Národní divize 1927/1928

Divisione Nazionale 1927/1928
Země	Italské království Italské království
Informace
Ročník	28. ročník
Vítěz	Turín (1. titul)
Nejlepší střelec	Julio Libonatti (35 branek)
Sestupující	Neapol Lazio Reggiana Livorno La Dominante Verona (všichni zůstali v soutěži)
←1926/1927 1928/1929→

Soutěžní ročník Divisione Nazionale 1927/1928 byl 28. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy. Konal se od 25. září 1927 do 22. července 1928. Zúčastnilo se jí celkem již nově 22 klubů (o 2 více). Soutěž vyhrál Turín a získalo tak první titul v klubové historii.

Nejlepším střelcem se stal italský hráč Turína Julio Libonatti, který vstřelil 35 branek.

Alessandria

Brescia

Cremona

Neapol

Padova

Vercelli

Reggio Emilia

Boloňa

Casale Monferrato

Livorno

Modena

Novara

Busto Arsizio

Verona

Turín

Milán

Janov

Řím

Týmy v Turíně
Juventus
Turín

Týmy v Miláně
Inter
Milán

Týmy v Janově
Janov
La Dominante

Týmy v Římě
Lazio
Řím

Lokalizace italských klubů hrající 1928/29:
(Skupina A)
(Skupina B)

V minulé sezoně měli sestoupit do nižší ligy čtyři kluby (Alba Audace, Neapol, Cremonese a Fortitudo Pro Řím). Díky administrativě zůstaly v soutěži, i když kluby Alba Audace a Fortitudo Pro Řím se sloučily spolu FBC Řím do nově vzniklého AS Řím. Dále se sloučily kluby Janově a to Andrea Doria s Sampierdarenese. Zde byl stvořen klub La Dominante.

Novými kluby v soutěži bylo Lazio, Novara, Regginana, Pro Patria a nově vzniklé kluby Řím s La Dominante. Bylo tak v soutěži o dva kluby více než v minulé sezoně. V každé skupině bylo po 11 klubech a do finále postoupily první čtyři týmy.

Do soutěže nastoupili úřadující šampioni z Turína špatně. Z prvních čtyřech zápasech získaly jen jeden bod a navíc přišli o titul z minulé sezony, kvůli podplácení protihráče. Paradoxně jim to pomohlo, protože od té chvíle se již vyhrávaly zápasy a to díky brankám tria: Libonatti, Baloncieri a Rossetti. Ti tři vstřelili dohromady 65 branek ze 78 branek, které vstřelil klub celkem. A tak se Turín stal vítězem své skupiny o bod před Janovem. Dále do finále postoupila Alessandria a Milán. Místo naopak nenašlo již chátrající Pro Vercelli, jehož dřívější sláva již neumožnila získat skvělé výsledky.

Druhou skupinu vyhrála Boloňa o tři body před Juventusem, Interem a Casalem, které měly stejný počet bodů.

Finálová skupina byla po půlce přerušena, kvůli OH, kde reprezentace skončila na 3. místě. Celou dobu si Turín pohlídal vedení, i když prohrál tři zápasy, vyhrál skupinu a získal tak oficiálně první titul. Na druhém místě skončil Janov a třetí místo vybojoval klub Alessandria, což bylo nejlepší umístění v historii klubu.

Sestup měli zajištěny kluby Neapol, Lazio, Reggiana, Livorno, La Dominante a Verona. Jenže dva týdny po ukončení předkol, dne 18. března vydala FIGC dekret, který stanovil:

od sezony 1929/30 bude mít soutěž 32 klubů v národní divize z nichž 16 se zúčastní Serie A a 16 Serie B. Tento systém v podstatě vede k oné dlouho očekávané jediné skupině. Sezona 1928/29 měl být přechodný šampionát, který se bude hrát ve dvou skupinách po 12 týmech, kromě posledních Reggiany a Verony, plus čtyři postupující z druhé ligy. Do finálové skupiny postoupí z každé skupiny první čtyři (celkem 8 týmů), zatímco 16 vyloučených se utká v CONI Cupu.

(Rezoluce FIGC hlášená v deníku La Stampa z 19. března 1928, str. 2)

I tak byl tento dekret repasován. Dne 28. června se FIGC rozhodla že i Reggiana s Veronou nesestoupí a bude hrát nejvyšší ligu spolu s nováčky, které se původně neměly soutěže zúčastnit (Triestina, Fiorentina, Legnano, Milanese, Benátky, a Prato).

Klub	Město	Stadion	Trenér
Alessandria	Alessandria	Campo degli Orti	Carlo Carcano
Brescia	Brescia	Stadium di viale Piave	James Bellamy
Cremonese	Cremona	Campo di via Persico	Fusco
Janov	Janov	Campo di via del Piano	Renzo De Vecchi
Lazio	Řím	Stadio della Rondinella	Franz Sedlacek
Milán	Milán	Campo San Siro	Herbert Burgess
Neapol	Neapol	Stadio Militare dell'Arenaccia	Jean Steiger
Padova	Padova	Stadio Silvio Appiani	Charles Oliver Bell
Pro Vercelli	Vercelli	Campo piazza Conte di Torino	Rudolf Soutschek
Reggiana	Reggio Emilia	Stadio Mirabello	Vilmos Zsigsmond
Turín	Turín	Stadio Filadelfia	Tony Cargnelli

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Turín	20	14	2	4	78	19	30
2.	Janov	20	13	3	4	42	21	29
3.	Alessandria	20	12	4	4	59	20	28
4.	Milán	20	10	6	4	35	23	26
5.	Brescia	20	9	3	8	30	37	21
6.	Pro Vercelli	20	7	4	9	29	27	18
7.	Cremonese	20	7	3	10	33	34	17
8.	Padova	20	7	3	10	24	36	17
9.	Neapol	20	5	5	10	23	54	15
10.	Lazio	20	4	3	13	17	45	11
11.	Reggiana	20	1	6	13	23	77	8

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.
• kluby Neapol, Lazio a Reggiana díky administrativě nesestoupili.

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Adolfo Baloncieri	Turín	28
2.	Julio Libonatti	Turín	23
3.	Renato Cattaneo	Alessandria	17
4.	Elvio Banchero	Alessandria	14
	Giovanni Vecchina	Padova	14
	Gino Rossetti	Turín	14

Klub	Město	Stadion	Trenér
Boloňa	Boloňa	Stadio del Littoriale	Hermann Felsner
Casale	Casale Monferrato	Stadio Natale Palli	Angelo Mattea
Inter	Milán	Campo di via Goldoni	Árpád Weisz
Juventus	Turín	Stadio di corso Marsiglia	József Viola
La Dominante	Janov	Stadio del Littorio	Karl Rumbold
Livorno	Livorno	Campo di Villa Chayes	Pietro Piselli
Modena	Modena	Campo di viale Fontanelli	József Ging
Novara	Novara	Campo di via Lombroso	?
Pro Patria	Busto Arsizio	Stadio di corso XX Settembre	Imre János Bekey
Řím	Řím	Motovelodromo Appio	William Garbutt
Verona	Verona	Campo di Borgo Venezia	Aldo Fagiuoli (do 27.12. 1927) Imre János Bekey

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Boloňa	20	10	7	3	44	16	27
2.	Juventus	20	9	6	5	37	24	24
3.	Inter	20	9	6	5	40	32	24
4.	Casale	20	8	8	4	35	27	24
5.	Modena	20	7	8	5	39	38	22
6.	Novara	20	8	5	7	28	29	21
7.	Pro Patria	20	8	4	8	30	34	20
8.	Řím	20	6	6	8	31	30	18
9.	Livorno	20	7	3	10	32	37	17
10.	La Dominante	20	4	6	10	26	40	14
11.	Verona	20	2	5	13	21	66	9

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.
• kluby Livorno, La Dominante a Verona díky administrativě nesestoupili.

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Francesco Rier	Modena	16
2.	Mario Magnozzi	Livorno	15
3.	Luigi Gabba	Casale	14
4.	Angelo Schiavio	Boloňa	13
5.	Antonio Busini	Boloňa	12
6.	Carlo Reguzzoni	Pro Patria	10

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Turín	14	8	3	3	33	18	19
2.	Janov	14	7	3	4	30	27	17
3.	Alessandria	14	6	4	4	31	25	16
4.	Juventus	14	7	2	5	23	17	16
5.	Boloňa	14	5	5	4	28	18	15
6.	Milán	14	5	4	5	21	24	14
7.	Inter	14	5	1	8	27	37	11
8.	Casale	14	1	2	11	14	41	4

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Angelo Schiavio	Boloňa	13
2.	Julio Libonatti	Turín	12
3.	Giovanni Chiecchi	Janov	10
4.	Giovanni Ferrari	Alessandria	9
	Gino Rossetti	Turín	9

Divisione Nazionale Vítěz pro rok 1927/28
Turín FC

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Julio Libonatti	Turín	35
2.	Adolfo Baloncieri	Turín	31
3.	Angelo Schiavio	Boloňa	26

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Divisione Nazionale 1927-1928 na italské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní divize 1927/1928 na Wikimedia Commons