Národní listy

Národní listy
Národní listy ze dne 27.6.1912 zpravují veřejnost na titulní straně o úmrtí Josefa Anýže
Národní listy ze dne 27.6.1912 zpravují veřejnost na titulní straně o úmrtí Josefa Anýže
Základní informace
Datum založení1861
Datum zániku1941
JazykČeština
Země původuČeskoČesko Česko
Sídlo redakcePraha
Klíčové osoby
EditorKarel Tůma
Odkazy
ISSN1214-1240
Číslo ČNBcnb001299805
Některá data mohou pocházet z datové položky.
V tomto dnes již nestojícím domě v Opletalově ulici, několik desítek metrů od Václavského náměstí, byla umístěna Pražská akciová tiskárna i redakce Národních listů

Národní listy byly české noviny, vycházející v letech 18611941, často jsou zaměňovány za Havlíčkovy Národní noviny.

Historie

Založení novin

Česká politická reprezentace si na přelomu 50. a 60. let 19. století uvědomila význam denního tisku a začala usilovat o založení politického deníku. Jedním z projevů byla myšlenka založení novin, které se měly stát tribunou českých liberálů. Na schůzce v září 1860 se ji rozhodla realizovat skupina ve složení: František Ladislav Rieger, František Palacký, Jan Evangelista Purkyně, František Šimáček, Eduard Grégr, Emanuel Tonner a Rudolf Thurn-Taxis. Z taktických důvodů bylo rozhodnuto, aby se o koncesi pro vydávání novin ucházel někdo, kdo není známý pro svou dosavadní politickou činnost. Na návrh Emanuela Tonnera byl zvolen Julius Grégr, který v té době působil jako advokátní koncipient ve Frýdlantu. Ten s návrhem souhlasil, o koncesi požádal, a 8. listopadu 1860 ji obdržel. Po obdržení koncese vzniklo vydavatelské družstvo ve složení: František Palacký, František Ladislav Rieger, František August Brauner, Jan Evangelista Purkyně a Václav Vladivoj Tomek. Byl přijat také název Národní listy. První číslo novin vyšlo 1. ledna 1861 v nákladu 7000 výtisků. Postupně se náklad stabilizoval na výši 4000 výtisků.[3]

Významní redaktoři

Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karel Sladkovský, šéfredaktor Josef Anýž, Karel Matěj Čapek-Chod, Karel Čapek, Josef Čapek, Viktor Dyk[2], Jindřiška Konopásková, Jakub Arbes, Čeněk Slepánek.

Divadelní referenti listu

Odkazy

Reference

  1. Literární archiv Památníku národního písemnictví - Grégr Eduard. badatelna.eu [cit. 2017-09-16] Dostupné online Archivováno 16. 9. 2017 na Wayback Machine..
  2. a b heslo na serveru CoJeCo.cz
  3. BOROVIČKA, Michael; KAŠE, Jiří; KUČERA, Jan P., a kol. Velké dějiny zemí Koruny české XII.a 1860–1890. Praha: Paseka, 2012. 801 s. ISBN 978-80-7432-181-8. S. 550–556. 

Literatura

  • BOROVIČKA, Michael; KAŠE, Jiří; KUČERA, Jan P., a kol. Velké dějiny zemí Koruny české XII.a 1860–1890. Praha: Paseka, 2012. 801 s. ISBN 978-80-7432-181-8. 
  • RUTTE Miroslav. Po stopách předků – Osmdesát let divadelní kritiky v Národních listech, In: Národní listy, jubilejní sborník, Praha : Pražská akciová tiskárna (Národní listy), 1941, str. 41–46
  • VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2. přeprac. a dopl.. vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 769 s. ISBN 80-902782-0-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Opletalova 3 - rekonstrukce 3.jpg
Autor: Luděk Kovářludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Rekonstrukce (nebo demolice?) domu Opletalova 920/3; v 17. století dům nazýván U Turků, v 19. století dům klasicistní, od roku 1911 pozdně secesní budova (přestavba podle projektu inženýra Václava Havla a stavitele J. Čámského – info zde), ve které byla Pražská akciová tiskárna, redakce Národních listů a před rokem 1990 Zemědělské noviny; roku 2003 Ministerstvo kultury ČR prohlásilo objekt za kulturní památku v definovaném a omezeném rozsahu, je zájem jej přebudovat na komerčně administrativní centrum… Aktualizace 2013: Dům byl zdemolován v říjnu 2013 poté, co jeho majitel navzdory památkové ochraně jeho velkou část v roce 2008 zboural.
Národní listy ze dne 27.6.1912, titulní strana s úmrtním oznámením Josefa Anýže.jpg
Národní listy ze dne 27.6.1912, titulní strana s úmrtním oznámením Josefa Anýže