Národní parky v Česku

(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de

Krkonošský NP

NP České Švýcarsko

NP Podyjí

NP Šumava

Národní parky v Česku

Národní parky v Česku jsou velkoplošná, zvláště chráněná území v Česku. V České republice jsou čtyři národní parky.^[1] Nejstarší z nich je Krkonošský národní park (vyhlášen v roce 1963), největší je Národní park Šumava (69 030 ha). Pro národní parky se užívá zkratka NP. Výjimkou mezi českými národními parky je v tomto ohledu Krkonošský národní park, který již tradičně využívá zkratku KRNAP. Jejich status upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na konci listopadu 2024 se národní parky v Česku spojily do Asociace národních parků ČR (ANP ČR).^[2]

Celková rozloha českých národních parků je bezmála 1200 km², tedy přibližně 1,5 % rozlohy ČR. Takové území odpovídá rozloze okresu Jihlava.

Vláda Petra Fialy hodlala podle svého programového prohlášení vyhlásit dva nové národní parky, NP Křivoklátsko a NP Soutok. ^[3][4] V roce 2022 ale plán upravila na vyhlášení NP Křivoklátsko, CHKO Krušné hory a CHKO Soutok.^[5][6]

Zřízení CHKO Soutok bylo schváleno vládou 15. ledna 2025^[7][8] a vejde v platnost 1. července téhož roku.^[9]

Dne 10. dubna 2025 byly poslanecké sněmovně předloženy pozměňovací návrhy k novele zákona o národních parcích.^[10] Většinu návrhů přeložil poslanec za ODS v koalici SPOLU, Jan Bureš. ODS už s podobnými návrhy přišla v letech 2016–2017, kdy pro ně nezískala dostatečnou podporu ve sněmovně.^[11][12] Expert Hnutí DUHA Jaromír Bláha, který se dlouhodobě zabývá lesy v českých národních parcích, označil pozměňovací návrhy poslance Bureše za jeden z nejhorších, které kdy v životě četl.^[11] Pokud by byly tyto návrhy schváleny, znamenalo by to faktickou likvidaci národních parků.^[13] Navržené úpravy zákona jsou odborně nekompetentní a některé i nesplnitelné.^[11][14] Bureš navrhl změnit způsob hlasování v Radách NP tak, aby obce získaly znovu blokační možnost k jakémukoliv rozhodnutí Rady. Tato praxe byla již zavedena před rokem 2017 vedla k rozhodovací paralýze. Po novele, kdy se každý jednotlivý člen rady (včetně povinně zastoupených starostů) stal jedním z členů Rady, která hlasovala jako celek se naopak rozhodovací mechanismy znovu daly do pohybu.^[15] Další návrh stanovuje povinnost, aby celé území národního parku bylo průjezdné pro hasičské cisterny. Bureš to odůvodnil tím, že v lesích musí být průjezdné cesty např. pro hasiče, aby bylo možné se vyhnout požáru, který vznikl v Českém Švýcarsku v roce 2022. Návrh je však zcela v rozporu s jedním z hlavních cílů národních parků – ponechat část území přirozenému vývoji bez zásahů člověka a nereflektuje ani fakt, že při hašení lesních požárů má klíčovou roli hašení ze vzduchu.^[15] Dle dalšího návrhu by tzv. „suchý les“ neměl být považován za funkční ekosystém a proto by mělo být umožněno kácení a to i v bezzásahových zónách.^[16] Dále bylo navrženo, aby národní parky sloužily „k rozvoji obcí“, což je kladeno na stejnou úroveň jako cíle ochrany přírody. Experti argumentují, že v praxi by to jen podpořilo zástavbu národních parků, kdy by developeři mohli využít argumentů, že naplňují záměry poslání národního parku.^[11][16][14] Hnutí DUHA v reakci na pozměňovací návrhy zveřejnilo výzvu Divočina nabeton s peticí na zachování ochrany národních parků, vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a rozšíření ochrany divoké přírody.^[17][16]

Každý ze čtyř parků se pyšní jedním rekordem na stupnici stáří či rozlohy, a to následovně:

V roce 1956 byl vydán zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, který definoval pojem i jeho náplň na území Československa. Rozsahy vyhlášených chráněných území se dodatečně měnily vládními nařízeními.

Vývoj názorů na ochranu přírody vedl v roce 1992 k přijetí nového zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,^[19] který národní park definuje v § 15:

Zde je mapa všech čtyř českých národních parků a 26 chráněných krajinných oblastí.

• 
  NP Šumava
• 
  Krkonošský NP
• 
  NP České Švýcarsko
• 

  (c) Zp, CC BY-SA 3.0
  NP Podyjí

• ANDĚRA, Miloš. Národní parky Evropy : kompletní encyklopedický průvodce. Praha: Slovart, 2008. 976 s. ISBN 978-80-7391-162-1. S fotografiemi, obrázky, mapami a rejstříky NP podle jednotlivých zemí. 
• MARŠÁKOVÁ-NĚMEJCOVÁ, Marie; MIHÁLIK, Štefan, a spol. Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Československu. Praha: Academia, 1977. 476 s., 1 příl. - Mapa chráněných přírodních území v Československu. S obr., barev. mapami a barev. přílohami. S obsáhlým přehledem liter. (739 citací), rejstříky rostlin a živočichů a chráněných oblastí a s dodatky - aktualizací chráněných území vyhlášených v době tisku. Angl. a něm. resumé. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu národní park na Wikimedia Commons
• Národní parky v Česku na OpenStreetMap

• Národní parky v databázi AOPK ČR