Národní sdružení (Francie)

Národní sdružení
Národní sdružení
	Rassemblement national
Zkratka	RN
Datum založení	duben 1972
Předseda	Jordan Bardella
Zakladatel	Jean-Marie Le Pen
Sídlo	76-78 rue des Suisses, 92000 Nanterre
Ideologie	pravicový populismus; francouzský nacionalismus
Politická pozice	krajní pravice
Evropská strana	Strana identity a demokracie
Politická skupina EP	Patrioti pro Evropu
Počet členů	37 000 (2017)
Barvy	modrá, bílá a červená
Oficiální web	www.rassemblementnational.fr/
Zisk mandátů ve volbách
Národní shromáždění	125/577
Senát	2/348
Evropský parlament	30/81
Regionální rada	358/1758
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní sdružení (francouzsky Rassemblement national, zkratka RN, do roku 2018 Národní fronta) je francouzská pravicově populistická strana vzniklá v říjnu 1972, vedená od roku 2022 Jordanem Bardellou. Stranu vedla od roku 2011 do roku 2022 Marine Le Penová, dcera bývalého předsedy Jean-Marie Le Pena. Původní název strany zněl Front national pour l'unité française (Národní fronta za francouzskou jednotu). Strana není od roku 2018 pro odchod Francie z Evropské unie, ale pro reformu EU.^[3]

Politická platforma

Národní fronta původně sdružovala různorodé skupiny od radikálních katolíků, neopohanů a rasistů. Právě antisemitismus odrazoval většinu francouzské populace a Jean-Marie Le Pen byl odsouzen za trivializování holocaustu.

Pod vedením Marine Le Pen se strana distancovala od rasismu a naopak podporuje Izrael. Z politiky nízkých daní se přeorientovala na politiku silného státu podporujícího sociální zabezpečení, který má být podle nacionalistické ideologie určen pouze tzv. "pravým Francouzům" a chránit je před globalizací. Její program obsahuje tyto cíle:

Omezení imigrace
Návrat k tradičním hodnotám: zakázat potraty, podporovat místní tradiční kulturu
Větší nezávislost na Evropské unii a dalších mezinárodních organizacích
Stanovení tarifů nebo jiná ochranářská opatření před levným dovozem
Obnovení trestu smrti, zejména pro teroristy, vrahy a překupníky drog
Zrušení dvojího občanství
Nižší daně
Zastavení výstavby mešit

Strana se staví proti imigraci, a to především proti muslimské imigraci ze severní a západní Afriky a Středního východu. V prezidentských volbách 1995, Jean-Marie Le Pen navrhoval "vrátit tři milionů Neevropanů z Francie humánními a důstojnými prostředky".

Hlavní ideologie RN je nepochybně artikulována na xenofobii v popředí ve všech tématech nebo vazbách spojených s Afrikou a muslimy.

Evropské záležitosti

Národní fronta byla jedna z několika stran, která podpořila odmítnutí evropské ústavy z roku 2005. Také byla předním členem evropské politické strany Euronatu, který sdružoval evropské nacionalistické strany. V Evropském parlamentu byla Národní fronta do roku 2007 nezařazená, když se jí podařilo vytvořit alianci s ostatními euroskeptickými a nacionalistickými stranami, čímž dosáhla minimálního počtů poslanců nezbytných k vytvoření evropské skupiny s názvem Identita, tradice, suverenita pod vedením člena Národní fronty Bruna Gollnische. Identita, tradice a suverenita však zanikla v listopadu 2007, po zběhnutí Strany velkého Rumunska. Poté se Národní fronta stala v Evropském parlamentu členem frakce Evropa národů a svobody. Po evropských volbách 2019 Národní sdružení pokračovalo v nástupnické frakci Identita a demokracie.

Volby

Volby do Národního shromáždění

Volby	I. kolo		II. kolo		Počet mandátů
Volby	Počet hlasů	Hlasy v %	Počet hlasů	Hlasy v %	Počet mandátů
1978	82 743	0,3	—	—	0
1981	44 414	0,2	—	—	0
1986	2 705 336	9,7	—	—	35
1988	2 359 528	9,7	–	–	1
1993	3 152 543	13,8	1 168 160	5,1	0
1997	3 800 785	14,95	1 434 854	5,7	1
2002	2 862 960	11,3	393 205	1,85	0
2007	1 116 136	4,29	17 107	0,08	0
2012	3 528 373	13,6	842 684	3,66	2
2017	2 990 454	13,2	1 590 869	8,8	8
2022	4 248 537	18,7	3 589 465	17,3	89

Prezidentské volby

Volby	Kandidát	I. kolo		II. kolo
Volby	Kandidát	Počet hlasů	Hlasy v %	Počet hlasů	Hlasy v %
1974	Jean-Marie Le Pen	190 921	0,8	—	—
1981	—	—	—	—	—
1988	Jean-Marie Le Pen	4 376 742	14,5	—	—
1995	Jean-Marie Le Pen	4 571 138	15,0	—	—
2002	Jean-Marie Le Pen	4 805 307	16,86	5 525 906	17,79
2007	Jean-Marie Le Pen	3 835 029	10,44	—	—
2012	Marine Le Penová	6 421 426	17,90	—	—
2017	Marine Le Penová	7 679 493	21,30	10 644 118	33,90
2022	Marine Le Penová	8 135 456	23,1	13 297 760	41,5

Francouzské regionální volby

Volby	I. kolo		II. kolo		Počet mandátů
Volby	Počet hlasů	Hlasy v %	Počet hlasů	Hlasy v %	Počet mandátů
2004	3 564 059	14,70	3 199 392	12,38	156
2010	2 223 800	11,42	1 943 307	9,17	118
2015	6 018 672	27,73	6 820 147	27,10	358

Volby do Evropského parlamentu

Volby	Počet hlasů	Hlasy v %	Počet mandátů
1984	2 210 334	11,0	10
1989	2 121 836	11,8	10
1994	2 050 086	10,5	11
1999	1 005 225	5,7	5
2004	1 684 868	9,8	7
2009	1 091 681	6,3	4
2014	4 711 339	24,9	24
2019	5,286,939	23,34	23
2024	7,755,143	31,5	30

Vedení strany

Jean-Marie Le Pen – od dubna 1972 – do ledna 2011
Marine Le Penová – od ledna 2011 – do listopadu 2022
Jordan Bardella – od listopadu 2022

Reference

↑
Akademické zdroje:
- TAYLOR, Kyle. Europeans favoring right-wing populist parties are more positive on Putin [online]. Pew Research Center, 24-01-2017 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online.
- Mondon, A., 2015. "The French secular hypocrisy: the extreme right, the Republic and the battle for hegemony." Patterns of Prejudice, 49 (4), ss. 392–413.
- Anthony M. Messina (2015). "The political and policy impacts of extreme right parties in time and context." Ethnic and Racial Studies 2015; 38: 1355.
- AZÉMA, Jean-Pierre; WINOCK, Michel. Histoire de l'extrême droite en France. [s.l.]: Éditions du Seuil, 1994. ISBN 9782020232005.
- CAMUS, Jean-Yves; LEBOURG, Nicolas. Far-Right Politics in Europe. [s.l.]: Harvard University Press, 2017. ISBN 9780674971530.
- DECLAIR, Edward G. Politics on the Fringe: The People, Policies, and Organization of the French National Front. [s.l.]: Duke University, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-8223-2139-2.
- HOBOLT, Sara; DE VRIES, Catherine. Political Entrepreneurs: The Rise of Challenger Parties in Europe. [s.l.]: Princeton University Press, 16 June 2020. ISBN 978-0691194752.
- JOLY, Bertrand. Nationalistes et Conservateurs en France, 1885–1902. [s.l.]: Les Indes Savantes, 2008.
- KITSCHELT, Herbert; MCGANN, Anthony. The radical right in Western Europe: a comparative analysis. Ann Arbor, MI: University of Michigan Press, 1995. ISBN 0472106635. S. 91–120.
- MCGANN, Anthony; KITSCHELT, Herbert. The Radical Right in Western Europe A Comparative Analysis. [s.l.]: University of Michigan Press, 1997. ISBN 9780472084418.
- MAYER, Nonna. From Jean-Marie to Marine Le Pen: Electoral Change on the Far Right. Parliamentary Affairs. January 2013, s. 160–178. DOI 10.1093/pa/gss071.
- MESSINA, Anthony. The political and policy impacts of extreme right parties in time and context. Ethnic and Racial Studies. 2015, s. 1355–1361. DOI 10.1080/01419870.2015.1016071. S2CID 143522149.
- MONDON, Aurelien. The French secular hypocrisy: the extreme right, the Republic and the battle for hegemony. Patterns of Prejudice. 2015, s. 392–413. Dostupné online. DOI 10.1080/0031322X.2015.1069063. S2CID 146600042.
- MUDDE, Cas. The Far Right Today and The ideology of the extreme right. [s.l.]: John Wiley & Sons, 25 October 2019. ISBN 978-1509536856.
- RYDGREN, Jens. France: The Front National, Ethnonationalism and Populism.. London: Palgrave Macmillan, 2008. ISBN 9781349284764.
- SHIELDS, James. The Extreme Right in France: From Pétain to Le Pen. [s.l.]: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-415-37200-8.
- SIMMONS, Harvey G. The French National Front: The Extremist Challenge To Democracy. [s.l.]: Westview Press, 1996. ISBN 978-0813389790.
- WILLIAMS, Michelle Hale. A new era for French far right politics? Comparing the FN under two Le Pens and The Impact of Radical Right-Wing Parties in West European Democracies. Análise Social. January 2011, s. 679–695.
Neakademické zdroje:
- Victory for France's conservatives in local elections. www.dw.com. Deutsche Welle, 30-03-2015. Dostupné online [cit. 28-02-2017].
- ERLANGER, Steven; DE FREYTAS-TAMURA, Kimiko. E.U. Faces Its Next Big Test as France’s Election Looms. New York Times. 17-12-2016. Dostupné online [cit. 28-02-2017].
- MEICHTRY, Stacy; BISSERBE, Noemie. Le Pen Family Drama Splits France's Far Right National Front Party. Wall Street Journal. 19-08-2015. Dostupné online [cit. 28-02-2017].
- VAN, Sonia. France – A Guide to Europe's Right-Wing Parties and Extremist Groups. Time. 29-07-2011. Dostupné online [cit. 23-02-2016].
↑ La très instructive publication des comptes 2017 des partis politiques par la CNCCFP 2019年1月25日
↑ RADAČIČOVÁ, Simone. Le Penová otočila. Už žádné referendum o frexitu, v Evropské unii chce zůstat a změnit ji spolu s dalšími populistickými stranami. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2018-12-06 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní sdružení na Wikimedia Commons
Oficiální stránky RN (francouzsky)
Národní fronta mládeže Archivováno 12. 1. 2007 na Wayback Machine. – mládežnická organizace FN
Francie: Pravice se mění, Le Pen zůstává
Postoj francouzských politických stran k evropské integraci Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

[krajnipravice-1] Akademické zdroje:
TAYLOR, Kyle. Europeans favoring right-wing populist parties are more positive on Putin [online]. Pew Research Center, 24-01-2017 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online.
Mondon, A., 2015. "The French secular hypocrisy: the extreme right, the Republic and the battle for hegemony." Patterns of Prejudice, 49 (4), ss. 392–413.
Anthony M. Messina (2015). "The political and policy impacts of extreme right parties in time and context." Ethnic and Racial Studies 2015; 38: 1355.
AZÉMA, Jean-Pierre; WINOCK, Michel. Histoire de l'extrême droite en France. [s.l.]: Éditions du Seuil, 1994. ISBN 9782020232005.
CAMUS, Jean-Yves; LEBOURG, Nicolas. Far-Right Politics in Europe. [s.l.]: Harvard University Press, 2017. ISBN 9780674971530.
DECLAIR, Edward G. Politics on the Fringe: The People, Policies, and Organization of the French National Front. [s.l.]: Duke University, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-8223-2139-2.
HOBOLT, Sara; DE VRIES, Catherine. Political Entrepreneurs: The Rise of Challenger Parties in Europe. [s.l.]: Princeton University Press, 16 June 2020. ISBN 978-0691194752.
JOLY, Bertrand. Nationalistes et Conservateurs en France, 1885–1902. [s.l.]: Les Indes Savantes, 2008.
KITSCHELT, Herbert; MCGANN, Anthony. The radical right in Western Europe: a comparative analysis. Ann Arbor, MI: University of Michigan Press, 1995. ISBN 0472106635. S. 91–120.
MCGANN, Anthony; KITSCHELT, Herbert. The Radical Right in Western Europe A Comparative Analysis. [s.l.]: University of Michigan Press, 1997. ISBN 9780472084418.
MAYER, Nonna. From Jean-Marie to Marine Le Pen: Electoral Change on the Far Right. Parliamentary Affairs. January 2013, s. 160–178. DOI 10.1093/pa/gss071.
MESSINA, Anthony. The political and policy impacts of extreme right parties in time and context. Ethnic and Racial Studies. 2015, s. 1355–1361. DOI 10.1080/01419870.2015.1016071. S2CID 143522149.
MONDON, Aurelien. The French secular hypocrisy: the extreme right, the Republic and the battle for hegemony. Patterns of Prejudice. 2015, s. 392–413. Dostupné online. DOI 10.1080/0031322X.2015.1069063. S2CID 146600042.
MUDDE, Cas. The Far Right Today and The ideology of the extreme right. [s.l.]: John Wiley & Sons, 25 October 2019. ISBN 978-1509536856.
RYDGREN, Jens. France: The Front National, Ethnonationalism and Populism.. London: Palgrave Macmillan, 2008. ISBN 9781349284764.
SHIELDS, James. The Extreme Right in France: From Pétain to Le Pen. [s.l.]: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-415-37200-8.
SIMMONS, Harvey G. The French National Front: The Extremist Challenge To Democracy. [s.l.]: Westview Press, 1996. ISBN 978-0813389790.
WILLIAMS, Michelle Hale. A new era for French far right politics? Comparing the FN under two Le Pens and The Impact of Radical Right-Wing Parties in West European Democracies. Análise Social. January 2011, s. 679–695.
Neakademické zdroje:
Victory for France's conservatives in local elections. www.dw.com. Deutsche Welle, 30-03-2015. Dostupné online [cit. 28-02-2017].
ERLANGER, Steven; DE FREYTAS-TAMURA, Kimiko. E.U. Faces Its Next Big Test as France’s Election Looms. New York Times. 17-12-2016. Dostupné online [cit. 28-02-2017].
MEICHTRY, Stacy; BISSERBE, Noemie. Le Pen Family Drama Splits France's Far Right National Front Party. Wall Street Journal. 19-08-2015. Dostupné online [cit. 28-02-2017].
VAN, Sonia. France – A Guide to Europe's Right-Wing Parties and Extremist Groups. Time. 29-07-2011. Dostupné online [cit. 23-02-2016].

[2] TAYLOR, Kyle. Europeans favoring right-wing populist parties are more positive on Putin [online]. Pew Research Center, 24-01-2017 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online.

[3] Mondon, A., 2015. "The French secular hypocrisy: the extreme right, the Republic and the battle for hegemony." Patterns of Prejudice, 49 (4), ss. 392–413.

[4] Anthony M. Messina (2015). "The political and policy impacts of extreme right parties in time and context." Ethnic and Racial Studies 2015; 38: 1355.

[5] AZÉMA, Jean-Pierre; WINOCK, Michel. Histoire de l'extrême droite en France. [s.l.]: Éditions du Seuil, 1994. ISBN 9782020232005.

[6] CAMUS, Jean-Yves; LEBOURG, Nicolas. Far-Right Politics in Europe. [s.l.]: Harvard University Press, 2017. ISBN 9780674971530.

[7] DECLAIR, Edward G. Politics on the Fringe: The People, Policies, and Organization of the French National Front. [s.l.]: Duke University, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-8223-2139-2.

[8] HOBOLT, Sara; DE VRIES, Catherine. Political Entrepreneurs: The Rise of Challenger Parties in Europe. [s.l.]: Princeton University Press, 16 June 2020. ISBN 978-0691194752.

[9] JOLY, Bertrand. Nationalistes et Conservateurs en France, 1885–1902. [s.l.]: Les Indes Savantes, 2008.

[10] KITSCHELT, Herbert; MCGANN, Anthony. The radical right in Western Europe: a comparative analysis. Ann Arbor, MI: University of Michigan Press, 1995. ISBN 0472106635. S. 91–120.

[11] MCGANN, Anthony; KITSCHELT, Herbert. The Radical Right in Western Europe A Comparative Analysis. [s.l.]: University of Michigan Press, 1997. ISBN 9780472084418.

[12] MAYER, Nonna. From Jean-Marie to Marine Le Pen: Electoral Change on the Far Right. Parliamentary Affairs. January 2013, s. 160–178. DOI 10.1093/pa/gss071.

[13] MESSINA, Anthony. The political and policy impacts of extreme right parties in time and context. Ethnic and Racial Studies. 2015, s. 1355–1361. DOI 10.1080/01419870.2015.1016071. S2CID 143522149.

[14] MONDON, Aurelien. The French secular hypocrisy: the extreme right, the Republic and the battle for hegemony. Patterns of Prejudice. 2015, s. 392–413. Dostupné online. DOI 10.1080/0031322X.2015.1069063. S2CID 146600042.

[15] MUDDE, Cas. The Far Right Today and The ideology of the extreme right. [s.l.]: John Wiley & Sons, 25 October 2019. ISBN 978-1509536856.

[16] RYDGREN, Jens. France: The Front National, Ethnonationalism and Populism.. London: Palgrave Macmillan, 2008. ISBN 9781349284764.

[17] SHIELDS, James. The Extreme Right in France: From Pétain to Le Pen. [s.l.]: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-415-37200-8.

[18] SIMMONS, Harvey G. The French National Front: The Extremist Challenge To Democracy. [s.l.]: Westview Press, 1996. ISBN 978-0813389790.

[19] WILLIAMS, Michelle Hale. A new era for French far right politics? Comparing the FN under two Le Pens and The Impact of Radical Right-Wing Parties in West European Democracies. Análise Social. January 2011, s. 679–695.

[20] Victory for France's conservatives in local elections. www.dw.com. Deutsche Welle, 30-03-2015. Dostupné online [cit. 28-02-2017].

[21] ERLANGER, Steven; DE FREYTAS-TAMURA, Kimiko. E.U. Faces Its Next Big Test as France’s Election Looms. New York Times. 17-12-2016. Dostupné online [cit. 28-02-2017].

[22] MEICHTRY, Stacy; BISSERBE, Noemie. Le Pen Family Drama Splits France's Far Right National Front Party. Wall Street Journal. 19-08-2015. Dostupné online [cit. 28-02-2017].

[23] VAN, Sonia. France – A Guide to Europe's Right-Wing Parties and Extremist Groups. Time. 29-07-2011. Dostupné online [cit. 23-02-2016].

[2] La très instructive publication des comptes 2017 des partis politiques par la CNCCFP 2019年1月25日

[3] RADAČIČOVÁ, Simone. Le Penová otočila. Už žádné referendum o frexitu, v Evropské unii chce zůstat a změnit ji spolu s dalšími populistickými stranami. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2018-12-06 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály