Národní fronta Německé demokratické republiky

(c) Bundesarchiv, Bild 183-1982-1210-404 / Franke, Klaus / CC-BY-SA 3.0
Schůzka předsedů východoněmeckých politických stran; zleva: Lothar Kolditz, prezident NR Národní fronty, Manfred Gerlach (LDPD), Gerald Götting (CDU), Heinrich Homann (NDPD), Ernst Mecklenburg (DBD), Waldemar Pilz, Erich Honecker a Joachim Herrmann (všichni tři SED)

Národní fronta Německé demokratické republiky (německy: Nationale Front der Deutschen Demokratischen Republik; do roku 1973 Národní fronta demokratického Německa, německy: Nationale Front des demokratischen Deutschland) bylo sdružení oficiálně povolených politických stran a masových společenských a profesních organizací v Německé demokratické republice. Vedoucí silou v Národní frontě, jakož i v celém státě, byla Sjednocená socialistická strana Německa. Národní fronta vytvářela společnou kandidátku, ve které měly jednotlivé politické strany a masové organizace podle předem daných kvót přidělený počet zástupců. Vzhledem k nemožnosti alternativní volby a k nedemokratičnosti systému pro kandidátku Národní fronty hlasovali voliči téměř jednohlasně.

Historie

Demokratický blok

Po kapitulaci Německa 8. května 1945 zakázali spojenci ve všech okupačních zónách činnost veškerých politických stran. Po poradě sovětského vedení s představiteli německých komunistů Walterem Ulbrichtem, Antonem Ackermannem a Gustavem Sobottkou v Moskvě vydal Vrchní velitel Sovětské vojenské správy v Německu maršál Žukov 10. června 1945 Rozkaz č. 2, kterým byla povolena činnost antifašistických stran a organizací v Sovětské okupační zóně. Okupační správa povolila čtyři strany, které 14. července t. r. vytvořily Blok antifašistických demokratických stran, zkráceně Antifa-blok nebo Demokratický blok. Zakládající strany:

KPD a SPD se 22. dubna 1946 spojily ve Sjednocenou socialistickou stranu Německa (SED). Další dvě strany byly povoleny v roce 1948: Demokratická zemědělská strana (DBD) a za účelem zapojení politicky nejasných jednotlivců, tedy bývalých členů NSDAP a důstojníků Wehrmachtu, do politického systému Východního Německa vznikla Národně-demokratická strana Německa (NDPD). Současně vznikl Svobodný německý svaz odborů (FDGB), mládežnická organizace Svobodná německá mládež (FDJ) a Demokratický svaz žen Německa (DFD). Všechny nové organizace se staly součástí Demokratického bloku.

Národní fronta

(c) Bundesarchiv, Bild 183-S88622 / Igel / CC-BY-SA 3.0
Vyhlášení Manifestu Národní fronty (1949)

Po přechodu z vojenské správy na civilní a vzniku Německé demokratické republiky 7. října 1949 vydalo grémium politických stran Německá lidová rada Manifest Národní fronty demokratického Německa. Její ustavující schůze se konala 7. ledna 1950 a o měsíc později byla zvolena její Národní rada. Ve veškerých volbách mohli kandidovat pouze kandidáti Národní fronty na společné kandidátce. Kromě vzniku dalších společenských a profesních organizací zůstal tento stav neměnný až do roku 1989. Vedoucím orgánem byla Národní rada Národní fronty, v jejímž čele stál prezident. Funkci zastával v letech 1950 až 1981 Erich Correns a poté do roku 1990 Lothar Kolditz. Fakticky však celá Národní fronta byla pod kontrolou vládnoucí SED.

Zánik

5. prosince 1989 z Národní fronty vystoupila CSU a LDPD. 16. prosince se vládnoucí SED transformovala na Stranu demokratického socialismu a distancovala se od předchozí politiky. 20. února 1990 byla z Ústavy NDR vypuštěna zmínka o Národní frontě, čímž organizace oficiálně zanikla.


Členské organizace

Politické strany

Masové společenské organizace

  • Svobodný německý svaz odborů
  • Svobodná německá mládež
  • Demokratický svaz žen Německa
  • Kulturní svaz NDR
  • Sdružení vzájemné zemědělské pomoci
  • Společnost německo-sovětského přátelství
  • Výbor protifašistických bojovníků
  • Lidová solidarita
  • Pionýrská organizace Ernsta Thälmanna
  • Spolek Lužických Srbů Domowina

Profesní, zájmové a ostatní organizace

  • Společnost pro sport a techniku
  • Urania
  • Rada míru NDR
  • Svaz zahrádkářů, chatařů a chovatelů
  • Svaz spotřebních družstev NDR
  • Německý tělovýchovný a sportovní spolek
  • Výbor solidarity NDR
  • Německý červený kříž NDR
  • Komora techniků
  • Svaz spisovatelů NDR
  • Výbor pro lidská práva NDR
  • Svaz nevidomých a slabozrakých NDR
  • Svaz divadelních umělců NDR
  • Svaz výtvarných umělců NDR
  • Sdružení právníků NDR
  • Svaz židovských obcí
  • Liga přátelství národů
  • Liga OSN
  • Svaz skladatelů a hudebníků NDR
  • Svaz filmových a televizních pracovníků NDR
  • Svaz architektů NDR
  • Svaz novinářů NDR
  • Ústřední výbor pro morální zasvěcování mládeže

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bundesarchiv Bild 183-1982-1210-404, Berlin, Sitzung der Vorsitzenden der Blockparteien.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1982-1210-404 / Franke, Klaus / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
ADN-ZB / Franke / 10.12.82
Berlin: Zu einem vertrauensvollen Meinungsaustausch über die innen- und außenpolitischen Aufgaben, die auf der 5. Tagung des ZK der SED zur weiteren konsequenten Verwirklichung der Beschlüsse des X. Parteitages der SED beraten wurden, empfing der Generalsekretär des ZK der SED und Vorsitzende des Staatsrates der DDR, Erich Honecker, den Vorsitzenden der DBD, Dr. Ernst Mecklenburg (5.v.l.), den Vorsitzenden der CDU, Gerald Götting (3.v.l.), den Vorsitzenden der LDPD, Dr. Manfred Gerlach (2.v.l.), den Vorsitzenden der NDPD, Prof. Dr. Heinrich Homann (4.v.l.), und den Präsidenten des Nationalrates der Nationalen Front der DDR, Prof. Dr. Lothar Kolditz, (l.). An der Beratung nahmen Joachim Herrmann, Mitglied des Politbüros und Sekretär des ZK der SED (r.), und Waldemar Pilz, Abteilungleiter des ZK der SED (3.v.l.r.), teil.
Bundesarchiv Bild 183-S88622, Berlin, DDR-Gründung, 9. Volksratsitzung, Präsidium.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-S88622 / Igel / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
ADN-ZB/Igel 7.10.1949

Berlin: Gründung der Deutschen Demokratischen Republik am 7.10.49

Im Gebäude der DWK (Deutsche Wirtschaftskommission) in der Leipziger Straße fand am 7.10.1949 die 9. Tagung des Deutschen Volksrates statt, auf der das Manifest der Nationalen Front des demokratischen Deutschland verkündet wurde. Der Deutsche Volksrat konstituierte sich zur Provisorischen Volkskammer der Deutschen Demokratischen Republik. Im Präsidium: 1. Reihe v.l.n.r.: Prof. Dr. Johannes Stroux, Wilhelm Koenen, Otto Grotewohl, Dr. Magdalena Stark-Wintersig, Ernst Goldenbaum, Wilhelm Pieck, Otto Nuschke, Dr. Lothar Bolz, Wilhelmine Schirmer-Pröscher, Walter Ulbricht. 2. Reihe v.l.n.r.: Paul Merker, Friedel Malter, Prof. Eberhard Hübner, Bernhard Göring, Prof. Dr. Theodor Brugsch, Prof. Walter Friedrich, Friedrich Ebert, Herbert Warnke, Käthe Kern, Vincenz Müller, Prof. Hans Reingruber, Elli Schmidt. 3. Reihe Mitte: Erich Honecker.