Národní parky v Česku
Národní parky v Česku jsou velkoplošná, zvláště chráněná území v Česku. V České republice jsou čtyři národní parky.[1] Nejstarší z nich je Krkonošský národní park (vyhlášen v roce 1963), největší je Národní park Šumava (69 030 ha). Vláda Petra Fialy hodlá vyhlásit dva nové národní parky, NP Křivoklátsko a NP Soutok.[2][3] Pro národní parky se užívá zkratka NP. Jejich status upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Seznam
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Krkonošský NP
NP České Švýcarsko
NP Podyjí
NP Šumava
Národní parky v Česku
| Název | Kód AOPK | Datum vyhlášení | Rozloha (ha) | Kategorie IUCN | OpenStreetMap | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Krkonošský národní park (KRNAP) | 66 | 17. května 1963 | 36 300 | V | ||
| Národní park České Švýcarsko | 55 | 1. ledna 2000 | 7 900 | II | ||
| Národní park Podyjí | 78 | 1. července 1991 | 6 259 | II | ||
| Národní park Šumava | 42 | 20. března 1991 | 69 030 | II | Zřízen z části CHKO Šumava z 1963, rozloha současného NP a CHKO dohromady 1630 km2[4] |
Pojem národní park a zákonné úpravy
V roce 1956 byl vydán zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, který definoval pojem i jeho náplň na území Československa. Rozsahy vyhlášených chráněných území se dodatečně měnily vládními nařízeními.
Vývoj názorů na ochranu přírody vedl v roce 1992 k přijetí nového zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,[5] který národní park definuje v § 15:
| „ | Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. | “ |
| — § 15 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny | ||
Galerie
NP Šumava
Krkonošský NP
NP České Švýcarsko
(c) Zp, CC BY-SA 3.0NP Podyjí
Odkazy
Reference
- ↑ Zvláště chráněná území (§ 14): Národní parky [online]. AOPK ČR [cit. 2010-10-27]. Dostupné online.
- ↑ KLÉZL, Tomáš. Za rok Křivoklátsko, do čtyř let Moravská Amazonie. Koalice chystá nové národní parky. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-11-28 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online.
- ↑ PAŠTĚKA, Hynek. ‚Nechceme ho tu.‘ Na Křivoklátsku má vzniknout pátý národní park v Česku, místní jsou proti. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-12-04 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola Význam a kategorie chráněných území, s. 7.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Ochrana přírody, s. 64.
Literatura
- ANDĚRA, Miloš. Národní parky Evropy : kompletní encyklopedický průvodce. Praha: Slovart, 2008. 976 s. ISBN 978-80-7391-162-1. S fotografiemi, obrázky, mapami a rejstříky NP podle jednotlivých zemí.
- MARŠÁKOVÁ-NĚMEJCOVÁ, Marie; MIHÁLIK, Štefan, a spol. Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Československu. Praha: Academia, 1977. 476 s., 1 příl. - Mapa chráněných přírodních území v Československu. S obr., barev. mapami a barev. přílohami. S obsáhlým přehledem liter. (739 citací), rejstříky rostlin a živočichů a chráněných oblastí a s dodatky - aktualizací chráněných území vyhlášených v době tisku. Angl. a něm. resumé.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu národní park na Wikimedia Commons - Národní parky v Česku na OpenStreetMap
Média použitá na této stránce
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
Shiny green button/marker widget.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.jpg)
Krkonoše in february 2021 (1).jpg
Autor: Tadeáš Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
View towards Ještěd hill from Kotelské sedlo in february 2021
Autor: Tadeáš Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
View towards Ještěd hill from Kotelské sedlo in february 2021
.JPG)
Ledopád Vlčí stěnka v NP České Švýcarsko na jaře 2018 (5).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 4.0
Ledopád Vlčí stěnka v národním parku České Švýcarsko, Česko
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 4.0
Ledopád Vlčí stěnka v národním parku České Švýcarsko, Česko
Národní park Podyjí - úolí Dyje z Hardeggské vyhlídky.JPG
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
fotografie údolí Dyje v NP Podyjí z Hardeggské vyhlídky.
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
fotografie údolí Dyje v NP Podyjí z Hardeggské vyhlídky.
Meteo.Stanice.Perla.Kvilda.Sumava.CZ.2019.celek.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Meteorologická stanice "Perla" nacházející se v mrazové kotlině poblíž Jezerní slati v katastrálním území Kvilda na Kvildském potoku (Šumava). Oblast patří k nejstudenějším místům v České republice. Celkový pohled na louku s meteo–stanicí, v pozadí je vidět vrchol šumavské hory Sokol (též Antýgl, 1253 m.n.m.)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Meteorologická stanice "Perla" nacházející se v mrazové kotlině poblíž Jezerní slati v katastrálním území Kvilda na Kvildském potoku (Šumava). Oblast patří k nejstudenějším místům v České republice. Celkový pohled na louku s meteo–stanicí, v pozadí je vidět vrchol šumavské hory Sokol (též Antýgl, 1253 m.n.m.)