Národní park Kančendženga

Národní park Kančendženga Khangchendzonga National Park
IUCN kategorie II (Národní park)
Základní informace
Vyhlášení	1977
Rozloha	1784 km²
Poloha
Stát	Indie Indie
Souřadnice	27°39′22,68″ s. š., 88°18′44,28″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
(c) Uwe Dedering na projektu Wikipedie v jazyce němčina, CC BY-SA 3.0 NP Kančendženga
Další informace
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní park Kančendženga
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Indie Indie
Typ	smíšené dědictví
Kritérium	iii, vi, vii, x
Odkaz	1513 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2016 (40. zasedání)

Národní park Kančendženga je chráněné území v indickém spolkovém státě Sikkim, na hranicích s Nepálem a Čínou (Tibetem). Je zařazen mezi světové dědictví UNESCO, zároveň je i biosférickou rezervací.^[1][2] Park je v celosvětovém měřítku výjimečný kvůli nejextrémnější změně nadmořské výšky v jakékoli chráněné oblasti na světě. Nejnižší místo parku je v nadmořské výšce 1220 m n. m., nejvyšším bodem je Kančendženga (8586 m n. m.), tzn. přes sedm tisíc výškových metrů. Jeho rozloha je 1784 km².

Nejvýraznějším topografický prvkem národního parku je masiv Kančendženga. Masiv má pět hlavních hřebenů, které se táhnou různými směry a obsahují několik vrcholů, které se tyčí nad 6000 metrů n. m. Přibližně 90 % parku leží v nadmořské výšce nad 3000 metrů a 70 % nad 4000 metrů. V parku se nachází na 280 ledovců, včetně cca 25 km dlouhého ledovce Zemu a více než 300 jezer. Údolí na jihovýchodě chráněného území jsou v porovnání s těmi v severní části parku strmější, protože nebyla vyhlazena erozní silou zalednění. Údolí se strmými svahy ve spojení s vysokou úrovní tající vody vedou k tomu, že zdejší řeky mají jednu z nejvyšších rychlostí sedimentace ze všech himálajských řek. Park náleží do povodí řeky Tista.

Klima v parku koreluje s jeho topografií a je proto vysoce heterogenní. Ve většině parku panuje monzunové klima, kterému dominuje prodloužené období dešťů. Letní monzun obvykle trvá od května do září a je tlumen velmi krátkým jarem a podzimem v dubnu a říjnu. Průměrné roční srážky jsou nejvyšší na jihovýchodě (2750 mm) a nejnižší na severozápadě (750 mm). Nejchladnější měsíc je leden (průměrná teplota 4 °C v nižších nadmořských výškách, −17 °C v alpinské zóně), nejteplejším pak červenec (22 °C, respektive 12 °C).^[3]

Vegetaci na území parku lze rozvrstvit do čtyř hlavních výškových zón:^[3]

• subtropická zóna (do nadmořské výšky 2000 m n. m.) - dominantní rostliny Alnus nepalensis, Schima wallichii, Castanopsis spp., Quercus spp., Engelhardtia spicata
• zóna mírného klima (2000 - 3000 m n. m.) - dominantní rostliny Quercus spp., Rhododendron spp., Junisperus spp.
• subalpinská oblast (3000 - 4000 m n. m.) - dominantní rostliny Rhododendron spp., Junisperus spp.
• alpinská zóna (4000 - 4500 m n. m.) - dominantní rostliny Meconopsis spp., Delphinium spp., Gentiana spp., Saussurea spp.

Ve výškách nad 4500 m n. m. jsou již ledovce, sníh a holý skalní masiv.

V oblasti je asi 22 endemických a 22 vzácných a ohrožených rostlin. V rezervaci rostou některé z nově popsaných rostlinných taxonů jako Myrmechis bakhimensis (vstavačovité), Craniotome furcata var. sikkimensis (hluchavkovité), Craniotome furcata var. ureolata (hluchavkovité) a Cortiella gauri (miříkovité). Jsou zde hojně zastoupeny epifyty a liány. Kromě toho je v oblasti zaznamenáno asi 30 druhů rododendronů a 42 potvrzených druhů savců patřících do 16 čeledí,^[2] např. irbis (Uncia uncia), panda červená (Ailurus fulgens fulgens), dhoul (Cuon alpinus), poletuška černobílá (Hylopetes alboniger), vlk himálajský (Canis himalayensis).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní park Kančendženga na Wikimedia Commons