	22	20
6.	Modena	18	6	6	6	21	27	18
7.	Brescia	18	6	3	9	28	35	15
8.	Verona	18	6	3	9	19	35	15
9.	Alba Audace	18	5	2	11	25	32	12
10.	Neapol	18	0	1	17	7	61	1

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.
• Neapol díky administrativě nesestoupil.
• Alba Audace se sloučil s Fortitudo Pro Řím a vznikl nový klub AS Řím.

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Antonio Powolny	Inter	20
2.	Antonio Vojak	Juventus	13
3.	Luigi Giuseppe Giuliani	Brescia	11
	Virgilio Felice Levratto	Janov	11
5.	Ferenc Hirzer	Juventus	10

Klub	Město	Stadion	Trenér
Alessandria	Alessandria	Campo degli Orti	Carlo Carcano
Andrea Doria	Janov	Campo sportivo della Cajenna	?
Boloňa	Boloňa	Stadio del Littoriale	Hermann Felsner
Cremonese	Cremona	Campo di via Persico	Eugen Payer
Fortitudo Pro Řím	Řím	Stadio Nazionale	?
Livorno	Livorno	Campo di Villa Chayes	?
Milán	Milán	Campo San Siro	Herbert Burgess
Padova	Padova	Stadio Silvio Appiani	Aldo Fagiuoli
Sampierdarenese	Sampierdarena	Stadio di Villa Scassi	Karl Rumbold
Turín	Turín	Stadio Filadelfia	Imre Schoffer

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Turín	18	12	2	4	52	25	26
2.	Milán	18	11	2	5	41	27	24
3.	Boloňa	18	11	2	5	38	26	24
4.	Alessandria	18	9	3	6	42	24	21
5.	Livorno	18	9	2	7	32	28	20
6.	Sampierdarenese	18	9	2	7	31	36	20
7.	Padova	18	7	1	10	29	44	15
8.	Andrea Doria	18	5	3	10	16	31	13
9.	Cremonese	18	6	0	12	19	35	12
10.	SF Fortitudo Pro Roma	18	2	1	15	18	42	5

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.
• Cremonese díky administrativě nesestoupil.
• Fortitudo Pro Řím se sloučil s Alba Audace a vznikl nový klub AS Řím.

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Gino Rossetti	Turín	17
2.	Julio Libonatti	Turín	15
3.	Angelo Schiavio	Boloňa	12
	Adolfo Baloncieri	Turín	12
5.	Renato Cattaneo	Alessandria	11
	Mario Magnozzi	Livorno	11

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Turín	10	7	0	3	17	15	14*
2.	Boloňa	10	5	2	3	14	6	12
3.	Juventus	10	5	1	4	24	13	11
4.	Janov	10	4	1	5	15	21	9
5.	Inter	10	3	2	5	13	16	8
6.	Milán	10	2	2	6	13	25	6

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; BR = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• Turín přišel o titul dne 3. listopadu 1927, kvůli podplácení protihráče.

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Piero Pastore	Juventus	8
2.	Julio Libonatti	Turín	6
3.	Ferenc Hirzer	Juventus	5
	Virgilio Felice Levratto	Janov	5

Divisione Nazionale Vítěz pro rok 1926/27
Turín FC titul byl později odebrán

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Anton Powolny	Inter	22
2.	Julio Libonatti	Turín	21
3.	Gino Rossetti	Turín	19
4.	Antonio Vojak	Juventus	16

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Divisione Nazionale 1926-1927 na italské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní divize 1926/1927 na Wikimedia Commons