Národnost

Národnost je příslušnost osoby k určitému národu, přičemž národ se chápe jako společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území a jehož členové mají také povědomí sounáležitosti s tímto společenstvím.

Národnost se určuje podle státu nebo oblasti, kde se člověk narodil nebo prožil dětství, podle původu předků, zejména matky, nebo podle kultury, kterou si člověk osvojil a se kterou se ztotožňuje.

Obecně je možno říct, že význam pojmu národnost je pro tento sociální konstrukt složité definovat. Měnil se v průběhu dějin a je různý i zeměpisně.

Podle definice použité při sčítání lidu 2011 se národností rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Dále podle této definice není pro určení národnosti v Česku rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou člověk používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Je možné se hlásit k jedné i více národnostem nebo také k žádné.[1]

Např. Anthony Giddens definuje národnost jako „kulturní hodnoty a normy, které odlišují členy určité skupiny od jiných lidí“.

Statistické průzkumy národnosti v Česku

  • Průzkum národnostního složení obyvatelstva českých zemí se provádí od roku 1921. Do té doby, v Rakousku-Uhersku, národnost statisticky sledována nebyla a informace o národnostním složení populace byly v případě potřeby odvozovány z jiného údaje, tzv. obcovací řeči, zjišťované od r. 1880.
  • Po vzniku Československa byla při prvním sčítání lidu v roce 1921 národnost definována jako kmenová příslušnost, jejímž hlavním znakem je mateřský jazyk. Výjimky z tohoto ztotožnění národnosti s jazykem byly v zásadě připouštěny jen u Židů a obyvatel Záolží, mluvčí češtiny a slovenštiny byli přitom ovšem zpravidla sčítáni společně jako Čechoslováci. S výjimkou kombinace s národností slezskou se nepřipouštělo uvádění více národností.
  • Po válce už národnost ve statistice na jazyk vázána nebyla - nová definice ji charakterizovala jako příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaná osoba vnitřně spjata a ke kterému se hlásí. Bylo ponecháno na každém jednotlivci, jakou národnost si podle svého přesvědčení zapíše, byl ovšem omezen výběr možností a nadále nebylo dovoleno deklarovat více než jednu národnost.
  • Poslední významný přelom pak nastal po listopadu 89. Sčítání v roce 1991 občanům poprvé umožnilo vybrat si národnost - bez významnější změny její definice - zcela bez omezení, počínaje rokem 2001 pak navíc lze uvádět i národnosti dvě.

Národnostní složení v Česku v letech 1880–2021

Obcovací řeč v českých zemích podle soupisu obyvatelstva v roce 1880:

Struktura obyvatelstva podle národnosti v letech 1921 až 2021 (v %)
národnostčeská1)moravskáslovenskáslezská2)polskámaďarskáněmeckáostatní vč. nezj.
192167,3*0,20,50,80,130,60,6
193068,3*0,40,20,90,129,50,7
195093,8*2,9*0,80,11,80,6
196194,3*2,9*0,70,21,40,6
197094,5*3,3*0,70,20,80,5
198094,6*3,5*0,60,20,60,5
199181,213,23,10,40,60,20,50,9
200190,43,71,90,10,50,10,42,8
201163,74,91,40,10,40,226,0
202157,33,40,90,10,30,10,137,8

1) V letech 1921–1980 včetně národnosti moravské, v letech 1950–1980 včetně národnosti slezské.
2) V letech 1921–1930 připouštěna jen v okresech Fryštát a Český Těšín a neuváděna v koncových statistikách.

Nejpočetnější státem podporovanou národnostní menšinou byli v roce 2011 Slováci, s nejpočetnějším zastoupením na Ostravsku, v severních Čechách a ve velkých městech.

Také tu existují oblasti s polským obyvatelstvem (především Záolží) a s německým obyvatelstvem (okolí Sokolova). Další menšiny se vyskytují na regionální úrovni a ve velkých městech, například Rakušané, Maďaři, Ukrajinci, Vietnamci, Rusové, Srbové, Řekové nebo Slovinci.

Národnostní složení státu

Národnostní složení určité oblasti nebo státu určuje počet obyvatel různých národnosti. Existují národnostně jednotné a nejednotné státy, což se určuje dle toho, kolik procent obyvatel je většinové národnosti.

Národnost bývá často zaměňována za státní občanství (Evropská úmluva o státním občanství). Státní občanství je na rozdíl od národnosti příslušností k určitému státu. Státní občanství umožňuje občanům podílet se na řízení státu především pomocí voleb, zatímco národnost tento akt neumožňuje. Listina základních práv a svobod deklaruje národnostní a etnická práva občanů a mezi nimi též právo svobodně rozhodovat o své národnosti, které není ničím omezeno ani podmíněno (čl. 3 odst. 2).

Odkazy

Reference

  1. KUBALA, Ondřej. Do sčítacích formulářů je možné vyplnit jakoukoliv národnost, včetně moravské [online]. Český statistický úřad, 2011-01-13, rev. 2011-02-09 [cit. 2011-03-28]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ambox globe content.svg
A globe icon in the Ambox-content style. This icon is used for important issues relating to the world and for stating the bias of worldwide information.