Národní plán obnovy

Národní plán obnovy[1] je sada dokumentů určujících rozdělení 191 mld Kč[2] mezi české podniky a instituce. Peníze jsou čerpány z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, fondu zřízeného nařízením (EU) 2021/241, a Nástroje Evropské unie na podporu oživení, zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 na podporu oživení po krizi covid-19. Národní plán obnovy navazuje na evropský plán obnovy z roku 2020,[3] jehož návrh byl i kritizován.[4]

Provoz NPO

Národní plán obnovy má šest pilířů[5]

  • digitální transformaci
  • ekologickou transformaci a fyzickou infrastrukturu
  • vzdělávání a trh práce
  • výzkum
  • vývoj a inovace
  • veřejnou správu a zdravotnictví.

Nejvyšším rozhodovacím a schvalovacím orgánem NPO je Řídící výbor Národního plánu obnovy. Za koordinaci a sledování plánu, jakož i za podávání zpráv Radě EU v ČR odpovídá Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Historie

Český plán byl navržen vládou A. Babiše a schválen Radou EU 31. srpna 2021.[6] Seznam reforem, investičních projektů, harmonogram a finanční dotace jsou v příloze prováděcího rozhodnutí Rady. Pro čerpání evropských peněz musí Česko splňovat milníky a cíle Rady nejpozději 31. srpna 2026.

Reference

  1. ↑ Národní plán obnovy, homepage
  2. ↑ eNovation: Národní plán obnovy
  3. ↑ Koronavirus: Jak nastavit plán EU na záchranu ekonomiky. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Unie si půjčí stamiliardy eur na fond obnovy. Česko má ručit větší částkou, než získá, Babiš se zlobí. hlidacipes.org [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ EK předběžně schválila Česku výplatu 48 miliard Kč z plánu obnovy
  6. ↑ Dokumenty NPO, Legislativa souvisejíci s Národním plánem obnovy

Související články

Externí odkazy