Národní fronta Čechů a Slováků
Národní fronta Čechů a Slováků | |
---|---|
Zkratka | NF |
Datum založení | březen 1945 |
Datum rozpuštění | 7. února 1990 |
Sídlo | Ústřední výbor NF, Praha |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Národní fronta Čechů a Slováků bylo sdružení politických stran (později byly do něj přijaty i další organizace), které bylo založeno za účelem převzetí řízení státu po druhé světové válce. V podstatě se jednalo o nejdéle fungující politickou koalici na území Československa.
Historie
Ustanovení Národní fronty se datuje od moskevských porad v březnu 1945 při jednání o Košickém vládním programu. Již tehdy se tam ukázalo, že se Benešova exilová vláda neprosadí. Od začátku měla v Národní frontě značný vliv Komunistická strana Československa, která ji využila k usnadnění převzetí moci. Svou moc definitivně posílila 4./5. dubna 1945, kdy se prosadila vůči londýnskému Prozatímnímu státnímu zřízení a dohodla se i na vyhlášení Košického vládního programu. Jejím předsedou byl Zdeněk Fierlinger (ČSSD) (viz První vláda Zdeňka Fierlingera) od 5. dubna 1945 do 6. listopadu 1945, kdy ji nahradila druhá Fierlingerova vláda.
Národní fronta Čechů a Slováků
Národní fronta Čechů a Slováků (1945–1948)
Systém Národní fronty umožňoval kandidovat do voleb v roce 1946 pouze stranám sdruženým v této organizaci. Vyloučena byla Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci) a národní demokraté.[1] Mnoho z bývalých voličů agrárníků pak na svou stranu získali komunisté.[1]
Po volbách, které vyhrála KSČ, byly všechny strany Národní fronty přizvány k podílu na moci (tj. neexistovala žádná povolená opoziční strana).
Obrozená Národní fronta Čechů a Slováků (1948–1990)
Po únorovém puči 1948 se Národní fronta fakticky stala politickým instrumentem absolutní moci KSČ. Národní fronta byla tzv. obrozena od vedení demokratických stran, která poté působila v exilu. ČSSD byla sloučena s KSČ, ostatní strany byly zbaveny své původní úlohy – staly se pouhými přisluhovači KSČ. Do Národní fronty byly začleněny všechny veřejně působící společenské organizace. Do voleb vstupovala tzv. Jednotná kandidátka Národní fronty – NF jmenovala do každého volebního obvodu jednoho svého kandidáta, kterého pak voliči ve volbách mohl buď potvrdit, nebo odmítnout (tato možnost volby však byla čistě teoretická, v praxi byli kandidáti vždy drtivou většinou hlasů schváleni). Teoreticky se o nominaci do voleb mohl v každém obvodě ucházet libovolný počet osob, z nichž by pak daná územní organizace NF vybrala v primárních volbách konečného kandidáta. K tomu však po roce 1948 v žádném obvodě ani jednou nedošlo, navržen a formálně schválen byl vždy jen jeden kandidát, jehož příslušnost k jedné ze složek NF závisela na předem dohodnutém klíči, přičemž výraznou početní převahu měli členové KSČ a KSS (členy těchto stran byli navíc i mnozí kandidáti, navržení jinými komponenty NF, například odbory či profesními zájmovými svazy). Pouze kandidát NF se mohl ucházet o mandát v zastupitelských sborech na všech úrovních státního aparátu (rozdíl mezi státní správou a samosprávou neexistoval).
Zákon č. 113/1967 Sb. měl umožnit volit ve volebních obvodech 4–8 poslanců. Tento systém však nebyl nikdy použit.
NF ukončila činnost 7. února 1990.
Seznam složek Národní fronty ČSSR (1973–1990)
- KSČ
- Revoluční odborové hnutí
- Socialistický svaz mládeže
- Svaz rolníků
- Československý svaz žen
- Svaz československo-sovětského přátelství
- Ústřední rada družstev
- Československý svaz tělesné výchovy
- Svaz pro spolupráci s armádou
- Československý svaz protifašistických bojovníků
- Československý červený kříž
- Svaz požární ochrany ČSSR
- Československá vědeckotechnická společnost
- Svaz invalidů
- Československý mírový výbor
- Socialistická akademie
- Československý svaz novinářů
- Svaz československých filatelistů
Seznam složek Národní fronty České socialistické republiky
- KSČ
- Československá strana socialistická
- Československá strana lidová
- Česká odborová rada
- Český svaz žen
- Svaz družstevních rolníků
- Socialistický svaz mládeže ČSR
- Česká organizace ČSTV
- Svaz československo-sovětského přátelství
- Svaz pro spolupráci s armádou
- Český svaz protifašistických bojovníků
- Československý červený kříž
- Svaz požární ochrany ČSR
- Český svaz spotřebních družstev
- Český svaz výrobních družstev
- Český svaz bytových družstev
- Svaz invalidů v ČSR
- Česká vědecko-technická společnost
- Socialistická akademie ČSR
- Česká mírová rada
- Český svaz stavebních inženýrů
- Český svaz novinářů
- Polský svaz kulturně osvětový v ČSSR
- Kulturní sdružení občanů ČSSR německé národnosti
- Svaz českých filatelistů
- Český svaz chovatelů drobného zvířectva
- Český svaz včelařů
- Český rybářský svaz
- Český myslivecký svaz
- Český ovocnářský a zahrádkářský svaz
Seznam složek Národní fronty Slovenské socialistické republiky
- Komunistická strana Slovenska
- Strana slobody
- Strana slovenskej obrody
- Československý červený kříž
- Československý svaz tělesné výchovy
- Slovenská mierová rada
- Slovenská odborová rada
- Slovenská vedeckotechnická spoločnosť
- Slovenský poľovnícky zväz
- Slovenský rybársky zväz
- Slovenský zväz bytových družstiev
- Slovenský zväz filatelistov
- Slovenský zväz chovateľov
- Slovenský zväz filmárov
- Slovenský zväz protifašistických bojovníkov
- Slovenský zväz spotrebných družstiev
- Slovenský zväz včelárov
- Slovenský zväz výrobných družstiev
- Slovenský zväz záhradkárov
- Slovenský zväz žien
- Socialistická akademie
- Socialistický svaz mládeže
- Svaz československo-sovětského přátelství
- Svaz pro spolupráci s armádou
- Zväz družstevných roľníkov
- Zväz invalidov SSR
- Zväz požiarnej ochrany SSR
Předsedové Národní fronty
- Alexej Čepička (KSČ), únor 1948 (generální sekretář)
- Antonín Zápotocký (KSČ), únor 1948
- Klement Gottwald (KSČ), únor 1948 – červen 1948 (předseda Ústředního akčního výboru)
- Miloslav Vacík (KSČ), 1957–1960 (tajemník ÚV)
- František Dvorský (KSS), ? (tajemník ÚV)
- Rudolf Rejhon (ČSL), ? (tajemník ÚV)
- Antonín Novotný (KSČ) 1959–1968
- František Kriegel (KSČ), duben 1968 – srpen 1968
- Evžen Erban (KSČ), 1968–1969
- Miloslav Vacík (KSČ), květen 1969 – srpen 1969 (tajemník ÚV)
- Josef Korčák (KSČ), 1969–1971
- Gustáv Husák (KSČ), leden 1971 – prosinec 1987
- Miloš Jakeš (KSČ), 1987–1989
- Bohuslav Kučera (ČSS), prosinec 1989 – leden 1990
Odkazy
Reference
- ↑ a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 250–251.
Literatura
- KAPLAN, Karel. Národní fronta 1948 - 1960. Praha: Academia, 2012. 912 s. ISBN 978-80-200-2074-1.
- Program prvé domácí vlády republiky, vlády Národní fronty Čechů a Slováků. Praha: Ministerstvo informací, 1945. 48 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní fronta Čechů a Slováků na Wikimedia Commons
- seznam členských organizací na totalita.cz
- popis systému vládnutí za dob komunistickéo režimu na totalita.cz
- Článek o Národní frontě žen v letech 1945–1948
- Odůvodnění zrušení progresivnějšího zákona č. 128/1968 Sb. o Národní frontě v roce 1970
Média použitá na této stránce
Znak Československa - střední
Národní fronta Čechů a Slováků
Hlavní úkoly z návrhu volebního programu Národní fronty v hlavním městě Praze 1986-1990
Emblem of the National Front, organization in Communist Czechoslovakia (1945–1990).
Red Star Ensign of the National Front, organization in Communist Czechoslovakia (1945–1990).